Citát

LG: a jak ste se teda v kině obvykle choval?

JB: ((smích)) no choval sem se strašně, prže té babičce sem tam četl
ty titulky.

LG: ((smích))

JB: <takže sme byli pohroma>. tak né asi lidi to snášeli, já sem jí
to šuškal do ucha. ale jednou si pamatuju no že na nás vyjel tam
kdosi, ať sme potichu a takhle. a jak řikám babička neuměla číst a
psát, ale byla strašně chytrá opravdu, německy uměla, no taky prže
to za Rakouska se chodilo většinou do německéch škol, že.

LG: a em a třeba jedl ste v tom kině, pil ste tam něco nebo tak?

JB: no to se kupoval, to byly bufety v každém kině byl bufet a to,
to taky někoho to znervózňovalo když to furt šustilo, otvíral se
sáček s bonbónama, tak to jako bylo protivný, ale takový tady ty ty
obyčejný kina tak to bylo pro tu lůzu, takovou, tam to tak nevadilo,
ale tam to už byly lepší kina, tady ty ty Moskva, skala ((Scala)) a
takový, tam už chodili takoví no né lepší lidi ale takoví
náročnější, no. jako kdybyste šla do divadla a teď tam šustila, jo
při tym tak to taky neni pěkný.

LG: no to ne. a kromě té babičky, bavil ste se třeba ňákými kamarády
během té projekce nebo se známými?

JB: ne, ne. prže jak řikám, já sem většinou chodil do kina sám anebo
kdyžtak s jedním kamarádem s ňákým sme šli no a možná že no taky no
že nás bylo víc jak někdy sme šli na nějakou tu veselohru, to už si
tak nepamatuju.

no tak to byly
věci který tady v tym Brně se jako odehrávali no.ale jak řikám, ty
německý filmy, nebyly takový že by propagovaly,

LG: mhm

JB: to voni měli svoje filmy a to bylo právě to kino na náměstí sv-
Svobody, já nevim jak se to menovalo, to tam hráli aj e taky
nepřetržitě, jo a aj byla tam tam e obrazovka jako kino a lidi stáli
a dívali se jo, e co jako tam promítají jo, já nevim jak se to
menovalo to kino ((kino Central))

LG: jak ste mluvil o tom oknu, já to kino znám, já vim, no.

JB: to je jedno, no tak to jako bylo pro Němce kino pro pro ty, co
byli členové nacistické strany a ty tam chodili na ty svoje
stranický filmy, ale to se nehrálo normálně v kinech to voni tam si
promítali pro sebe, no.

LG: mhm

JB: ale voni e měli revuální filmy bezvadný, no, ty ty zpěváci
johanes hestrs ((Johannes Heesters)) e ta zpěvačka herečka taková
známá, no to je taky vokno no, sarach leandr, zarach leandr, ((Zarah
Leander)) to byla

LG: to už sem párkrát slyšela při rozhovorech.

JB: to byla, to byla herečka která zbožňovali Němci, že, a no to já
bych si to musel doma všechno napsat, a to je to je těžký, no, už
sem to pozapomněl no taky hodně, no tak na německý filmy sem chodil
hodně no, přestože sem neměl Němce rád, ale moc ale to byly filmy
dobrý teda jako, se dalo vidět, no.

LG: potkával ste v kině třeba kamarády, nebo známé?

JB: no potkával určitě, známý no, to ale abysme se takhle domlouvali
společně a chodili do kina, to ne. to... (.)

LG: teď tu mám otázku k těm nepřístupným filmům ((smích)) ee kromě
jinak jako bez té babičky byste se na ten nepřístupný film jako
nedostal? nebo jak to-

JB: to těžko, to ne. no to by mě nepustil, ten co co to trhal ty
lístky, takže z babičkou sem chodil jenom tady do toho, tady do té
Lípy ((Lípa)) to byl její známé, [jo]

LG: [mhm]

JB: on tam bydlel v tym baráku co sme bydleli my, no. (.)

LG: a babičce to jakoby třeba nevadilo že vás bere na nepřístupný
film?

JB: ne.

LG: ne? mě by babička asi nevzala.

JB: ale to tam tak nic nebylo.

LG: jo jasně že jako v té [době nepřístupné filmy...]

JB: [vono v té době] to nebylo tak strašný, to bylo hodně, to měla
moc hodně církev, že, ta na to dbala, jo církev měla větší slovo tak
jak má dneska, že to bylo ve škole, ve škole skoro všichni sme
chodili do náboženství, jenom pár bylo bezvěrců, no a na ně se tak
jako dívalo jako já nevim, no. a potom byli zase ty evangelíci pár
že, no ale většina tři čtvrtiny té třídy, anebo té té školy no tak
byli katolíci, no.

LG: a jaký ste měl pocit když ste se dostal na ten nepřístupný film?

JB: no pocit sem měl uspokojící, <uspokojivý>.

LG: ((smích)) e já nevim jestli sem to správně pochopila, ten známý
té babičky v té Lípě ((Lípa)), on vás tam jakoby pouštěl bez placení
někdy?

JB: ne to sme museli mít lístek, no právě vám řikám že jednou nás
nepustil, prže to asi tam byla ňáká supr kontrola nebo ((smích))

LG: ((smích))

JB: nás nepustil a museli sme jít dom, no, lístky nám propadly anebo
jestli sme to někomu dali, já nevím. jo ale toto chcu říct,

LG: mhm

JB: vidíte to bych zapomněl, no takovou důležitou věc, přes ty
filmy, když hráli nějaké takové trhák ten film tak o to byl ohromné
zájem,

LG: no.

JB: a to pokud ste si zavčas nekoupila lístky, tak ste už potom
neměla nárokem, takže než se šlo do toho kina tam stálo spousta
lidí, a nemáte lístek? a nemáte lístek? a takhle. a to už se mně
stalo kolikrát, že sem na to chtěl jít a neměl sem lístek a teď sem
lítal vod jednoho k druhýmu a furt se ptal, nemáte lístek? a stalo
se mně dost často že mně prodali lístek.

JB: no. a jak řikám tam na Slovensku, tam měli strašně rádi ty e
český filmy, že, a ty německý tam se hodně hrály no taky, ale ty
český voni měli strašně Slováci rádi, no tak tam to bylo taky vo ty
lístky no takové zájem, no, že sme to museli jako to, si zavčas
koupit v předprodeji, že. jak to je ten e dneska, včera a zítra,
((Včera, dnes a zítra)) znáte to? jak kupoval ty lístky? a co
hrajete? no jak to vona řikala, dnes, zítra nebo, já už nevim, no
ten komik no takové ten. (.)

LG: no a byl ste někdy v kině bez placení? jako, nee? vy ste teda
říkal...

JB: na fotbale sem byl bez placení.

LG: ((smích))

JB: to sem chodil na fotbal, a tam sme přelezli plot kolikrát, anebo
do lázní sme aj vlezli bez placení, tam byla díra, jo, tak sme dycky
prolezli tou dírou. no protože jak řikám jako kluci to sme neměli
peníze no žádný, co mně nedal otec, no tak babička mně nedala, no ta
neměla, no. (.)

LG: e jak ste si vybíral ty filmy, na které ste šel potom do kina?
podle čeho ste si vybral?

JB: no podle to byly cedule, to jak aj teďka eště to v kině je,

LG: mhm

JB: a tam byly ty fotky tech filmů, že, a bylo to napsaný tam kdy se
to bude hrát no a teď člověk už aj ty herce znal dost, tak si řikal
to zase bude dobrý, že byl předtím na nějakým filmu, no tak se na to
šlo, no ale to člověk neviděl, jestli to bude dobrý anebo nebude no,
no ale se člověk mohl zeptat někoho, bylo to dobrý nebo nebylo, že.
to je umělý nebo?

LG: já sem si celou dobu řikala, [no to je živý]

JB: [to néni], to je živý.

LG: a em bylo teda důležitější to kino, nebo ten film samotný? jako
[rozhodoval ste se]

JB: [no ten film.]

LG: takže ste když ste chtěl vidět [ňáký film...]

JB: [to kino to mě] ani tak nevadilo jaký bylo, no tak pokud tam
nebyly ty blechy náký no, to člověk dycky dotáhl nějakou blechu z
toho, no to se smějete

LG: [mně to připadá]

JB: [ale to byly blechárny], no vyloženě no, to sme přišli dom a už
sme honili blechy, no ((smích)).

LG: ((smích)) a em vy ste říkal, že ste získával ty em informace o
těch filmech z těch e z těch vývěsek.

JB: no jak byly ty no, to bylo aj dopředu třeba, co se bude hrát až
třeba druhé anebo třetí film, tak už tam byly takový cedule,

LG: mhm

JB: zvlášť tam na té Marxové ((Lido bio)), to byla c- cedula no co
se hraje co se bude hrát teprve bude hrát potom, no. no a to byly
pěkný takový fotky velký tyto z tech filmů, jo,

LG: mhm

JB: na tu dobu jako to bylo pěkný, no, no ty reklamní no takový
fotky. (.)

LG: já vím že vy už ste těch oblíbených hercích mluvil, ale to ste
myslim spíš jako zmiňoval ty pak po válce, ale jestli si pamatujete
některé fakt vaše nejoblíbenější během té války.

JB: během války?

LG: mhm

JB: no během války to byly ty německý takový, no, ten johanes hestr
((Johannes Heesters)), ta e, ježišmarjá, to byla taková známá
zpěvačka, herečka, no. (.) si teďka nemužu vzpomenout, (.) kdybych
to býval věděl tak sem si to doma napsal a, já si teďka nemůžu
vzpomenout. (..)

LG: a em a když ste třeba věděl, že se bude promítat film s vaším
oblíbeným hercem, tak jako šel ste na něho víckrát?

JB: to máte třeba hráli takové německé film,

LG: mhm

JB: protižidovské, jo, jak se to menovalo kurnik, žid sýs ((Žid
Süss)),

LG: mhm

JB: se to menovalo jo, tak to bylo, vod já nevim jakýho spisovatele
((Lion Feuchtwanger)) to bylo, to je normální knížka tak to byl
barevné film protižidovské jo, (.)

LG: mhm, a na tom ste teda byl v kině?

JB: kde?

LG: na to ste šel

JB: no na tym sem byl, no.

LG: (..) ee bylo pro vás důležité, jestli ten film byl černobílý
nebo barevný? myslim pak jako později. já vim že s-

JB: byly černobílý filmy, ale kolikrát to bylo lepší jak ten barevné
film.

LG: a vy ste teda říkal, že pro vás jako nehrálo moc velkou roli
třeba během té války ze které, jestli pro vás hrálo roli, ze které
země ten film byl? vy ste řikal že i během té války ste chodil na ty
německé,

JB: hm

LG: protože měli ty dobré veselohry.

LG: a co podle vás jako dělalo ten film dobrým filmem?

JB: jak?

LG: jako jaký film byl pro vás dobrý, jako že ste si řekl, tak to
byl dobrý film. prostě co ten film...

JB: no že se mně to líbilo

LG: to chápu, ale jakoby co ten film musel, musel jako mít?

JB: musel mít?

LG: no jakože jestli to měla být spíše veselohra, nebo ňáká
[dramatická zápletka]

JB: [na všechno sem chodil], na veselohry anebo dramatický anebo na
kovbojky, na všechno, takhle že bych si vybíral něco, tak to ne, to
jako, ale taky se mně nelíbily ňáký filmy, že,

LG: mhm

JB: mně řikali to bylo blbý na to nechoď, anebo tak, no. to máte až
do dnešních dnů, no někomu se líbí to a druhýmu zase to, to je těžký
no.

LG: a chodíval ste na ty filmy, které se vám líbily, víckrát?

JB: no já se kolikrát šel aj dvakrát na nějaké ty.

LG: ((smích)) (.) a kromě toho chození do kina, jaké ste měl
koníčky?

JB: na houby chodit s otcem, jo, nebo sem chodíval do Adamova, otec
pocházel z Adamova a tam měl rodiče, tak sem tam chodíval na na
prázdniny, a tam bylo taky kino v tělocvičně, jo tak do toho kina se
chodívalo taky, pak tam přijelo jako takový divadýlko, to loutkový,
jo a to bylo pěkný, tak na to sme chodívali no taky, no chodíval sem
rád no taky do cirkusu, ačkoliv dneska bych nešel do cirkusu, ale
tenkrát sem to měl rád, chodit do ci- a to bylo velkolepý cirkus to
bylo, to bylo obrovský to a lidí jako ty ty světla to všechno ty
zvířata to, a to to to zas bylo velkolepější no tak jak kino.

LG: jo?

JB: ten cirkus, no. a to byly veliký cirkusy, Kludských a cirkus
Rens, jo, německé, to byly obrovské cirskusy, potom sem chodíval rád
na sportovní, tak na fotbal, hokej, na box sem chodíval rád, no.
(..) no to bylo taky bezvadný, to dycky přijel náké s tim cirkusem a
to byl stan a teď se tam zápasilo, jo a to byli takoví vysloužilí
zápasníci,

LG: mhm

JB: a ty dycky vyzývali někoho, kdo se na ně přihlásil no a to bylo
dycky napínavý, no, nejaké Bugner to byl takové jako zlé jo a ten,
vás to nebaví.

LG: ne ne mě to baví, já se moc nespala, já se učím na zkoušky.

JB: Bugner, tak von dycky ale to bylo nahraný, jo všechno, von dycky
někoho chytl a teď a na lidi no že ho trápil toho, a ženský na něho,
ty potvoro, a von teď se mu ten vysmekl tomu Bugnerovi a chytil toho
Bugnera a ten se chytal těch provazů kolem, a ty ženský ho mlátily.
((smích))

LG: em vy už ste o tom trochu mluvil, ale mohl byste nějak e víc
popsat, jaké byly to rozdíly mezi těmi kiny.

JB: no jak řikám byly takové bleš- ačkoliv blechu to chytl všady to
v každym, aj v tom lepšim v kině, vyloženě takový ty blešárny to
byly takový ty, kina na té Marxové ((Lido bio)) na Cejlu ((Radio)),
prtže tam bydlela ta chudina, jo, no a tam chodili většinou takový
chudobnější lidi, který aj tech blech měli víc než ty, než ty
bohatí. ((smích))

LG: a em lišil se třeba přístup těch zaměstnanců toho kina. podle
toho v které části města to bylo, jako jestli to bylo bohatší nebo
chudší?

JB: to ste nepoznala co a jak to ste, to vám utrhl lístek a šla ste
si,

LG: mhm

JB: a byly ty uvaděčky no takový, který vás uvedly a tady v této
řadě anebo takhle, jo, vám ukázaly jo a to, no a takže to všady bylo
takový normální, no, já sem měl kamaráda, spolužáka a ten dělal
nějaké čas bez školy toho uvaděče takovýho.

LG: jo?

JB: von řikal já kdybych mohl, tak bych chtěl být zaměstnané v kině,
jako protože von chodil strašně rád do kina, jo, a a mu se to líbilo
no dělat toho uvaděče a dívat se na ten film a takhle. (.) no zarach
leandr ((Zarah Leander)) se menovala ta zpěvačka, teď sem si
vzpomněl

LG: jo?

JB: znáte to? zarach leandr ((Zarah Leander))

LG: sem ráda že ste si vzpomněl

JB: zarach leandr ((Zarah Leander)) to byla za války, no. marika rék
((Marika Rökk)) jo, to byla původem Maďarka, jo ta hrála v tym žid
sýs ((Žid Süss)), a to no. (.) a já bych si vzpomněl, ale to by
trvalo dlouho, to by chtělo nějakou štamprlu ((smích))