Citát
10.377
1187:1201
PV: hm a třeba da- dalo se bavit při filmu? nebo bavili [se di-]
LH: [v tom] kině?
PV: ano.
LH: no né, no dyť tam bylo ticho, abysme slyšeli.
PV: hm
LH: jak vás mohlo napadnout, že bysme se bavili v kině. to sme se
bavili po cestě, dyť my sme měli z toho Králova Pole zase cestu em
těma, pod lesem, do Zamiku, do Zamilovanýho hájku, jak se tam říká, v
Králově Poli. a to sme šli porád kolem lesa. kdepak bysme se bavili v
kině, anebo prostě tohle.
10.377
1214:1220
LH: takže kdepak bysme měli ((směje se)) v kině sme seděli jak putičky
a koukali,
PV: ((směje se))
LH: voči vykulený, prosím vás, dyť vy si nedovedete přestavit, co to
bylo jako když ee sme se my narodili.
10.377
1788:1803
PV: a co se dělo o přestávce?
LH: no tak nic, seděla ste na místě, no protože ste neměla kam jít,
nanejvýš že člověk musel někam jít.
PV: jo.
LH: ale většinou ste jako seděla.
PV: hm a byl tam ňákej program, nebo...
LH: ale ono těch přestávek pravděpodobně nebylo moc. on byl jako
předtím ňákej ten ee ty zprávy nebo něco? a oni tomu říkali, jak se
tomu tehdá říkalo, já nevim. no a pak ste si sedla a seděla ste celý
film, abyste jak si šla něco koupit, tak to si ani nepamatuju. řikám,
tam nebývalo žádné občerstvení spíš.
10.377
1834:1835
ale že by se odcházelo, to leda když někdo musel odejít, tak šel,
protože musel odejít, a ani to moc nebylo. em-em. takže,
10.377
484:492
KH: no a bavili ste se třeba během přímo tý projekce toho filmu s
divákama nebo s těma kamarádkama?
LN: ne, to. až potom jak sme šly domů, tak to sme si vykládaly, ale
během toho kina sem se nebavila s nikým.
KH: no. a tleskali ste třeba? nebo nějakej jinej druh?
LN: ne, to nevím, že by se v kině. ne, to sem netleskala, nikdy.
10.377
470:483
ML: a to byla Úderka, jo a kam sme chodili potom naproti nádraží, to
zřídili Němci. to se menovalo ópé ((OP – Ohne Pause)),
LR: hm
ML: zkratka one pause ((Ohne Pause)). tam se promítalo prostě durch,
jo, a a tam byly jednak tam byly ty, ty jejich německý ten zvukovej
týdeník, ale to se ignorovalo, když tam byli Češi, tak dost často
vzdychali, při promítání. ale my sme tam jako dítka sme tam chodili,
protože tam se promítaly německý trikový kreslený filmy. barevný.
LR: aha
ML: to tenkrát bylo, to tenkrát bylo něco,
10.377
518:529
LR: hm a jak ste říkal, že to teda běželo bez přestávky
ML: ano
LR: tak jak to probíhalo když ste tam šli. to ste tam mohli zůstat
jak [dlouho]
ML: [jo]
LR: ste chtěli? jak dlouho ste tam třeba zůstali.
ML: no podle toho, jak se nám to líbilo.
10.377
702:730
LR: ne. a bavil ste se během projekce filmu s jinými diváky?
ML: to nebylo jako teď, že se tam hvízdá a podobně, jo, to...
LR: hm a takže vy ste říkal, že se teď hvízdá a předtím diváci ňák
hlasitě na ten film nereagovali.
ML: za války se vzdychalo při německém zvukovém týdeníku.
LR: hm
ML: jo, kdy prostě vítězili na všech frontách. jo, tak obecenstvo
prostě ostentativně vzdychalo.
LR: hm
ML: na to si vzpomínám jak teď. (a my) sme se zapojili
<pochopitelně>
LR: ale jiným způsobem. třeba ee následoval někdy během filmu nebo
až po něm potlesk?
ML: [ne.]
LR: [pamatujete] si, ne.
ML: ne.
LR: nikdy ste nezažil.
10.377
1497:1508
LR: hm a vzpomínáte si, jak se třeba jak ty lidi reagovali v tom
kině?
ML: no tak jako normálně, ne že by tleskali nebo něco, ale zkrátka a
dobře to, prostě Němci dostávali na frak, na to, jo, ukazovali to,
na tom to byly, byly to záběry, my sme, no pochopitelně takový
frontový ty, záběry, to sme neviděli, protože sme viděli jenom
prostě německý, jo, Německo vítězí na všech frontách, jo, to bylo
všude napsaný, jo a tyhlety hesla, tam sme viděli samou německou
armádu, kerá vítězí a najednou sme prostě viděli Rusy jak bojujou to
jak bojujou s něm- tam dokonce byly ty, byly tam záběry z toho, ze
západní fronty,