Citát
08.365
215:223
ten němý film, a taky se ukazovalo jenom
třeba, přijeli jako s tím filmem, jezdili po vesnicích,
PV: hm
LH: a ukazovali prostě jako někde v tom z těch filmů jako co dovezli, a
a něco bylo, no tak to víte, taky když se to prostě dozvěděli sme, že
je to něco nového, a že přijeli s filmem, no tak taky sme na to
chodili. no,
08.365
229:242
PV: a jak to vypadalo, když přijeli s filmem. co, co to znamenalo.
LH: no to přijela taková, <takové auto,> jako bych řekla dodávka nebo
něco takového,
PV: hm
LH: no a v tom měli ňáký ty aparáty a a plátno se hodilo em jako třeba
v tom hostinci, když to bylo, no tak se em plátno tam připravilo, no
PV: hm
LH: a oni to tak nějak, jak to pouštěli nebo ne- <to už po mně
nemůžete,> prostě sme [viděli film,]
08.365
260:262
PV: jestli to bylo často, že přijeli s filmem nebo...
LH: né, né, to bylo vždycky prostě něco obzvláštního.
08.365
268:271
PV: šla ste vždycky na film, když takle přijeli?
LH: no tak no to víte že ano. dyť všichni sme se na to těšili, tak em
prostě sme všichni honem šli na film.
08.365
279:283
my sme byli i prostě děcka na vesnici, a tam nebylo nic takového.
takže když jako se nehrálo třeba v těch Řečkovicích, ještě nebylo tak
zařízené, nebo prostě to stálo víc peněz než sme měli, tak tam to taky
stálo peníze, no ale bylo to prostě jako v menším nějaké restauraci,
tam nahodili to plátno, no a prostě tam předváděli.
08.365
787:801
KH: a byla ste někdy přítomná, nebo neměli ste doma přímo
promítačku? takový to promítání v domácnostech?
LN: né, to sme neměli. ne, ne.
KH: ani nikdo ze známých, nevzpomenete si?
LN: ze známých to nevím. jak to byly takový dětský vlastně, ale to
nemám, to sem neměla kamarádku, která by měla třeba rodiče, že by
nám u nich doma promítali, ne, to ne. to potom, to už až sem měla
svoje děti, tak sme měli takovou malou a do toho se dávaly, to sme
dělali na stěně, takovou jako plachtu bílou, jo. a zatemnili, jim
promítali, ale to byly takový filmy, to se tam nastrčil, to můj muž
jim ( ). ale takhle sem neměla žádnou kamarádku nebo známý, u nich
doma, že by se promítaly, ne. to ne.
08.365
655:661
LS: mhm. (.) já se jenom ještě vrátím ee k tomu kostelu, jestli si vzpomínáte, že by se někdy promítaly filmy na faře.
OH: ne ne ne,
LS: s tím ste se [nesetkal],
OH: [tam se] tam se nic takovýho nedělalo,
08.365
951:1017
LS: mhm. teď bych se zeptal jestli ste v té době před rokem čtyřicet pět byl někdy přítomný promítání filmů v domácnosti. (.) to znamená že by někdo měl z vašich známých doma filmovou promítačku.
OH: aha, no tak já sem vlastně (...) tu filmovou promítačku e e sem si pořídil vlastně ee (.) ještě vod toho Suchánka, to oni končili ten typ té promítačky a ee jestli mně to mně se zdá dovolili z těch zbytků si to složit, takže dokonce možná estli to tady mám eště, a to sem jinak promítal si jako doma, sám, já sem nikam do ňákýho bytu nešel kde [by se promítalo teda]
LS: [aha aha aha, mhm] takže vy ste v tom období měl doma filmovou promítačku
OH: jo já
LS: a co ste si tam promítal za filmy?
OH: no tam sou tam e byly ňáký grotesky (...) no (..) mně se zdá, že akorát ty grotesky.
LS: to je právě zajímavý, protože to se nám často nestane, že by někdo měl doma promítačku
OH: já
LS: třeba když ste chtěl filmy si sehnat, tak kde jste je sháněl?
OH: ne to sem, no to to sem mně se zdá e e jestli to měl kamarád nebo co, ale to ne
LS: nevíte třeba teda kde ty filmy se tehdy mohly koupit, abyste si je mohl doma promítat? ty grotesky
OH: tak to sem nekupoval, to sem nekupoval. teď já už nevím kde sem to kde sem to sehnal.
LS: aha. a vy sám ste teda taky natáčel ňáké filmy?
OH: ne ee. to mně akorát natáčel ten kamoš tu svatbu. a potom kruci já tady ty filmy ještě musím mít ňáký. (..) jenomže (.) a ta promítačky by možná aji fung- že asi že by fungovala, jenomže to je takový, to je...
LS: takže [vy ste ty filmy]
OH: [zastaralý]
LS: vy ste je dostával asi zře- od toho svého přítele, jestli sem to pochopil správně.
OH: no tak nějak no, myslím že jo.
LS: mhm (..)
OH: ale vono se vo moc věcí nejednalo.
LS: a měl jste jich hodně těch filmů?
OH: (..) (tož) já si to mně se mně to motá já tady mám ten <magnetofon>
LS: aha
OH: tohleto taky to je takovej [pás ti pitomí]
LS: [mhm mhm]
OH: a (.) jestli tam někde, no musím tam mít filmy to sou takový malý kazetky
LS: aha
OH: malý a tam to mám vlastně tam, a kde já sem to, ty kazety (..) jestli sem to koupil, nebo jsem to někde vyč-
LS: tak jestli si nevzpomíná tak to nevadí.
OH: ale ty filmy vlastně sou takový škatulky jenom,
LS: mhm mhm
OH: takhle, je však je mám ještě v tom
LS: a ty projekce když ste teda třeba doma si promítal, tak ee koho ste zval na ty projekce nebo pro koho ste promítal?
OH: no tak možná ty kamoši dva,
07.364
525:525
OH: no tak ee (.) tehdejší ee ty sály to byla normální lavice sklopený to sedadlo, tak (sem) si sedl a teď když někdo přišel druhej, tak se muselo trošku (uhnout),
07.364
705:705
OH: v podstatě protože vono ty kina byly všecky stejný vlastně. sklápěcí sedadla ee a lavice a hotovo no.