Citát
2.351
2165:2197
LG: a vy ste navštěvovala tu (.) ste řikala, že ta škola byla?
EB: tady na Jakubské.
LG: a to byla česká škola?
EB: německá.
LG: německá škola?
EB: německá, ale já sem chodila prvně do české školy.
LG: a pak ste přest-
EB: a potom, jak přišlo to, tak mě dali jako (.) že maminka byla
Češka a tatinek vždycky Němec jo to nebyli nějak toto a tak sem
chodila do ee obecné do české a do měšťanky do německé potom.
LG: jo takže se se teda si nedá říct, že ste ž- že ste že ta vaše
rodina prostě byla německá?
EB: ne.
LG: ne?
EB: babička ano, ano z tatínkovy strany pořád, to sou i řekneme, oni
sou fon ((von)) jo, byli, byl to fon tošanovic jo.
LG: jo jo.
EB: ale maminka ta byla (..) ee z od Prahy, Černý Kostelec, táta po
ní chtěl, aby se dala na německou stranu a (.) a maminka
nepřestoupila,
2.351
1102:1110
LG: em chodila ste do kostela?
EB: (..) no já sem byla vychovaná totiž, mě vychovávala vod asi dvou
roků až do těch patnácti let babička. a ta byla velice pobožná,
LG: mhm.
EB: ale řiká mně, Dita, do kostela nemusiš chodit, Pána Boha najdeš
všude,
2.351
1852:1857
to bylo... vite já totiž sem měla maminku Češku a tatinka Němce.
LG: jo.
EB: jo, jenže tenkrát na tom vůbec nezáleželo (.) že a teď se
najednou začaly dělat za války potom ty rozdíly.
2.351
773:775
, ee můj tatínek (.) ale za čtrnáct, to se dozvěděl, zase od
jednoho policisty českýho protektorátního, že za čtrnáct dní budou
sbírat ty muže. a tak šel za e za svojím kamarádem, (.)
2.351
937:937
JG: my třeba sme sem chodila tady na to klasický gymnázium, že
2.351
458:458
JG: protože náš tatínek zemřel ve dvaačtyřicátým.
2.351
744:750
no a to se stalo ve čtyřiačtyřicátým roce,
že maminka dostala transport, e s mým bratrem, tenkrát měl dvanáct
let.
LČ: mhm
AM: no a tatínek řekl, tak, bohužel, deš do toho transportu, nedá se
nic dělat, musíš dělat aby ses zachránila, ale karlíčka nevezmeš
s sebou. ten měl dvanáct let, (můj bratr).
2.351
1151:1155
ne, jen (...) no tak katolíci byli.
LG: [katolíci].
EB: [to byli] katolíci, takhle jo.
2.351
704:725
JG: a to to bylo, no to se, ne, to sou takový vzpomínky em ee a to
sme nebyli nikdo že by měl peníze, i když ten můj tatínek byl třeba
zubař, ale byl velmi brzo jako dostal rakovinu, jo, taky vám řeknu,
von byl v (norovi) z pěti dětí,
JV: hm
JG: a jeho tatínek vodjel do Ameriky za prací, dostal tuberkulózu,
hned ho poslali zpátky, že, a von že se dobře učil, a fakt si
řeknete tak jak to někdy je psaný, že ten farář a ten učitel, když
ten kluk se učil, von se dostal sem potom do semináře, jo, no a a
vystudoval nakonec medicínu. ale to jídlo a todle,
JV: nebylo to asi úplně [(zdravé)].
JG: [no a tak] měl teda rakovinu jícnu, a tak právě brzo zemřel, že.
takže u nás taky nebyly ňák taky peníze, u těch druhých taky ne, a a
přesto to drželo aj [dneska ještě,]
JV: [ste drželi pospolu.]
JG: pořád jako.
2.351
280:282
(..) no mezi- my sme e eště sem chtěl říct že sme se
z toho makabi přestěhovali (.) že e prostě v osumatřicátým už když
bylo obsazený rakousko (.)