Citát

tatínek ne, ten se staral, protože von byl jako sám samostatnej,
a to to byla práca, když byla sezóna. když nebyla sezóna, tak
sháněl, e (prostě) našel něco, kni- Kníničky to nám když byly ještě
(.) žádná přehrada, tam šel i sedláci tenkrát se nosily vesty, tak
von našel vesty a tam to šel prodávat, třeba

mhm takže vy ste dělala pečovatelku, aha.
VB: manžel byl vod čtyřiceti let nemocnej,
LR: mhm
VB: do sedumasedmdesáti sem ho dochovala, tchýňu, pak sem měla paní
po mrtvici.
LR: mhm
VB: tři a půl roku.
LR: mhm a to ste dělala jako ještě po zaměstnání nebo
VB: no to to sem dělala po zaměstnání, a před ní sem měla, to sem
chodila nakupovat tam jedné staré babičce, tak to sem dycky co
potřebovala, tak

to už teda, to sem opatrovala, manžel skončil na vozejku,
nemohl, no on byl hodně postiženej, a a to těžko se vo tým mluví.

ŽH: v roce padesát dva sem se vdala a,

tady v Brně až sem se vrátila, až sem měla v roce
padesát dva ee syna, takže sem potom moc kina nenavštěvovala, snad
až po těch ee roku (.) co já vim, šedesátym

JV: vzpomínku, mhm. e a říkala ste, že rodiče teda měli hodně práce
a neměli teda e vlastně čas

ŽH: no, tatínek te- tan ten byl zatíženej od rána do večera, jako
zřízenec na té fakultě.

JV: á em co vaši vaši sourozenci em vy říkala ste, že ste byla
nejmladší

ŽH: no sourozenci, nevzpomenu si, že bych mohla říct. hráli
ochotnický divadlo, tady taky na blízko vás, Nový domov na
falknštajnerové ((Falkensteiner)) ulici to bylo hodně známý divadlo,
tehdy, ale o kině bych si nevzpomněla, že by chodili do kina. že sme
chodili na výlety, pěší túry ale o kině bych vám toho o nich moc
nemohla říct, nevzpomínám si.

ŽH: v sobotu a v neděli se nám věnovali rodiče, ani ne tak v sobotu,
jako v neděli. to sme chodili s rodičema.

ŽH: ee nás bylo pět, mzdy nebyly velký a ee naši stavěli,
v maminčině rodišti, odkud se odstěhovali sem do Brna na fakultu,
tak tam stavěli, takže

JV: po tom roce

ŽH: šetřili a stavělo se.

JV: ale já myslím spíš v tom pozdějším věku

BK: a v pozdějším věku to sme už byly takový skupinky těch známých i
s dětima, takže dycky sme si to nějak obstarali hlídání a chodili
sme do kina, (šli sme,) protože to bylo blízko.

JV: [takže od té doby třeba] já nevim před deseti patnácti lety už
ste spíše doma [u televize a už dáváte přednost]

BK: [to spíš ano no no no], ale zase byly školní školní filmy zase
se chodilo s dětima, takže se chodilo, no.