Citát
03.399
2531:2533
JV: a proč teda ty české víc než ty německé ste měli radši?
ZP: z národnostních důvodů sme preferovali němec- český filmy.
03.399
2756:2773
To byl český muzikant, kdy to bylo? čtyrycet. em to byly
filmy, na který sme chodili a který sme oceňovali hlavně proto, že
em to jaksi povzbuzovalo národní vědomí.
JV: ehm.
ZP: že to byl takovej teda to je vo Kmochovi ((František Kmoch))
myslim, že, ten českej mu- ((To byl český muzikant))
JV: ano...
ZP: že?
JV: ano, ano.
ZP: to je vo Kmochovi ((František Kmoch)), čili tam ukazoval, jak je
to to národní sebevědomí zvyšoval, čili to byly filmy, který
povzbuzovaly em em národní uvědomění.
02.398
2464:2479
ZP: myslim že to bylo německý. že to bylo německý.
JV: a třeba Židé tam taky mohli jít?
ZP: ne, ne, kdepak, ne. Židi měli vůbec zakázaný veškerý kulturní
požitky, ty nesměli ani do kina do divadla, nikam. ani tramvají
nesměli jezdit, museli stát jenom na jak se to řekne platforma na no
prostě tam jak sou sedadla tak mohli stát jenom venku, venku,
nesměli ani dovnitř do té tramvaje, nesměli.
JV: takže myslíte, že neměli nějaké kino aspoň jedno, kam mohli
chodit?
ZP: po, ne. po okupaci rozhodně ne, ale za první republiky byly
židovský kina, kam chodili Židi. mám dojem, že to Excelsior, zrovna,
co sem o něm mluvil, že to bylo takový židovský kino.
01.397
2401:2411
LS: že ty kopie za toho protektorátu měly e jednak německé titulky a
pod tím ještě české.
SM: a tak to ano. tak to ano. to sem se taky s tím setkala.
LS: hm
SM: no ano určitě. teď sem si na to vš- na to vzpomněla. ano tak to
bylo tak, že to že to prostě voni zařídili, aby no aby (..) no a Němci,
když sem posílali německý filmy, no tak ee samozřejmě. no posílali,
vlastně už sme byli jejich součástí.
01.397
1254:1292
JV: no, že ste říkala, že ste chodila do kina méně než před tím protektorátem.
LH: no moc málo, moc málo.
JV: a z jakého důvodu? že teda
LH: no protože sem tu němčinu nenáviděla.
JV: takže kvůli tomu že tam byla něm- ale dyť byly i české filmy.
LH: no tam, tam se zajedno, ze začátku když přišli Němci, tak dole to bylo česky, napsaný.
JV: no
LH: a potom už to vůbec nebylo napsaný.
JV: a když byly i české filmy? tak na české filmy ste nechodila?
LH: no, a tak zajedno to byl taky důvod, a taky oni se hned rušně bavili pouze německy.
JV: hm takže i kvůli těm divákům ste nechodila, ste cho-
LH: a lidi, a vona, počkejte jak vona to. rej rej, Němci jako, rej, hned byl klid.
JV: takže em ste chodila
LH: ne, na, já sem téměř přestala chodit. a všichni dost Češi. málo.
JV: ale
LH: zezačátku ano, ale potom sme se i báli, protože to bylo, dívejte se, to, když sme em em než sme přišli z kina tak bylo dost pozdě, a my už sme se báli, protože potkat Němce, on by něco řekl na nás, oni si umínili, no ten se na mě smál, a toto, a mně vysmíval, a už měl zase, jo, toto, to seš bedlivej a dobrej Němec, a a německy že, a už ste mohla viset.
JV: takže ste chodila do kina méně i kvůli tomu
LH: méně.
JV: i kvůli tomu že ste se cho- bála chodit venku,
LH: bála.
01.397
1302:1312
JV: dobře, takže ste říkala, že do toho kina ste neměla, nechodila ráda kvůli té němčině.
LH: ano.
JV: a to myslíte kvůli té němčině v těch filmech nebo kvůli té [že ste slyšela ty diváky.]
LH: [ne němčině, ne] kvůli němčině, ale já sem se bála těch Němců,
JV: takže těch diváků
LH: protože oni byli zlí. obzvlášť takoví třináct čtrnáctiletí.
04.396
333:366
a to už sme chodili, a to sme začali spolu pak chodit v ňákým
sed- šestačtyřicet, sedumaštyrycet, a to sme chodili do kina, to to
je, co teď je pro pamětníky, to sme vidívali, jo. [všecko ne,]
JV: [a vzpomenula byste] si, jak často ste chodili třeba, do kina,
týdně?
JC: tak jednou za čtrnáct [dní určitě.]
JV: [jednou za] čtrnáct dní.
JC: protože to, to ne-, tak ňák na ty kavárny, to sme nebyli, a...
JV: a změnilo se to až se třeba narodil váš syn? pak už ste chodili
míň?
JC: no to sem, to to sem bylo, to bylo tak, když sem, narodila se
dcera v padesát tři,
JV: hm
JC: tak naproti sme měli to kino Oko. a teď pak to byla Morava, jo?
a to, to Palackého ((Palackého třída)), jestli víte [Palackého,]
JV: [vím.]
JC: taky tam dolejc je veterina, Baťa tam býval, tak to šlo kousek
nahoru, bylo to kino Oko, tak já sem chodi-, manžel hlídal tu dceru,
a já sem si šla do kina.
JV: <sama.>
JC: a von pak v tom padesátým šestým, třeba, ee tak sem byla, no
protože to ne- televize ještě nebyla, že, tak já nevim.
04.396
389:405
JV: a tak zeptám se takle, vy ste ee říkala vlastně před chvílí, že
v poslední době už moc nechodíte,
JC: nó teď nechodíme [to je pravda.]
JV: [a to třeba] trvá jak dlouho ((směje se))
JC: nó, tak byli sme naposledy, sme možná byli buďto na Babím létě
((Babí léto)),
JV: hm
JC: anebo na Kytici ((Kytice)), což se mně teda nelíbilo,
JV: tak to může bejt takových ee pět let zpátky, šest?
JC: no
04.396
411:415
JV: takže myslíte, že ee dokud ste chodila do zaměstnání, před
vstupem do důchodu, tak ste ee chodila do kina, navštěvovala ste ho
poměrně pravidelně.
JC: no a kdyžtak sem šla sama, víte,
04.396
419:421
JC: my sme to řešili tak, že ee já sem byla taková vychytralá, já
sem si koupila za tři koruny, a sedla sem si, když bylo volno, za
štyry, jo?