Citát

pak sme dokonce udělali takovou věc že já su katolík

LS: ( ) to budeme nahrávat. takže první, co bych se vás zeptal, je
takové ověření jenom vašich osobních údajů. co se týče té školy, do
které ste chodila. (.) mám tady napsáno obecná škola Kounicova
ulice.

ES: ano.

LS: a to bylo v letech devatenáct set třicet-

ES: třicet čtyři.

LS: devatenáct set-

ES: až třicet osm

LS: až třicet osm

ES: a potom sem chodila do Králova Pole,

LS: no

ES: a to bylo,

LS: a to bylo v letech?

ES: no v těch třicet osm.

LS: třicet osm až asi zřejmě čtyřicet.

ES: a potom sem chodila do gymnázia,

LS: hm.

ES: v Králově Poli,

LS: hm.

ES: do roku čtyřiačtyřicet.

LS: do roku devatenáct set čtyřicet čtyři. (.) a ještě tady mám
napsáno, (.) asi pan Skopal, když s váma telefonoval. Kotlářská
ulice, dva roky.

ES: to sem chodila na obchodní školu na Kotlářskou.

LS: takže to byly ještě potom další dva roky?

ES: dva roky obchodní škola při Obchodní akademii.

LS: hm. (.) a potom? potom už ste nastoupila do zaměstnání?

ES: ano.

LS: a kde ste pracovala?

ES: pracovala sem (...) v pojišťovně.

LS: hm.

ES: potom sem pracovala v Lidových novinách. potom sem pracovala
tady na rektorátě.

LS: a co ste tam dělala?

ES: všude sem byla v účtárně.

LS: hm. to úplně stačí. teď bych se zeptal, jaký byl povolání vašich
rodičů před tím rokem devatenáct set čtyřicet pět.

ES: živnostník. můj tatínek byl živnostník. měl obchod s kl-
s koloniálním zbožím.

LS: hm. a maminka?

ES: maminka samozřejmě byla v obchodě též.

LS: takže pracovala v rodinném, rodinném obchodě?

ES: ano. a začínali (.) začínali tady, na Zelném trhu.

LS: na Zelném trhu. hm. a měla ste nějaké sourozence?

ES: ne, kdepak.

LS: hm. (.) a vaše povolání už ste říkala vlastně, že potom ste
nastoupila jako účetní?

ES: ano, a nakonec sem skončila v Domě pionýrů v Lužánkách jako
ekonomka, jako hospodářka. (.) a do důchodu sem šla z Magistrátu
města Brna.

LS: hm. a ještě bych si ověřil. tady je něco, že vy ste zpočátku
v těch třicátých letech bydlela v [Tivoli]-

ES: ano.

LS: to bylo do roku?

ES: [(je dnešní)] Jiráskova, myslím-

LS: ano.

ES: nemýlím-li se.

LS: hm.

ES: Tivoli třicet sedm ((Tivoli 37)), a tam sme bydleli do toho roku
osmatřicátého roku-

LS: hm.

ES: než prostě přišli, protože tam byla veškerá, veškeré
obyvatelstvo německé.

LS: hm.

ES: a my sme byli Češi. takže otec viděl, že by to velice špatně
dopadlo, takže v tom osmatřicátém roce to prodal ten obchod a
přestěhovali sme se do Králova Pole.

LS: do Králova Pole. (.) takže to úplně stačí na začátek. to sme
projeli úplně bezvadně. (.) a teď už teda přejdeme k těm otázkám-

LS: a čili potom vlastně, vy ste říkala, že ste se přestěhovali
v tom roce třicet osm.

ES: osum. do toho Králova Pole.

LS: do toho Králova Pole.

LS: a kdy vy, kdy ste se vdala, to sem se zapomněl zeptat.

ES: v roce devatenáct set padesát sem se vdávala.

LS: hm. a můžu se zeptat, jestli ste chodila do kostela?

SM: ano.

LS: v té době.

SM: ano.

LS: á jak často [to]

SM: [já]

LS: bylo asi?

SM: e no tak to je tak, já sem bydlela v tom ústavě

LS: mhm

SM: aspoň to svoje mládí, že, do toho třiaštyrycátýho a tam byla kaple.
a v té kapli ka- se každou neděli ee dopoledne sloužila mše.

ES: protože moje maminka byla velice nemocná. dva roky byla upoutána
na lůžko než odešla (.) do věčných lovišť. takže já sem dělala
partnerku mýmu tatínkovi.

SM: em v té psychiatrické léčebně sem bydlela do roku, od narození do
roku štyřicet tři.

LS: mhm, mhm ee dobře, eště bych se vás zeptal, jaké ste navštěvovala
školy do toho roku devatenáct set čtyřicet [(pět)]

SM: [no] e vobecnou a eee v když mně bylo jedenáct, dvanáct, jedenáct
roků, to znamená třicet pět, sem začala chodit do gymnázia em na na
Jarošovu ((třída Kpt. Jaroše)), to bylo klasický gymnázium,

LS: mhm

SM: tehdy se to menovalo. tak tam.

LS: mhm

SM: v tom roce e štyřicet tři, no já to musím podle těch [roků]

LS: [jo jo]

SM: (honem) páč si to takhle už nepamatuju, že, em takže dvacet čtyři a
jedenáct je třicet pět, teda

LS: ano.

SM: tak

LS: ano.

SM: tak.

LS: mhm

SM: takže do toho pětatřicátýho em sem chodila e do školy ee do obecné,

LS: mhm

SM: v těch Černovicích, kde sme tedy bydleli. no a vod toho
pětatřicátýho sem začala chodit na to gymnázium.

LS: a to gymnázium ste dokončila v kolikátém roce?

SM: štyrycet tři.

LS: štyřicet tři a potom ste?

SM: e potom sem maturovala a šla sem, to byla válka,

LS: no.

SM: tak to se vůbec nešlo. tak sem šla prodávat do drogerie jedné.

LS: mhm

SM: tam byli známí vod mojich rodičů a takžé tam sem jako ee potom byla
do těch, do toho, od toho třiaš- ne tři a e ano třiaštyrycátýho.
třiaštyrycátýho, za dva roky byl bylo po válce na to v pětačtyřicátým,
že.

LS: mhm mhm. eště bych se vás teda zeptal, jaké bylo povolání vaši
rodičů, stačí jenom opravdu [říct, čím]

SM: [no tatínek] úředníkem byl tam v tom em v té psychiatrické léčebně.
on tam byl jako takovej správce ee měl na starosti prostě různý věci no
e em jako, protože tam by- by-, to je vlastně velká nemocnice, že,

LS: mhm

SM: em takže eee měl na starosti povlečení a a taky jídlo a prostě
takový hospodářský správce bych tomu řekla, [tak to asi byl].

LS: [á paní mam]inka?

SM: ta byla doma. [ta ta]

LS: [ta byla doma].

SM: nešla nikam.

LS: á měla ste sourozence?

SM: neměla.

LS: mhm

SM: ne, byla sem sama.

LS: ee takže to už sme vlastně říkali, vaše nejvyšší vzdělání, kterého
ste dosáhla, bylo?

SM: ta maturita v tom třiaštyrycátým roce.

LS: mhm á vaše povolání teda ste říkala, že ste pracovala v té drogerii
a

SM: no tak ee se mně tam nakonec líbilo ((smích))

LS: ((smích))

SM: ale em myslím, že sem tam zůstala eště asi dva roky potom, no a
potom mě kamarádka em zlákala na policejní ředitelství. to bylo taková
to byla ohromná budova, dneska se vedle ee em počkejte policejní
ředitelství bylo hm hm hm jak se to tam <já nevim (já sem) tu ulici
už>, jak se tehdy menovala, to nevím a dneska je to Edvarda Beneše
((Benešova)) myslím. no tak prostě tam. tam sem teda začínala a tam sem
byla až do, než sem se vdala.

LS: mhm

SM: pak sem em měla dítě, takže sem zůstala doma á (..) no to už potom
em

LS: a potom ještě když byste měla zrekapitulovat, co ste vlastně dělala
jenom za povolání než ste odešla do důchodu?

SM: no tak to sem byla pětadvacet roků u jedné firmy a byl, vlastně sem
nastupovala u Královopolské,

LS: mhm hm

SM: jak technická úřednice,

LS: mhm

SM: no technická ne, raději em prostě byl to, byl to odbyt, takže to
byla, to byla zase hospodářská

LS: jasně.

SM: funkce vlastně, že, no a tam sem byla od roku, jó, kdypak to bylo,
kolik to bylo,

LS: to nemusíte přesně [přesně říkat]

SM: [no počkejte] e mé moji mojí dcerce byly dva roky, narodila se
padesát štyři, tak padesát šest, od šestapadesátýho až do ((smích))
<když sem šla do důchodu>. sem tam byla až do důchodu, čili em vím, že
sem odcházela, sem říkala, že pětadvacet roků tam su,

LS: mhm

SM: takže tak to nějak bylo asi.

PS: mhm a vy ste se přestěhoval e sem e kdy? z té fr- z té
Francouzské...

NS: napřed do Husovic

PS: ste se přestěhoval do Husovic?

RS: já sem na té Francouzské byl do páté třídy obecné školy

PS: mhm

RS: a vod té páté třídy sme se stěhovali do Husovic do rodinnýho
domku který sme koupili teda koupili moje rodiče jo? na velký
splátky e který sem eště splácel já i s manželkou už budoucí protože
to bylo na dlouhý leta na málo peněz [jako]

PS: [mhm]

RS: aby se to splatilo takže sme pak v určité době najednou dostali
vyrozumění (.) aniž bychom to tušili že e je to splaceno

PS: mhm

RS: a že je to e že se to vymazává e z ňáké té e víš? e osobní že
tam máš dluhy nebo co tak (se to ten) dluh už padl

PS: mhm takže vy ste přestěhoval do Husovic e kolem roku devatenáct
set třicet [asi]?

RS: [do] rodinnýho domku který byl blízko Jasu ((Jas)) a Sibiřu
((Sibiř))

PS: to bylo tak devatenáct set třicet?

RS: to bylo ee devatenácet třicet jedna

PS: jedna

RS: devatenácet třicet jedna sme se sem stěhovali

PS: vy ste se oženil v kterém roce?

RS: e v kterým roce?

NS: čtyřicet šest ale chodili s maminkou vod roku třicet šest

RS: kdy?

NS: v štyřicátým šestým

RS: já sem se ee

NS: oni protože byly zavřený vysoký školy [tak]

RS: [ženil]

NS: von potom po válce ještě dodělával vysokou školu

PS: mhm

NS: tak to vodkládali

RS: ( )

NS: a pak teprve se brali

PS: mhm

RS: kdy?

NS: v šestaštyrycátým

RS: jo jo jo v šestaštyrycátým po válce hned totiž já sem s
manželkou chodil devět let

PS: mhm

RS: jenom kvůli tomu že sme čekali až bude konec války protože já
sem za války byl v líšeňské fabrice vod úřadu práce ee e jako
vysokoškolák sme byli e lifrovaní do té fabriky která byla úplně
nová velmi moderní dá se říct

PS: [a vy] ste byl zaměstnaný [e]... ?

NS: [ne]

PS: ne j- [to bylo]...

NS: [von je] profe- von je [profesor]

RS: [j- já] sem [učil]

PS: [aha]