Citát
2.353
1168:1178
ES: tak zaprvý, dycky byl týdeník. ten týdeník byl velice zajímavý,
protože se člověk dověděl něco.
LS: hm.
ES: a (...) po týdeníku byla pauza chvilečku, ale většinou nebyly
přestávky.
LS: nebyly přestávky?
ES: většinou filmy šly v jednom tahu.
2.353
788:863
ES: za protektorátu bylo hodně německých filmů.
LS: hm.
ES: takže tam (...) hlavně teda mně jako dítěti imponovali třebas
marika rek ((Marika Rökk)) to byla zpěvačka a tanečnice.
LS: no.
ES: takže to sem byla celá pryč, že? nebo si hrozně dobře pamatuji
film (Ich klage an). to byl film, který popisoval o manželech, oba
dva byli lékaři, a ta jedna žena dostala prostě ee nemoc, dneska se
tomu říká, prostě ochrnovala.
LS: hm.
ES: a nakonec ten manžel prostě, když už byl konec v blízkosti,
LS: hm.
ES: tak aby jí to usnadnil, tak jí dal prostě lék,
LS: hm.
ES: že ji uspal, no. a končilo to tím, že se ocitl před soudem. ale
nekončilo to rozsudkem. nechalo se to na divácích, aby oni řekli.
LS: hm. a ten se vám líbil, ten film?
ES: byl to, byl to velice psychologickej film.
LS: a jaké filmy ste vy vůbec měla ráda jako divačka?
ES: tak, jak říkám, tenkrát za toho (.) Hitlera, tady byl známý hans
rýman ((Heinz Rühmann)), jestli vám to slovo něco říká.
LS: hm.
ES: takže sem-
LS: to byl hodně populární herec.
ES: ano. takže sem velice ráda viděla hanse rýmana ((Heinz
Rühmann)). a potom sem viděla velice ráda paula herbigra ((Paul
Hörbiger)). a ten měl bratra ( ). toho sem taky měla ráda, protože
ten vždycky hrál v nějakým filmu, kde se v horách lezlo. a to byla
moje slabá stránka, protože já miluji hory.
LS: aha, aha.
ES: takže-
LS: a co se vám líbilo tady na těch hercích, které zmiňujete teďka?
ES: že hráli velice přirozeně.
ES: jo?
LS: takže ste ocenila spíš způsob jejich projevu?
ES: viděla sem ten rozdíl projevu mezi českým filmem a německým
filmem.
LS: a jaký byl podle vás rozdíl?
ES: no tak český film mně byl rozhodně bližší.
LS: hm.
ES: bližší.
LS: ale zase sem se přiučila něco u těch německých filmů.
ES: hm.
LS: kterých bylo tedy ehm více než těch českých.
2.353
635:645
že- pro mě bylo to vždycky, když sem šla do kina, tak to bylo
nadšení. i když ten film třebas nestál za nic, že ano. tak pro to
děcko to mělo vždycky, dítě si vždycky našlo v tom kinu nějaký plus.
LS: hm.
ES: i když třeba,
LS: hm.
ES: to nestálo za nic.
2.353
536:544
LS: no. (..) a teď tady mám zase otázku. to už sme se vlastně o tom
zmiňovali. která kina ste navštěvovala. vy ste říkala, že ste určitá
kina navštěvovala do těch deseti let, když ste bydleli v tom Tivoli.
ES: ano.
LS: mohli bysme si to teda ještě shrnout, která kina to byla?
ES: takže to bylo (...) Moderna, Alfa, Excelsior, kino Čas,
2.353
1180:1195
LS: setkala ste se s tím, že by tam byla hudba, v tom kině?
ES: reprodukovaná hudba byla.
LS: reprodukovaná hudba?
ES: ano.
LS: a měla ste to ráda, tady ty doprovodné programy?
ES: (...) tak (..) když to byla hudba, která mně vyhovovalo, já sem
vždycky měla ráda džez ((jazz)), tak sem nikdy proti tomu nebyla.
LS: hm.
ES: takovou dechovku, to už sem si mohla odpustit. ((smích))
2.353
1226:1284
LS: tady se vás zeptám, jak na vás zapůsobily ty změny po roce
třicet devět, když začaly platit protektorátní předpisy. konkrétně
v těch kinech, že jo? protože i v těch kinech byly nějaké změny.
ES: ano.
LS: jak to na vás působilo celkově?
ES: no (...) člověk k tomu měl strašnej odpor.
LS: hm.
ES: ke všemu, co Němci prostě zavedli, tak byl, byl. i když sme to
nemohli dat nějak zjevně najevo, ale ee ta výchova už v té základní,
základní škole nám dala tolik, že sme ten protektorát velice těžko
nesli.
LS: hm, hm.
ES: ale zase byly ty filmy.
LS: hm.
ES: tak člověk musel na ten německej jít, že, když-
LS: teď myslím třeba i vlastně v tom kině, mhm, tam byly otázky
jazyka, že jo? ee, třeba povinná němčina v těch titulcích musela
být.
ES: tak nakonec, víte, (..) já, protože můj tatínek byl živnostník.
LS: mhm.
ES: a jak sem vám na začátku řekla, že to byla německá čtvrt, že tam
bylo většinou jako obyvatelstvo německé (.), hlavně židovské. a to
židovské nepromluvilo česky. takže já sem uměla německy. mě totiž
dali třebas o prázdninách do Svitav, do kláštera k sestřičkám, kde
žádná sestřička neuměla slovo česky. takže- já sem ovládala němčinu.
takže mě, já sem nemusela číst titulky, já sem rozuměla.
LS: jasně. a třeba vypozorovala ste nějaké změny v chování diváků
v tom kině? po tom roce třicet devět? změnilo se nějak chování
diváků v kině?
ES: na českých filmech diváci se projevovali, kdež-
LS: a jak se projevovali třeba?
ES: ee smáli se, když byla nějaká vtipná scéna. ale (..) hrobový
ticho za protektorátu. nedali vůbec najevo, jestli se jim to líbí,
nebo nelíbí, prostě-
LS: i u těch českých filmů, myslíte?
ES: i u čes- prostě byl, byl klid a pokoj, protože každej se bál.
LS: aha, takže lidi měla strach projev-
ES: strach dávat, ano, svoje pocity najevo. ano.