Citát
2.353
662:671
LS: jo, jo. a vlastně chodili ste s každým tady z těch příbuzných do
jiného kina?
ES: ano. to už oni zaopatřili lístky zase podle toho, o co oni měli
zájem. a mě si s sebou vzali jako přívažek.
LS: potom vlastně, když vám bylo deset a víc, tak to fungovalo taky
stejně tak?
ES: ano.
2.353
473:515
LS: když ste navštěvovala ty další školy. takže se vás zeptám, jak
často ste chodila do kina v tom období právě potom už, co vám bylo
těch deset let, dál do toho roku devatenáct set čtyřicet pět. zase.
když byste měla řádově říct, kolikrát týdně nebo měsíčně?
ES: pravidelně jednou týdně. buďto v sobotu nebo v neděli. to bylo
v neděli jako pravidelné s tím tatínkem.
LS: takže se to nezměnilo vlastně?
ES: nezměnilo se.
LS: bylo to zase jednou týdně?
ES: jednou týdně.
LS: a čili potom vlastně, vy ste říkala, že ste se přestěhovali
v tom roce třicet osm.
ES: osum. do toho Králova Pole.
LS: do toho Králova Pole.
ES: tak.
LS: a ani poté, co ste se přestěhovali, se to nezměnilo, ta četnost
návštěvy?
ES: ne, ne.
LS: zase to bylo
ES: ano.
LS: jedenkrát týdně?
ES: jenom právě, když sme bydleli nad Tivoli, tak sem chodila
s bratranci, s tetou,
LS: hm.
ES: a když sme byli v tom Králově Poli, tak potom sem chodila s mým
tatínkem.
2.353
927:959
LS: nebo třeba v těch filmech byly písničky. že jo? tam byla spousta
písniček.
ES: ano, ano, ano.
LS: tady v těch starých filmech.
ES: ano, ano.
LS: zpívala ste si potom ty písničky?
ES: no samozřejmě.
LS: jo?
ES: ano, ano. i ty německý. a to sem taky. víte. ( ) děvče sem
chodila se učit hrát na klavír, takže sem jako v těch, v té pubertě,
těch třináct čtrnáct, strávila u toho klavíru a samozřejmě, že sem
to zpívala.
LS: a třeba na deskách? kupovala ste si ty písničky?
ES: měli sme gramofon.
LS: měli ste gramofon?
ES: ( ) večery, nebyl televizor, takže se pouštěly gramofonový
desky. to se hrály karty. žolíka. takže sme, můj tatínek teda, ty
desky.
LS: takže třeba ty filmové písničky na deskách?
ES: ano, ano.
2.353
233:260
a (...) samozřejmě, že sem
chodila také do toho kina, až sme se přestěhovali.
LS: až ste se přestěhovali.
ES: tak tam do toho Besedního domu ((Besední dům)).
LS: hm. a to bylo?
ES: to bylo kino Union.
LS: hm.
ES: to byly jako nepravidelné návštěvy (.) dá se říci, týdně.
LS: takže jednou týdně ste říkala?
ES: jednou týdně.
LS: a s příbuznými většinou?
ES: do toho v tom Králově Poli sem chodila hodně s mým otcem.
LS: hm.
ES: protože moje maminka byla velice nemocná. dva roky byla upoutána
na lůžko než odešla (.) do věčných lovišť. takže já sem dělala
partnerku mýmu tatínkovi.
2.353
1286:1314
LS: hm. teď se zeptám, jestli ste v tom protektorátu chodila do kina
víc, nebo míň než dřív. (...) stejně?
ES: stejně, myslím, stejně.
LS: stejně? hm. a změnil se nějak ten výběr filmů, na které ste
chodila v tom protektorátu, oproti tomu předchozímu období?
ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film.
LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film?
ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.
LS: mhm.
ES: a když teda sme se doslechli, že třebas je to ee závažný v tom
německým, tak sme šli na ten německej film.
LS: mhm.
ES: dyž byla kritika jako třebas, jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.
LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?
ES: ano.
2.353
1197:1213
LS: ((smích)) co třeba reklamy? diapozitivy nebo krátké reklamní
snímky? to se tam objevovalo?
ES: objevovalo, ano.
LS: objevovalo?
ES: objevovalo.
LS: a bavilo vás sledovat třeba tady tyhle doprovodné k tomu
hlavnímu programu?
ES: ne. je- kromě týdeníků mě to nezajímalo.
LS: nezajímalo?
ES: ne.
2.353
727:742
LS: dobře, takže teď už přecházíme zase k té další části, což je
vlastně filmy a jejich výběr. (.) teď tady je otázka první. jak ste
si vybírala konkrétní film, na který ste šla do kina?
ES: jak sem vám říkala, já sem si nemohla vybírat. já sem musela se
podřídit tomu, kdo mně zaplatil vstupenku a kdo mě s sebou vzal.
LS: hm, hm. takže ste?
ES: takže sem nemohla prostě projevit, třeba se jí, mně se straně
líbila Hana Vítová, filmy s Hanou Vítovou, to sem nemohla. musela
sem jít na ten film, kterej mně byl prostě ne doporučen.
LS: musela ste se-
ES: podřídit.
2.353
696:725
LS: dobře. a teď tady mám otázku, jestli ste v tom kině potkávala
své známé.
ES: ano.
LS: hm. a hovořili ste spolu v tom kině nebo cestou z toho kina?
ES: cestou z toho kina.
LS: mhm. a o čem ste hovořili?
ES: no o tom filmu.
LS: o tom filmu.
ES: o tom filmu, samozřejmě. jak se to líbilo. (...) jaká byla
spokojenost.
LS: takže se vám opravdu často stávalo, že ste v tom kině potkávala?
ES: známé, ano. spolužačky nebo spolužáky.
LS: takže i třeba s tatínkem když ste šla z toho kina, tak?
ES: tak sem se pozdravila prostě se známýma a zůstala sem chvilenku.
ne dlouho, ale chvilečku, protože tatínek mi to toleroval.
LS: a i s tatínkem ste potom hovořila o tom, co v tom kině bylo?
ES: ano, ano, ano. to vždycky byla debata.
2.353
1215:1219
LS: dobře. byla ste někdy tady v tom období do toho roku čtyřicet
pět přítomná promítání filmů v domácnosti? že by doma měl někdo
promítačku?
ES: nikdy ne.
2.353
1026:1057
LS: hm, dobře. teď tady mám otázku. vlastně už sme taky o tom
mluvili. český, německý film a tak dále. jestli pro vás bylo
důležité, v které zemi ten film vznikl.
ES: ano. samozřejmě. když to byl italský film, tak to pro mě zase
bylo něco jiného, jako třebas rakouský film nebo německý film.
LS: a preferovala ste nějakou tu národnost? z hlediska těch filmů?
ES: rakouskou.
LS: rakouský film ste měla-
ES: ráda, ano.
LS: takže úplně nejradši ste měla rakouské filmy?
ES: ne, to nemohu, nejradši sem měla český. ale na druhým místě byly
rakouský filmy.
LS: dobře. takže ste vlastně nebyla vyhraněná, že byste chodila
vyloženě třeba jenom na rakouský a český film?
ES: ne. chodila sem prostě, jaká byla příležitost. za toho
protektorátu nebylo moc možností.
LS: hm.
ES: to byl buďto český film, nebo německý film, nebo sem tam ten
italský.
LS: tam už se zúžil ten repertoár těch kin.