Citát

JV: mhm á vzpomínáte si třeba, že by se v kině hajlovalo?

MJ: ne.

JV: e ne. vůbec ne.

JV: když už když už se blížil konec války, jestli se ty diváci
chovali nějak jinak v tom kině, jestli byla jiná atmosféra.

MJ: (.) v kině ne. to ne- nevzpomínám. no em když už tam někdo šel,
tak viděl, že to bude takový nebo vonaký.

JV: mhm á po tom osvobození v tom kině, změnila se ňák ta atmosféra?

MJ: no jistě.

JV: j- ja- jak byste jí poslal. tu atmosféru, jaká byla atmosféra po
tom osvobození.

MJ: no (byla) atmosféra všady radostná, [no].

JV: [a] projevovalo se to teda i v tom kině?

MJ: no tak ee týdeníky byly, najednou německý všechno bylo pryč a
všechno bylo český, že jo.

JV: mhm

MJ: takže to byla radostná nálada, ovšem když člověk přijde do kina,
tak se dívá na kino a pak vodejde, to během kina to to tu tu radost
má člověk v sobě, ale během kina to neprojevuje.

LH: ehm. a chodil ste ee chodil ste sám nebo třeba s kamarády?

BH: s kamarády, (..) i sám, (..) někdy.

LH: ehm. (...) tak ee já se podívám dál eem teď se podíváme na
otázky, které se spíš budou věnovat kdy, kde a s kým ste navštěvoval
e ta kina. ee vy ste říkal, že ste hlavně s kamarády chodil do kin.
(..) ee jak často ste chodil do kin ve vašem mm ve vašem věku, do
těch deseti let řekněme?

BH: no tak (to do) těch deseti let, to bylo prakticky do
sedmatřicátého roku, že, tak ee to byli kamarádi ze třídy, s
(kterym) sme chodili spolu, nebo sem chodil mm taky sám.

LH: ehm.

BH: že. (..) tó pf (..) prakticky vyplynulo, panč sem neměl... (..)
měl sem teda v v okolí taky kamarády, ale (..) to byli ve- vesměs
teda ze třídy.

LH: ehm. k tomu protektorátu se za chviličku ještě dostaneme eee.
potkával ste v kině své známé, bavili ste se třeba po cestě [s nima
o těch filmech?]

BH: [ano, (.) ano, po] po po filmu potkali sme se a bavili sme se i
vo teda vo filmu.

LH: a co třeba o čem ste se bavili, jestli ste rozebírali?

BH: no o ději, o ději, co se nám líbilo, co ne.

LH: ehm.

BH: hlavně teda emm, herce, (.) k- kteří byli (.) v té době (.)
významní, že, tak vo těch hercích, jak to zahrál a v děj co,
probírali sme prakticky, (..) celej děj toho filmu.

LH: ((smích)) a s kým ste chodil na nepřístupné [filmy?]

BH: [sám.]

LH: a naopak, když ten film vás zaujal, tak třeba [šli ste na...]

BH: [tak sme o] tom debatovali.

LH: přece jenom změnilo se to třeba v některých kinech em v přístupu
lidí, nebo v chování lidí?

BH: (..) no tak já sem s nima nepřišel do styku, že.

LH: hm.

BH: přišel a sedl si vedle a hotovo.

LH: jasně.

BH: my sme, ee ani sme se nebavili, ani sem neviděl, jestli je to
Čech, nebo Němec, že, proč tó...

ale e pak sem chodil e
pravidelně s rodičema a potom s klukama,