Citát

LČ: (..) a jaký filmy ste měla ráda, teda v té době, jako, ty na
které ste chodila, [které to byly]
AM: [no tak já] sem chodila většinou už kvůli bratrovi, tak na ty
[dětský filmy]
LČ: [ano]
AM: (tak) jak sem řekla, (.) čaplin ((míněno Chaplin)) a ((smích))

JV: mhm a tak když ste teda šel na ten německý film, tak na jaký
německý film ste šel, když už ste na něj šel? proč ste na takový
film šel?

MJ: no když to bylo (..) já sem teda Němce samozřejmě neměl rád, to
nikdo tady, ale ale ee oni většinou to zaplavili a když nic jinýho
nebylo, tak sme šli jako za ( ) marika rék ((Marika Rökk)) a
nebo, oni měli taky takový operetní a zábavné filmy. tak to sme
viděli.

a pak si ještě pamatuju taky s marikou rég ((Marika Rökk))
nějaký filmy ve válce, ona byla Maďarka asi,

PS: no

JV: a do gympla když sem přišla do primy, tak vedle mě seděla nějaká
Livía Ambrozová, která měla sice tetičku, která měla nějakého slavného
boxera Ambroze, to bylo taky slavný méno, možná že ste to někdy slyšel,
ale ta Lívia měla taky tu tetičku tu mariku reg ((Marika Rökk)).

PS: aha

JV: takže vím, že vona jí posílal fotky a podepisovala a tak, ale ještě
potom po válce dost často ju vysílali ty její písničky na nějakej
myslim nějaká nějaký rádio který sme laxmeberg ((Luxembourg)) nebo něco
takovýho.

PS: a potom běžel ještě jeden rakouský film s marikou reg ((Marika
Rökk)) už v padesátých letech, ale za za války byla už [obrovsky
populární]

JV: [no mhm]

PS: vy ste ji měla ráda, byla pro vás...

JV: no tak všechno sem to neviděla nebo nezažila (ale jako) když sem ji
viděla potom pozdějc až po válce tak tak sem si uvědomila jak je macatá
taková šunky obrovský a že to byl ideál tehdy Němců,

PS: mhm

JV: jo jako ((smích)) <takže to je jak ježíšmarja vy budete mi...>

PS: ne to je přesně to co nás určitě zajímá právě takový jako eee...

JV: ((smích))

PS: postřehy eee ta vaše spolužačka ee byla kvuli to- ee byly vlastně
ty fotografie třeba mariky rég ((Marika Rökk)) nějak jako ceněné ve
třídě [sbírali ste nebo...]

JV: [to nevím my sme byly děcka] v podstatě, jo,

voni měli celou řadu teda pěkných filmů s
s tím stepařem, já si teď už si nepamatuji, jak se jmenoval, to byl
vynikající stepař a to byly revoální film ((revue)) potom, s tou marlen
dytrichovou ((Marlene Dietrich)) a celou řadu dalších ještě, který
prostě jako, chodili sme na ty filmy

JV: hodně sem kamarádila v Řečkovicích s Edou Cupákem ((Eduard Cupák))
(vám taky říká méno) sme byli velcí kámoši vod dětství,

PS: aha

JV: hrávali sme si spolu jé, byl dobrý kluk (.) dobrej ještě sme spolu
jako tančili o hodech v krojích, jo, takže, taky mu dost uškodili.

JV: maminka s tatínkem měli velkýho kamaráda spolužáka tak víceméně no
spolužáka tatínkového Gustav Nezval, říká vám méno něco? já sem mu
říkala strejdo, chodíval k nám na chatu

PS: aha

JV: tak nechcu nechcu to [říkat do toho rozhovoru]

PS: ((smích))

JV: protože to vypadá, jako že tohle a jsou to moje vzpomínky, takže to
nemá [na to vliv]

PS: [mhm]

JV: ale prostě jako že naši přes tu kulturu nějaký takový jako zdání
měli, no.

LČ: a jaký byl rodičů názor na film a na kina?

JH: no tak zamilovanou tatínkem byla Anny Ondráková, to jak se prostě
hrál film s Anny Ondrákovou, tak to se šlo. to se třeba <šlo i dvakrát>,

o
jako když nevím v té době, pamatuju si tu Anny Ondrákovou, protože to
byl miláček tatínka, na to se nesmělo sáhnout,

tak rozhodně sem měl rád veselé filmy, to
jako když nevím v té době, pamatuju si tu Anny Ondrákovou, protože to
byl miláček tatínka, na to se nesmělo sáhnout, ale kdo tam eště hrál v
té době, hugo hás ((Hugo Haas)) zřejmě, že, z těch starých, já to těžko
mohu zařadit prostě do toho období, kdy které tam prostě byly.

JH: no, h- hása ((Hugo Haas)) si pamatuju, nebo Hotel Modrá hvězda.