Citát

LS: dobře. ještě se vás zeptám, jak ste se v tom kině choval, vy ste
řikal, že ste tam chodili s kamarády, jak to probíhalo v tom kině,
to vaše chování.

JN: ale, nebyly, jak říkám, se snad stalo snad dvakrát že
(vohlídali) ty Němci ticho ticho...

LS: mhm.

JN: páč víte, to měl každej strach, že se něco poněvač to stačila
maličkost,

LS: hm a byla ná- národnost, nebo země vzniku filmu, na který ste
zásadně nechodili?

JN: no na německý sme nechtěli chodit, ale mm někdy byl člověk
nucenej, protože sme taky věděli, že sou někerý dobrý celkem.

LS: a který třeba z těch německejch se vám líbily?

JN: to si nepamatuju.

LS: nepamatujete.

JN: to bych kecal, víte.

LS: to nevadí.

JN: to bych kecal, to jako...

LS: mhm. třeba ste zmiňoval, že se snažili natáčet nějaké westerny
po vzoru těch amerických.

JN: jo, něco tam, něco si tak vzpomínám, ale te- so to pletu, ale
bylo to stejně blbý.

LS: ((smích)) tak to nevadí a stávalo se třeba, že ste šli na
některý ten film víckrát?

JN: jo to se stávalo. třeba někdy na americkej se šlo dvakrát,
třikrát, taky se to stávalo, ale celkem vzácně.

LS: hm.

JN: pač člověk holt, to vite, to ( ) to bylo špatný, no <to já sem
dostal ty štyry stovky>

JV: že, nebyla ňáká kina chápána jako že to sou pro Němce kino, že
tam chodí hlavně Němci.

MJ: no možná měli v Německým domě ((Německý dům)). to stálo
uprostřed (.) Lažanskýho teďka Moravskýho náměstí ((Moravské
náměstí)), tam měli voni.

JV: mhm

MJ: a e tam možná měli kino, ale jinak né.

JV: mhm. á některé kino, třeba české, že by bylo, že by tam Němci
nechodili.

MJ: no to většina, protože ď- (..) no za protektorátu všichni
němečtí vojáci a b- byly to německé filmy, no tak tam chodili taky,
že jo no.

JV: mhm

MJ: to to se nerozlišovalo.

JV: dobře. ee teďka bych se zeptala, jestli ste chodil do kina více
nebo méně než ee dříve. jestli ste za toho protektorátu ňák ee začal
chodit do kina více než před tim protektorátem.

MJ: no chodil, protože sem b- byl starší.

JV: mhm

MJ: a chodili sme s kamarádama a jako děcko to sem, to byl takovej
víceméně svátek, když sem šel do kina. no málo taky těch filmů,
tolik nebylo, já nevim. no za protektorátu nic jinýho nebylo, ani
divadla e se český opery už moc nehrály, to se muselo, no prostě.
(..) to se chodilo do kina dosť.

JV: mhm

MJ: a byly taky český filmy celou válku, že jo. na německý se moc
nechodilo. to jako, spíš na film, ale do kina e em do kina se
chodilo.

JV: takže ste chodil spíše na české filmy než na ty německé?

MJ: no jistě.

JV: mhm. á takže se teda změnil ten výběr těch filmů. chodil ste
teda spíše na ty české.

MJ: ano.

JV: mhm á takže rozhodovalo teda em

MJ: no a nebo zahraniční, jo, samozřejmě západní nebyly, ale

JV: mhm dobře. a takže, ale na ty německé ste chodil taky, nebo ste
na ně pře[stal]

MJ: [kam?]

JV: na ty německé ste chodil taky nebo ste na ně

MJ: taky.

JV: mhm a tak když ste teda šel na ten německý film, tak na jaký
německý film ste šel, když už ste na něj šel? proč ste na takový
film šel?

MJ: no když to bylo (..) já sem teda Němce samozřejmě neměl rád, to
nikdo tady, ale ale ee oni většinou to zaplavili a když nic jinýho
nebylo, tak sme šli jako za ( ) marika rék ((Marika Rökk)) a
nebo, oni měli taky takový operetní a zábavné filmy. tak to sme
viděli.

JV: mhm

MJ: když nebylo těch českých, no tak sme šli aj na německý, ale
většinou teda český všechny. ono jich taky tolik nebylo, oni taky ee
za války byla bída aj vo ten materiál a vo všechno a em takže těch,

JV: mhm

MJ: německých bylo víc, protože em to byla jejich, doména, že jo. no
tak sme šli aj na německej.

JV: mhm dobře. á eště bych se zeptala, jak se diváci v kině za
protektorátu chovali? jestli se to ňák změnilo to chování. e ee na
rozdíl od té doby před protektorátem. (..) jestli byla třeba jiná
atmosféra v tom kině.

MJ: (..) ani ne, akorát sem říkal už žé na ty e po- ee na týdeníky,
který byly vysloveně propagační ee se lidi ee nechodili a pak teda
oni řekli, pak to <z-> ((smích)), nedovolili zůstat e v e k přijít
do kina pot- po týdeníku, tak se muselo chodit na ty týdeníky.

JV: mhm. takže ty týdeníky německé ste teda neměl rád?

MJ: ne, to nikdo, to bylo ee em jak e německá vojska e útočí a ee
furt a ee propagační, že jo.

JV: mhm

MJ: hitlerjungen ((Hitlerjungend)) jak je to ď- dokonalá mládež, no
celá e propaganda, jak za komunismu byly Rusko, ale toto eště bylo
horší.

JV: mhm takže to na vás ňák špatně působilo? třeba ten týdeník? nebo
s-

MJ: no tak e my už sme byli dost velcí, abychom věděli, že to je šmé
no no šmé, no že to do nás lejou, no, člověk byl ee já sem em neby-,
to člověk musel vidět, protože v novinách to psali a rozhlas, pokuď
byl, že jo, tak taky německy furt, že jo. em nápisy a pochodovaly
tady aj německý armády, aspoň na začátku, potom už teda po ke konci
války b- už né, takže e to sme brali jako nutný zlo. už sme se
těšili, až bude konec války.

JV: mhm á vzpomínáte si třeba, že by se v kině hajlovalo?

MJ: ne.

JV: e ne. vůbec ne.

JN: já sem chodil taky do divadla sem tam moc k-

LS: hm hm.

JN: moc kluků nechodilo, no tady bylo to divadlo, kerý je dneska
Mahenovo, to bylo víceméně německý divadlo, to voni nem- naši herci
ho neměli moc rádi a pak bylo starý divadlo ((divadlo Na hradbách))
tam jak je ten Bílej dům, jak se řiká u toho kostela, tam bylo malý
divadlo, tam padla bomba na něj, to spadlo uplně, tam sme chodívali,
to bylo naše starý český divadlo, tam sme chodívali hodně, z- teda
hodně, no, víckrát tam hráli ňáký operety a pamatuju si, dokud ještě
nebyla válka s Ruskem, tak tam bylo vod ( ) ale bezvadná ale
bezvadná taková trilogie srandy, jo tak člověk to posuzoval, že <jak
je to tam krásný> (..) ale von (co doved udělat, to von si) člověk
myslel, že to dělá jenom srandu, ale vono to bylo pravdivý,
pravdivý, jo.

LS: no a třeba ještě nějaké další zábavy kromě toho kina a divadla?

JN: no na fotbal sme chodili.

LS: mhm, takže sport.

JN: jo, na fotbal, já pamatuju dokonce jak hrál eh Bican ((Josef
Bican)) tady, v Židenicích, čoveče, to bylo zázračný.

LS: <jo>

JN: on byl už byl trochu při těle, von tenkrát von byl rychlej a von
dostal tu přihrávku a von se na patě votočil a a pic brankář měl co
dělat (a nemoh to chytit) von za eh za celé za za to za to údobí,
jak se za toho půl roku si pamatuju, že jednou ve stati- sta-
statiskách statistikách bylo, že střílel za Slávii dvanáct
jedenáctek, jo, a dal dvanáct gólů jo <to von> prostě to bylo
nechytatelný co von doved.

LS: a ještě něco dalšího, kromě teda toho fotbalu, toho divadla...

JN: no já sem...

LS: v tom volném čase?

JN: taky bejval em tam jak je Výstaviště, tam bejvala Bauerova
rampa, tam byli cyklisti tam jezdili a (..) em em kam sme to sakra
eště chodívali.

LS: a dával ste přednost tady těmto, co ste menoval třeba tomu
sportu, tomu divadlu, přednost před tim kinem?

JN: ono to nebylo tak častý s tim sportem, vite, to (..)

LS: takže která...

JN: my sme tam chodili rádi, no, zase, ( ).

LS: mhm.

JN: no na ( ) tam sme jezdili na kole a pla- plavali sme s

JN: jo, a no a dyš tady v Brně, to sem chodil dost často do kina,
tak tehdy napřed se promítaly i americký filmy a em pak vypukla
válka em první ( ) našich filmů, sem tam nějakej německej, si
pamatuju, a dokonce nějakej italskej film taky a em (..) pak s- (..)
em v jednaštyrycátým roce em se přišla, Japonci napadli perl harbr
((Pearl Harbor)), Ameriku, tak Němci jim vyhlásili válku, Slovensko
vyhlásilo taky válku Americe, to si ty- to si nepamatujete, že jo.

LS: to si nepamatuju.

JN: Slovenský stát tehdy...

LS: no, no.

JN: vyhlásil Americe válku, dodneška nemaj uzavřenou mírovou smlouvu
to ((smích)) no a tak to jsme chodili na různý filmy, poněvadž vono
to bylo laciný. to víte, tak já sem za štyry stovky musel tady
vyžít, em, bydlel sem tady v podnájmu a musel sem se živit a všecko
dělat. pamatuju si, že em v tom roku třeba asi štyrycet dva, nebo
jak to, celej rok sme neměli b-, neměli sme knedlíky, jenom
brambory, často takový modrý, a a a já sem měl pořád hlad,

JN: ne. my sme chodili a vim, že na ty dětský, že jo, to byla
Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) taky a takovýdle a pak ty
grotesky, no tak to byly takový srandy a j- to bylo...

JN: no přirozeně, to em to em jak byla na na na ty americký se
chodilo už, no tak nám se líbily stří- střílení a todle, že jo, a
potom se to zarazilo, no tak byly německý, německý em voni se
pokoušeli dělat taky takový jakoby westerny a ale em to s- to já
vim, že dyš se vobjevil ňákej cizí film, tak ze zájmu sme se zašli,
chtěli podívat, mám dojem, že nějakej italskej sme viděli a
francouzskej dokonce, ale to byl to, bylo to bylo jako bílá vrána
mezi tim jenom, pak bylo všecko německý a naše.

LS: mhm.

JN: a Američani, ty skutečně až do toho prosince štyrycet štyrycet
jedna teda se intenzivně promítaly americký filmy tady.

JN: no tak em tak že jo k- pouštěli nějakou reklamu, ale ne takový
velmi velmi krátce, anebo promítali krátký ukázky z dalších filmů.

LS: hm hm

JN: to bylo to bylo dost častý, ale to bylo velice krátký a tak ta
reklama byla jako byly byly ty

JN: tak jako ( ) ten to měl vždycky ( ) jo, přišel na to, že dyš tam
bude dávat moc těch válečnejch, tak to neni dobrý že, že chce ( ) že
ty lidi si chtěj jako vodpočinout vod toho.

LS: hm hm.

JN: a to a von byl chytrej, chlap mizerná (..) voni sou (eště ta)
nějak jinak se menovali hm hm.

LS: co máte na mysli?

JN: to byly ňáký takový,

JN: to bylo pro tydle a em a za to se nic neplatilo. no nebo nebo
propagovali, že něco někde bude. zábavy nesměly bejt, to se
nechodilo tancovat nijak, dyš dyš něm- německý vojáci musí bojovat,
tak přece se nebude tančit, že jo, nebo tak to nebylo. zajímavý bylo
že, že sem na tý průmyslovce, že bylo dovolený pořádat pořádat em ty
em taneční hodiny.

LS: jo?

JN: jo.

LS a tam ste chodil do tanečních?

JN: no samozřejmě.

LS: ((smích))

JN: tak to bylo to sme byli v kerým, myslím v třetím ročníku, anebo
v druhým v dvaačtyrycátým to bylo asi, nejsem si jistej už, no a tak
ale to bylo pro be- to bylo v Besedním domě ((Besední dům)) a tak em
měli sme mistr Kadlec dancmajstr teda a jeho žena a ty to vedli na
úrovni.

LS: hm.

JN: jo, to on to držel, aby aby se kluci naučili chovat a a na
průmyslovce my sme tam neměli holky žádný, tak to se to šla delegace
a vyjednávala ve Vesně, tenkrát byla Vesna.

LS: no.

JN: jo, a to bylo pro pro holky a na- voni byly rádi, dyš sme
samozřejmě voni taky voni zas neměly kluky.