Citát

no a už se začalo chodit do divadla,
sme měli jako předplatný v divadle tak se chodilo teda jako do
divadla, takže todle, jestli chcete ještě něco?

LG: ne? (.) ee chodila ste do kostela?

LV: (..) chodila sem do kostela? tak ee jako myslíte jak sem chodila
do kostela, pravi- ee jednou jedinkrát sem chodila pravidelně, to mi
bylo třináct let na Májovou, to sme tam chodily kvůli klukám,

JG: a to byl takový víte, ty, voni ty... to bylo zajímavý, my jako
děcka jsme chodili plavat, jo?

JG: to eště potom sem měla ee jednu teda vzdálenou tetu a ta zase,
ta byla výborná. to od osmi [roků]

JV: [mhm].

JG: si pamatuju, už to sme chodili do divadla na Veveří a chodilo se
z Veveří, to byl zvláštní vchod a to bylo moře [stupínků].

JV: [mhm]

JG: a tím ste se dostal do prostoru, kde byl na stání.

JV: mhm.

JG: tam nebyl balkon, ale tam bylo na stání. a to bylo výhodný,
protože bylo to ohraničený dřevem, takže... a to byly takový
stupínky. jo, takže, aby všichni jako viděli.

JV: mhm.

JG: a to se chodilo málo do divadla na to stání.

JV: mhm.

JG: protože já sem vlastně do divadla večer nesměla chodit, když sem
chodila do [školy].

JV. [jasně].

JG: takže my sme měli s sebou dycky noviny a když byla přestávka,
tak sme si sedly, (aby na nás nebylo vidět.)

JG: a tam teda ee to byla taková vopravdu ee výborná ta, (že my) kde
který divadlo, tedy pokud to bylo na Veveří.

JV: mhm.

JG: tak sme prolezli, že na mě nebylo vidět. a ona zase byla ráda,
že nemusí chodit sama. že ona [byla (více...)]

JV: [teta], teta.

JG: teta.

JV: mhm.

JG: znáte lázně na Rašínové. to strašně staré lázně.

JV: hm

JG: a tam byl jako plavčík ňáký pan (Krystén). ten už tenkrát měl
myslím šedesát. hubenej takovej, takovej, jo,

JV: hm

JG: ohromnej člověk. v neděli ráno sme vylítli z baráku, to nás
vylítlo šest, protože tam byli ještě,

JV: jo

JG: po cestě se přidávali, a my už sme stáli u lázní. připraveni.
přišel pan (Krysten), vodevřel, von nás znal, a von byl fakt
ohromnej člověk. než stačil rozsvítit všude, tak my už všichni byli
ve vodě.

JV: ((smích))

JG: protože my už sme měli plavky doma voblečený.

JG: [ne, řeknu jednu] zajímavost. víte jak je vchod do skaly
((Scala)),

JV: hm

JG: dete po schodech [dolu, že]

JV: [vim, no.]

JG: ale hned vedle je další vchod, a tam dete po schodech nahoru.
hned těsně vedle sebe sou ty vchody.

JV: no je to možné, to...

JG: když ste vylezl navrch, tam byla šatna, a tam bylo divadlo. tam
bylo hlediště, hrál tam kašpárek Turek, malý hlediště. a to vám chci
jenom říct, že když zabrali Sokol Brno jedna a udělali z toho
lazaret, tak v tom dopsu ((Dopz)) se hrávala košíková. vy si
nemůžete představit, když to není udělaný jako tělocvična, co to
bylo prachů. a hrát se chtělo. tam když ste votevřel dveře, tak ste
viděl, že se tam hejbou lidi, že tam běhaj, nikoho ste nepoznal.

JV: hm

JG: co tam bylo prachů. to jenom tak pro pro tudle. ale no, tak (
)

JG: tak to pro mě víc znamenal ten Kašpárek Turek v tom <dopsu>
((Dopz)).

JV: jo

JG: ten byl výbornej,

JV: hm

JG: to em nebyl em kašpárek, jak si člověk jako představoval,

JV: hm

JG: na něj si musel zvyknout, páč von nebyl žádnej malej štíhlej, to
byl pán, já bych řekla že rozhodně mu bylo ke štyřicítce, takovej
festovnější, ale em i ty jeho hry a to bylo tak poučný jako, jo, že
naši byli rádi že tam chodim, že. a eště, víte kam sem chodila do
divadla? tomu nebudete věřit. přes jeden dům od nás byl ten klášter,
jo?

JV: hm

JG: tam chodily děvčata, která potom šly do služby.

JV: hm

JG: tady k někomu.

JV: hm

JG: a tam prostě se naučily, jak se ke které práci stavět. a ty
každou neděli pro děti hrály ňákou hru. normálně se natáhla šňůra,
daly se prostěradla, že,

JV: hm

JG: a hrály se. a to bylo, na to sem taky jako už aj že byla ráda
vzpomínala,

JV: hm

JG: páč to bylo tak na úrovni, tak jako

JV: takže

JG: ee víte, ten námět, jo, nebylo to nic tak...

JV: takže vy ste navštěvovala i divadelní představení

JG: no

JV: kromě filmů,

JG: no

JV: chodila ste em i za zábavou jako další, nebylo to jenom, že
byste vyloženě chodila na filmy, na filmy, na filmy.

JG: né

JV: ale měla ste to pestřejší, ten [kulturní život.]

JG: [dík] em že sem měla takovou dobrou tetičku,

JV: hm

JG: takže sem všechny tady ty herce z dřívějška jako znala.

to už potom taky hodně sem chodívala em do Mahenovy,

JV: hm

JG: do Mahenova divadla, protože [zase]

JV: [po roce] čtyřicet pět.

JG: po roce čtyřicet pět.

G: za deset korun ste mohl klidně tam na galerce, když ste dal, tak
ste mohl, a nemusela sem shánět lístky, prostě sem šla ze zaměstnání
a šup do divadla, jo,

JV: jo

JG: to bylo dobrý, a to bylo až po pětačtyrycátým, protože

JV: jasně

JG: vlastně ty divadla byly zavřený. v té době.

JG: [bych řekla, že víc,] no, víc do divadla.

JV: do divadla. takže do toho kina ste už [přestávala chodit, jo, to
(byla ste)]

JG: [nó, tam už jako, zaprvé em] nebylo toho času,

JV: hm

JG: a když teda si člověk došel, tak, tak do toho divadla, no.

JV: a [tenkrát, no]

JG: [a zvlášť když] votevřeli pak aj to Janáčkovo ((Janáčkovo
divadlo)) eště, že,