Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 34

Miroslav (1923) 2.353 255:257
Pozdní dětství a adolescence

. ale potom
sme chodili už na české a to trvalo až do konce války jako, nebo
trvá dodnes, že jo.

Libuse (1924) 2.353 1331:1332
Pozdní dětství a adolescence

no a potom už e se známostí a
s mužem. ((smích))

Libuse (1924) 2.353 590:631
Pozdní dětství a adolescence

LM: [no] takže a pak sme chodili eště do Alfy ((Alfa)), já nevím jak
už se to tenkrát jmenovalo si to vůbec nepamatuju. Alfa, která byla
ee která byla na ee na Poštovské.

MB: mhm, [jo já tady]

LM: [je to stále]

MB: mám, já tady mám napsanou tu Alfu ((Alfa)), no

LM: [ano]

MB: [my] eště vlastně ty údaje o těch kinech nemáme

LM: ano

MB: přesně [kompletní, ale mám to tady poznamenané]

LM: [no ano a pak sme] chodili do skaly ((Scala)) ale to se taky
menovalo jináč na náměstí na Moravském náměstí

MB: mhm, to se dřív menovalo ňák něco bio něco ((Dopz)), jo, [(já
tady ten název mám tak tak zvláštně)]

LM: [já nevím, já nevím,] protože nás jako študáky vůbec nezajímalo
((smích)) b- bych řekla kam jak se to menuje. já to opravdu
nepamatuju. a potom teda po válce se to menovalo menovalo skala
((Scala), ale myslím, že eště za toho protektorátu, že se to
menovalo, [psáno]

MB: [já tady mám]

LM: scala ((Scala))

MB: mhm že to byla skala ((Scala)) od roku třicet pět

LM: no

MB: a od roku čtyrycet osm už to pak byla Moskva

LM: to byla potom ano, to bylo přeměněné, no, ale ono se to eště
před tím nějak menovalo, na tom nezáleží.

Libuse (1924) 2.353 1588:1597
Pozdní dětství a adolescence

LM: ano sou úplně úplně jiné a ztratily, mnohé ztratily výchovný
charakter. protože dřív bylo, byl film považovaný za určitý způsob
výchovy. ať ať už to, jak sem se vracela k těm historickým anebo
citovým, ale vždycky tam bylo něco pěkného, co si člověk mohl
osvětlit u sebe, prohloubit si to, uvažovat o tom, ne. dneska dete
z kina a no tak jo.

MB: ((smích))

LM: nepršelo na nás. ((smích))

Libuse (1924) 2.353 839:861
Pozdní dětství a adolescence

LM: ee no tak my sme, to bylo v těch, když sem chodila do tich
čtrnácti let, tak to bylo v těch Hovoranech, takže tam já sem každý
týden chodila.

MB: né, teď sem myslela [ee]

LM: [nebo jak ste to myslela]

MB: ten vztah té školy právě k tomu kinu, jestli si [vzpomínáte
právě]

LM: [em no tak] samozřejmě že ve škole bych řekla nám bylo
doporučené, protože to byly to byly kvalitní výchovné filmy. e
z našich dějin z českých a takhle, takže o tom se dycky mluvilo a a
řeklo se běžte běžte na to nebo běžte na to.

MB: mhm, takže přímo vám [jakoby doporučili].

LM: [a přímo, ano,] doporučené ano, doporučené na co.

MB: vlastně k té tématice, takhle, [mhm mhm]

LM: [ano, ano] ano

Libuse (1924) 2.353 775:802
Pozdní dětství a adolescence

LM: ne, my sme my sme ee Vesna, která byla teda, však možná že víte
eště všecko, co kolem Vesny je, tak to byla ee spolek založený ke
vzdělání žen. českých žen.

MB: mhm

LM: založený koncem toho devatenáctého století a tam se propagovalo
hlavně divadlo. a do divadla se a koncerty. protože dřív byly
symfonické koncerty na stadionu na jedničce, na Sokole Brno jedna
((Sokol Brno I.)) a ee no a ee v Besedním domě byly byly koncerty,
tam bývaly menší, spíš sólové koncerty, protože je tam menší sál,
ale tady my sme znali Rafaela Kubelíka ((Rafael Kubelík)), Talicha
((Václav Talich)), ee prostě sme, holky sme študačky tak sme sbíraly
autogramy, to já všechno doma mám. ((smích)) a hrozně si toho cením.
a ee tady v Brně byl brněnský dirigent Břetislav Bakala. známá známá
osobnost a jeho jeho sestra ee ona byla profesorkou, Antonie
Bakalová, měla takovou, takovou (byla taková přehnaná), ale to, co
ona nás naučila kolem kultury, ona nás měla na tom učitelském ústavu
ze zpěvu, tak my, když sme šli na koncert, než sme šli na koncert,
tak ona věděla, co bude, jak co vypadá a ona nás přesně upozornila
na všecko, takže sme věděli jak to poslouchat, ty skladby a bylo to
úžasné a já sem tady tomu zůstala věrná a my sme em tak už su sama,
už nemám manžela, tak večer nemůžu nikam chodit, ale my sme chodili
padesát let, sme měli předplatné do na filharmonii.

MB: mhm

LM: takže hluboce založení eee za- založení do muziky, tak no.

Libuse (1924) 2.353 2120:2122
Pozdní dětství a adolescence

LM: no tak byla sem tam, chodila sem s tou maminkou a s tou tetou,
(povidam vam,) jako otec neměl na to čas, aby chodil. když byly
historické filmy, tak to chodil.

Libuse (1924) 2.353 1027:1046
Pozdní dětství a adolescence

LM: no to se dá dá říct, že tak od toho jedenaštyřicátého roku každý
týden, [to sme chodili]

MB: [každý týden] mhm

LM: každý týden

MB: a jednou nebo

LM: to sem chodili s manželem ee ne eště jako ale ze známosti e a to
zme chodili do toho Studia ((Studio)), kde to bylo tak levný, za dvě
koruny nebo e už si to nepamatuju, ale vím, že to bylo teda
nejlacinější, no ale s kvalitními filmy.

MB: mhm, mhm

LM: protože na ňáké hlouposti, my sme zase byli sportovci, takže
když už, když sme chtěli, tak to muselo za něco stát. aby na ňáké
hlouposti sme ne- nechodili, to nechci dělat ze sebe pán bůh ví co,
ale je to pravda.

Libuse (1924) 2.353 1635:1716
Pozdní dětství a adolescence

LM: tak já myslím, že to ani tak nejsu schopna em (.) nejsu schopna
rozlišit nějak, protože my sme šli na dobrý film, do dobrého
prostředí.

MB: mhm

LM: to to bylo pro nás, že, ale že už člověk opravdu, ze študácké
chudé kapsy, z rodičovské chudé kapsy nám pučili peníze, tak zas aby
to, si něco z toho vodnesl, ne v kapse teda, ale ale ((smích)) pro
život a pro cit.

MB: takže i ten interiér těch kin asi byl [ee podobný celkem]

LM: [no ano ano ano] ano ano, byl. tak někde bylo, to si teďka, ale
všady už bylo zešikmené hlediště, takže bylo dobře dobře vidět, to
bylo myslím ve všem. akorát myslím v tom Metru ((Metro)) to neby-
nebylo že, to bylo rovné tak, ale na tom nezáleží že tož, to to bylo
zmodernizované tím že to, že em vlastně bylo z každého sedadla dobře
vidět

MB: mhm

LM: em byla šikmé

MB: jak si třeba pamatujete, jaký byl ten přístup těch zaměstnanců
kina, [(jak to tam fungovalo)]

LM: [no tak zdvořilí] zdvořilí, to vás opravdu em uvedli, že, nebo
když už někdo, mně se nestalo, že bych chodila někde pozdě, ale vím,
že se lidi občas někdo to em to nevíde že, tak velice šetrně, že mu
uvedli a takhle em a a nebo přišel pozdě a p- pustili dovnitř,
neřekli em musíte počkat, tak to stávalo, ale v divadle samozřejmě,
že se nerušilo, ale v kině pustili.

MB: mhm, mhm

LM: bylo víc slu- slušnosti vůbec mezi lidmi (.) ta se dneska úplně
vytratila.

MB: (..) tak pak tady mám ee z čeho se ee vlastně skládal e celý ten
ee program ee program e toho kina. ee vlastně vedle toho hlavního
filmu jak byly ty přestávky a takhle

LM: no tak v (bostflu) dokud ještě, jak sem vám říkala, to se
skládalo z těch dvou dílů e a když byl třeba em no d- dlouhý film,
to byly ty historické některé, tak třeba byly dvě ty přestávky e tak
ale to bylo maximum, ale to jenom em výjimečně. ee tak em počkejte
teďka mně to uniklo, jak se ta původní vaše otázka [( )]

MB: [eee vlastně tak] celý, celá vlastně ta [ta, ten program, to je
včetně přestávek, jaké bylo složení programu]

LM: [jak to probíhalo, jak to ee jak ano ano ano ano ano no] em n-
nic, takže em vás normálně em u- uvedli, že, teďka byl žurnál. dycky
byl žurnál, který byl velice zajímavý, em no a poté teda byl vlastní
film, pak byla buďto ta přestávka, kde to bylo k- krátce a byl
konec. no pak začala hrát nějaká hudba za zvuku

MB: mhm mhm

LM: reprodukovaného se odcházelo.

MB: takže nějaké třeba reklamy nebo [ňáká (vystoupení, taky?)]

LM: [no tak ty byly, ty byly z-] ze začátku, samozřejmě že byly byly
reklamy. nejhorší bylo, když za protektorátu, když b- když byly e,
protože to bylo německé, em před českým ee v v našich ee kinech byly
německé reklamy a ještě v němčině říkám. dodneska si pamatuju
glasporcelán ((Glasorzellan)) keramika kaufen sie (aubisten)
unšpecialiteše ((unspeziälitasche)) Sláma Herman géring štráse
((Göring-Strasse)), víte kde to je, to je Krystal Krystal, kde stále
je sklo na na rohu ma- Masarykové a em a Josefské.

MB: em jo, mhm, mhm, [jo jo jo mhm]

LM: [no Josefské,] no byla z porcelánu keramik ((smích)). <(kaufen
sie) koupíte nejlevněji>, nejlépe. ((smích))

MB: takže to bylo před ee před tím [hlavním programem, mhm mhm]

LM: [em to vždycky vždyc-, ano ano]. no tak zřejmě se z toho taky to
kino živilo.

Miroslav (1923) 2.353 1779:1900
Pozdní dětství a adolescence

JV: že, nebyla ňáká kina chápána jako že to sou pro Němce kino, že
tam chodí hlavně Němci.

MJ: no možná měli v Německým domě ((Německý dům)). to stálo
uprostřed (.) Lažanskýho teďka Moravskýho náměstí ((Moravské
náměstí)), tam měli voni.

JV: mhm

MJ: a e tam možná měli kino, ale jinak né.

JV: mhm. á některé kino, třeba české, že by bylo, že by tam Němci
nechodili.

MJ: no to většina, protože ď- (..) no za protektorátu všichni
němečtí vojáci a b- byly to německé filmy, no tak tam chodili taky,
že jo no.

JV: mhm

MJ: to to se nerozlišovalo.

JV: dobře. ee teďka bych se zeptala, jestli ste chodil do kina více
nebo méně než ee dříve. jestli ste za toho protektorátu ňák ee začal
chodit do kina více než před tim protektorátem.

MJ: no chodil, protože sem b- byl starší.

JV: mhm

MJ: a chodili sme s kamarádama a jako děcko to sem, to byl takovej
víceméně svátek, když sem šel do kina. no málo taky těch filmů,
tolik nebylo, já nevim. no za protektorátu nic jinýho nebylo, ani
divadla e se český opery už moc nehrály, to se muselo, no prostě.
(..) to se chodilo do kina dosť.

JV: mhm

MJ: a byly taky český filmy celou válku, že jo. na německý se moc
nechodilo. to jako, spíš na film, ale do kina e em do kina se
chodilo.

JV: takže ste chodil spíše na české filmy než na ty německé?

MJ: no jistě.

JV: mhm. á takže se teda změnil ten výběr těch filmů. chodil ste
teda spíše na ty české.

MJ: ano.

JV: mhm á takže rozhodovalo teda em

MJ: no a nebo zahraniční, jo, samozřejmě západní nebyly, ale

JV: mhm dobře. a takže, ale na ty německé ste chodil taky, nebo ste
na ně pře[stal]

MJ: [kam?]

JV: na ty německé ste chodil taky nebo ste na ně

MJ: taky.

JV: mhm a tak když ste teda šel na ten německý film, tak na jaký
německý film ste šel, když už ste na něj šel? proč ste na takový
film šel?

MJ: no když to bylo (..) já sem teda Němce samozřejmě neměl rád, to
nikdo tady, ale ale ee oni většinou to zaplavili a když nic jinýho
nebylo, tak sme šli jako za ( ) marika rék ((Marika Rökk)) a
nebo, oni měli taky takový operetní a zábavné filmy. tak to sme
viděli.

JV: mhm

MJ: když nebylo těch českých, no tak sme šli aj na německý, ale
většinou teda český všechny. ono jich taky tolik nebylo, oni taky ee
za války byla bída aj vo ten materiál a vo všechno a em takže těch,

JV: mhm

MJ: německých bylo víc, protože em to byla jejich, doména, že jo. no
tak sme šli aj na německej.

JV: mhm dobře. á eště bych se zeptala, jak se diváci v kině za
protektorátu chovali? jestli se to ňák změnilo to chování. e ee na
rozdíl od té doby před protektorátem. (..) jestli byla třeba jiná
atmosféra v tom kině.

MJ: (..) ani ne, akorát sem říkal už žé na ty e po- ee na týdeníky,
který byly vysloveně propagační ee se lidi ee nechodili a pak teda
oni řekli, pak to <z-> ((smích)), nedovolili zůstat e v e k přijít
do kina pot- po týdeníku, tak se muselo chodit na ty týdeníky.

JV: mhm. takže ty týdeníky německé ste teda neměl rád?

MJ: ne, to nikdo, to bylo ee em jak e německá vojska e útočí a ee
furt a ee propagační, že jo.

JV: mhm

MJ: hitlerjungen ((Hitlerjungend)) jak je to ď- dokonalá mládež, no
celá e propaganda, jak za komunismu byly Rusko, ale toto eště bylo
horší.

JV: mhm takže to na vás ňák špatně působilo? třeba ten týdeník? nebo
s-

MJ: no tak e my už sme byli dost velcí, abychom věděli, že to je šmé
no no šmé, no že to do nás lejou, no, člověk byl ee já sem em neby-,
to člověk musel vidět, protože v novinách to psali a rozhlas, pokuď
byl, že jo, tak taky německy furt, že jo. em nápisy a pochodovaly
tady aj německý armády, aspoň na začátku, potom už teda po ke konci
války b- už né, takže e to sme brali jako nutný zlo. už sme se
těšili, až bude konec války.

JV: mhm á vzpomínáte si třeba, že by se v kině hajlovalo?

MJ: ne.

JV: e ne. vůbec ne.