Citát
2.351
1080:1147
LG: ee jaký byl osud vaší rodiny na konci války
MK: jak jak byl
LG: osud jaký byl prostě
MK: vod mojí rodiny
LG: mhm
MK: můj tatínek zůstal v Brně
LG: mhm
MK: protože ještě musel chodit do služby a moje mamin- von dal mi
maminku sebou aby mně pomohla s těma děckama
LG: mhm
MK: jo a tatínka sme potom našli teprve v Německu
LG: jo a vrátili ste se potom do Brna nebo potom vaši rodiče bydleli
kde
MK: ne my sme já sem byla jak myslim že to vite co se s Brňákama
stalo
LG: no vim
MK: e pochod smrti
LG: mhm
MK: do Pohořelic a potom dál a já sem byla ee vám řeknu větší město
Jindřichův Hradec
LG: mhm
MK: tam byly p- par kilometrů vod tam byli ty moje rodiče vod mého
manžela a od tam sme byli tak jak tak všichni Němci vyhozeny jako
Brňáci do Rakouska
LG: mhm
MK: transportem potom jako pěšky sme šli do Jindřichova Hradce a na
druhé den sme s tó lokálkó co sme tam jede do Nové Bystřice byli
vezeni dráhó tam a tam sme byli vyloženi a zahnani přes hranice a
teď si dělé co chceš
LG: mhm [tak to je smutné]
MK: [takže je to] z domu to co sem z domu vzala a to sem vzala
hlavně jenom na voblečeni pro děcka a trochu pro mě a pro maminku
tak to co sme měli tak to sme měli
LG: mhm
MK: a vod tam sme se s tym museli potom jit pomalu pořád trochu dál
až do Vídně, z Vídně transportem a týden na cestě a přišli sme do
Německa
LG: mhm
MK: až v roku ale v lednu čtyřicet šest
LG: jo
MK: a vyhozeni sme byli třicátýho května čtyřicet pět
2.351
47:92
LR: [narodil] ste se roku devatenácet třicet dva.
ML: [třicet] dva, ano
LR: bydlel ste před rokem devatenácet čtyřicet pět v ulici Jana Uhra
ML: Jana Uhra, [ano.]
LR: [v Brně] a ee nyní bydlíte vaše současné [bydliště]
ML: [v Králově] Poli, Tyršova štyrycet sedum.
LR: hm a zeptám se vás, kam ste chodil do obecné školy.
ML: na, začal sem na Kotlářské, tam na rohu, jo,
LR: hm
ML: no a vodtamtuď nás vystěhovali, páč tam potom byla ta, to bylo
přifařený k těm, těm ee v Kuřimi tam byla továrna na lete- na
letecký motory, jo
LR: hm
ML: a tak sme, sem potom chodil na, tady na Veveří.
LR: hm a to bylo teda do roku, [asi do (vašich)]
ML: [do roku] devatenácet štyrycet tři.
LR: tři.
ML: a ve štyrycátým třetím sem nastoupil na gympl.
LR: hm a to ste chodil kam na gympl.
ML: na Kounicovu třetí er gé ((III. reálné gymnázium)) dneska je tam
ee elektroprůmyslovka.
LR: hm pak bych se vás chtěla zeptat, jaké bylo povolání vašich
rodičů před tím rokem devatenácet čtyrycet pět.
ML: otec byl, otec byl ee do roku devatenácet čtyrycet byl
prokurista u jedné pražské firmy, to byl velkoobchod s uhlím, a
potom byl v ee jako technik, to byla ta, říkalo se tomu Na špitálce
mydlárna. mimo jiný tam byl Menšík.
2.351
420:426
LG: mhm á navštěvovala chodila ste do kostela?
MK: ano každou nedělu
LG. a a můžu se zeptat, k jaké k jaké církvi ste se hlásila?
MK: ee no římskokatolické
2.351
203:258
LG: a chtěla sem se zeptat, vy ste říkala, že ste měla ee dva syny
nebo dvě děti em ty se vám narodily kdy?
MK: ten jeden se narodil devatenácet štyřicet dva
LG: mhm
MK: a ten druhé devatenácet štyřicet štyry
LG: mhm ehm teda provdaná ste byla
MK: ano zítra to bude sedumdesát let, co sem měla svatbu
LG: ((smích))
MK: ((smích))
LG: a jaké bylo povolání vašich rodičů v té době před rokem štyřicet
pět?
MK: ee povolání méch rodičů
LG: mhm
MK: takže moje tatínek byl Němec, moje maminka Češka
LG: mhm
MK: a můj tatínek pracoval u pouličních drahách, jo
LG: jo
MK: vod roku vosumnácet devadesát pět a byl v únoru devatenácet
dvacet tři roku eště z devatenácti druhýma zaměstnancama jako Němci
je vyhodili
LG: aha
MK: a můj tatínek potom jak přišel Hitler, tak bévalé starosta Černý
udělal zase to udobření a museli když neměli žádný kloudný povolání,
a to můj sme neměli, tedy můj tatínek, ee tak byl zase ee tedy
zaměstnán u pouličních drah
LG: mhm
MK: roku ee v květnu devatenácet štyřicet
LG: jo
MK: a teď celé čas byl tedy bez práce
LG: mhm
MK: a tedy my sme potom měli na Josefské obchod s ovocem
LG: jo á měla ste nějaké sourozence
MK: ne
2.351
117:160
LR: takže ste se znal. a maminka?
ML: ta byla v domácnosti.
LR: byla v domácnosti. měl ste bratra nebo [sestru?]
ML: [ano,] bratra, ten je o štyři roky mladší.
LR: hm dobře. a ještě vlastně po tom gymnáziu, jakého vzdělání ste
pak ještě [dosáhl.]
ML: [Přírodovědecká] fakulta.
LR: jo, tady na [(Masaryčce)] ((Masarykova univerzita))
ML: [obor geologie.]
LR: obor biologie.
ML: ne biologie. g, geologie.
LR: jo [geologie, aha aha]
ML: [g jako Gustav ((smích))]
LR: tak to je asi něco úplně jiného, ee a jaké bylo vaše povolání v
průběhu toho života? jenom stručně.
ML: no to bylo ten, to bylo prakticky, to bylo geologický průzkum,
to bylo do roku devatenácet šedesát dva,
LR: hm
ML: potom sem byl ee v Ústavu užité geofyziky do roku šedesát sedum,
LR: hm
ML: od roku šedesát sedum sem byl u tehdejšího národního podniku
Cihelny Gustava Klimenta ((smích)) jo,
LR: hm
ML: takže a tam sem prakticky byl jako, jako ee no dá se říct na
těžbě, jo? ne na průzkumu, ale přímo jako v těžebním provozu.
2.351
52:161
MK: jo a rozená sem devatenáct dvacet tři
LG: mhm
MK: a bydlela sem Pekařská třicet osum
LG: á em kde ste potom jak ste vystudovala, kde ste potom pracovala
MK: e e no po té po té obecné škole
LG: mhm
MK: sem potom chodila do měšťanky na Rašínové, tedy menovalo se to e
e měšťanka u Jakuba ((kostel sv. Jakuba))
LG: mhm
MK: anebo taky (stefáni šúle) německy
LG: mhm
MK: jo
LG: a...
MK: a potom sem chodila dva roky do obchodní škole na Legionářské
jak se ta ulic dneska menuje nevim, je to u nedaleko vod náměstí
vosumadvacátýho října ((náměstí 28. října)), Legionářská, která vede
k vaše Horáková ((Milady Horákové)) nebo jak a potom k té to té k
Lužánkám ulice
LG: mhm a chtěla sem...
MK: tam sem dva roky e e tedy byla na obchodní škole a pak sem
pracovala asi třičtvrtě roku e v grémium maloobchodníků na Dornychu
patřilo to potom e e k ke grémium velkoobchodníků a to bylo potom
mně se zdá já nevim Zelný trh číslo jedna
LG: mhm
MK: jak je rub Masarykova Zelné trh naproti Orlí
LG: mhm
MK: navrch a potom sem pracovala na náměstí Svobody ee v pojišťovně
e ta se menovala jak se česky to menovalo to nevim ((mluví německy))
ěště za Česka e tedy za Českou republiku a jak potom přišel hi-
Hitler, tak sme byli ee z té pojišťovny do Liberce, to bylo naše
hlavní em totok středisko to se potom menovalo ((mluví německy))
LG: mhm
MK: a tam sem pracovala až do roku do června devatenácet čtyrycet
tři
LG: mhm
MK: a pak sem nedělala nic
LG: ano
MK: protože sem byla ee dvě dva syny a tak sem musela zůstat doma
LG: a chtěla sem se zeptat, čtvrť, ve které ste bydlela, to byla
česká nebo německá čtvrť?
MK: to bylo míchaný
LG: míchaný, a ty školy které ste navštěvovala
MK: vite, vy nemůžete žádat, střed města byl míchané
LG: mhm
MK: jo
LG: jo
MK: ten byl míchané, český v temto byli e Žabovřesky, Jundrov
LG: jo
MK: ee Židenice e tam tam v tom okolí a Černá Pole to bylo tedy
německy a Starý Brno bylo taky německy, ale ta Pekařská e to bylo
ještě před svató anó ((svatá Anna, ulice Anenská)) a to nepatřilo
ještě k Starymu Brnu
LG: mhm
MK: ne
LG: a potom ty školy, do kterých ste chodila
MK: prosim?
LG: ty školy, do kterých ste chodila, to bylo jak tam
MK: tam jaký co to bylo za obory
LG: nó jestli ty školy byly spíš české nebo německé
MK: to byly německé, samy německy školy
LG: mhm jo
MK: žádny česky
LG: á
MK: německy
2.351
1002:1026
MK: poprvní kdy- když se blížil konec války, já sem ee devátýho
dubna čtyřicet pět z Brna zmizla
LG: mhm
MK: protože mně to šlo na nervy z vobóma děckama ve dně v noci
chodit do sklepa
LG: mhm
MK: tak sem šla k rodičům od mého manžela
LG: mhm
MK: na venkov
LG: jo áá [vzpomínáte si]
MK: [takže]
LG: mhm
MK: dobrá ee jak byla ta mobilizace třicet devět byla dvakrát e
vlastně třicet osum byla první mobilizace a pak třicet devět to
pravda to bylo pro každýho potom každej věděl kdo vlastně co je
1.35
10:23
Rok narození: 1923, bez sourozenců
Bydliště do roku 1945: Pekařská (Brno – střed)
Národnost rodičů: otec Němec, matka Češka
Povolání rodičů narátora: Otec pracoval u pouličních drah, asi
v letech 1923-1940 byl nezaměstnaný a pravděpodobně spolu s matkou
narátorky provozoval obchod s ovocem na Josefské.
Povolání narátora: Měšťanská škola na Rašínové, dvouletá obchodní
škola. Poté narátorka třičtvrtě roku pracovala v grémiu maloobchodů
na Dornychu, poté na náměstí Svobody v pojišťovně. Od roku 1943 do
konce války byla v domácnosti se syny, kteří se narodili v letech
1942 a 1944.
1.35
11:22
Rok narození: 1932, sourozenci: o čtyři roky mladší bratr
Bydliště do roku 1945: Dobrovského (dnes Jana Uhra – Veveří)
Povolání rodičů: Otec do 1945 prokuristou u velkoobchodu s uhlím,
poté technikem Na špitálce v mýdlárně. Matka v domácnosti.
Povolání narátora: Vystudoval geologii na PřF MU. Pracoval
v geologickém průzkumu do 1962, poté v Ústavu užité geofyziky do
1967, pak v podniku Cihelny Gustava Klimenta, kde byl v těžebním
provozu.
349.0
1:1
Rozhovor s Margarete Kriso