Citát
3.354
1177:1210
LG: a vy ste zmiňovala tu přestávku, že vás tam někdo [( )]
LV: [no] byl ano, přestávky tam byly, jedna i dvě tam byly, ano.
LG: a o té přestávce se dělalo co,
LV: nic, sedělo se.
LG: sedělo se
LV: sedělo se a čekalo se, možná že oni otevřeli třeba v tom
excelzioru ((Excelsior)) protože to šlo naproti Modré hvězdě ty ee
dveře, a tak to větrali a že se tam ňácí chlapi si šli zakouřit
LG: mhm
LV: ale my sme seděli teda jak přibiti,
LG: (.) jo a zažila ste někdy promítání filmu v domácnosti u někoho?
LV: ne.
LG: ne-e?
LV: ne.
LG: a víte třeba o ňákém vašem známém, který měl doma promítačku
filmovou?
LV: em-em,
LG: ne-e?
LV: ne.
3.354
1234:1236
LG: a vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození?
JH: no (..) ( ) brzo se nehrálo, protože bylo všechno roztřískaný
3.354
654:665
LG: byla ste někdy v kině bez zaplacení?
LV: ne.
LG: ne?
LV: ne.
LG: a hm věděla ste třeba o ňákých ee dětech nebo prostě o nějakých
svých kamarádech kteří do kina bez zaplacení chodili?
LV: m-m
3.354
1027:1038
a potom to už teda sem byla jako
dospělá, už sme vo tom mluvili, jako, a pak už (sem) jako hodnotila
po té ee hm řeknu ( a to) ee výkony herců, jo, jaký byly výkony
[jak to teda]
LG: [mhm]
LV: hrála, ale do toho ee jako <puberťáckej let>
LG: mhm
LV: <no tak to byl zjev voblečení> teda tady toto, že, no.
3.354
1522:1531
a tak ten se potřeboval taky nějak schovat a tak oni tam
teda jako byli schovaní osazenstvo tam bylo český, protože ono to
tenkrát patřilo nějak pod Sokola, ale jak to tam (už teda) [( )]
LG: [mhm]
LV: bylo to nevím, tak oni tam teda takhle jako byli (.) tak
schovaní, teda tak. byl- jiná doba jináč, dneska je to taky jako
jináč úplně teda no. ( ) takhle, no tak třeba vám to něco doneslo,
[(ale)]
3.354
161:185
LČ: mhm a kdy ste vlastně přestala chodit pravidelně do kina? vůbec
obecně.
JH: do kina? až (.) hm když sem chtěla vidět nějakej film, tak sem
se utrhla a letěla sem do kina, no ((smích)) <když sem to chtěla
vidět.> protože ee sem se zajímala o kulturu vždycky a a chtěla sem
mět taky ten rozhled trochu, no a tak když sem přišel nějakej <za
komunistů dobré film, tak sem utikala do kina,> no teď už ne ve
stáří, teď já sem chodila i do divadla hodně, jo, protože sem
bydlela v Králově Poli jako vdaná, a tam to je blízko, sednete na
jedničku a ste v divadle, jo, takže to jako já sem ráda chodila do
kina, taky sem si něco pamatuju, ale to vy vás už nezajímá přece.
LČ: to potom už ne, (ale) mně spíš šlo o to, jestli až teď ve stáří
ste přestala teda chodit do kina?
JH: ano ano [ano ano]
LČ: [jinak vlastně] ste ste snažila celý [život].
JH: [ano] můžu říct, že tak kolem té sedumdesátky.
LČ: mhm
JH: mně už je štyřiaosmudesát, že.
3.354
901:908
LČ: takže ste si většinou četla a to kino bylo spíš vlastně dalším
rozptýlením, nebo co ste vlastně jinak se jak ste se jinak bavila?
JH: no tak ee já vám řikám ee kino kino už bylo víc tak jako jinak
se žilo, to se nedá vykládat dneska. dneska je všeho a pf se uplně
už za toho ee za těch komunistů bylo plno kin a plno filmů.
všelijakých, i když ruskejch třeba, ale sem tam sem pustili taky
nějaké dobré film hm tak já nevím, co bych vám ještě řekla.
3.354
866:920
LG: (...) a rozhodovalo jestli je ten film černobílý nebo barevný?
LV: no tenkrát ještě barevný nebyly, to byly až koncem ee války
myslím první, takže to byly černobílý tak to,
LG: mhm
LV: jako bylo, pak se to bralo pozvolna když byl barevnej ee to bylo
až po tom pětačtyřicátým roce, takže byl barevný von byl taky
dražší, ee (..) ee (t- teď) to je teda úplná samozřejmost, ale (to
taky) pozvolna teda jako (vyvíjelo) bych řekla.
LG: a pamatujete si na první barevný film, který ste viděla?
LV: prosím?
LG: jestli si pamatujete na první barevný film který ste viděla,
LV: ne,
LG: ne?
LV: ne ne [ne ne]
LG: [tak to nevadí] (.) a bylo důležité, jestli šlo teda o film
[němý nebo zvukový?]
LV: [ale byl to německej] film.
LG: německý?
LV: byl to [německý film]
LG: [<vy si určitě] vzpomenete>
LV: jo, byl to německej film. a teď vám nevím, teď že si vzpomínám,
LG: ((smích))
LV: že to nebylo s tím hansem albrsem ((Hans Albers)) a jestli to
fakt nebylo ta ta jeho cesta na ten mars?
LG: (...) to neznám.
LV: (...) no a já si akorát pamatuju ee z toho filmu si pamatuju
jedno, že tam je jenom hrabal a e ten hans albrs ((Hans Albers)) se
tak nakloní a e ee ee tak galantně říká, že je jako je ee je pěkná a
ona ee říká že já nevím, že je (dva) nebo tři tisíce let stará a on
teda elegantně říká že ne, že si myslí jenom a teď řekl (ani) sto
let nebo něco, a to mám dojem že to byl barevnej. ale nemůžu vám to
teda jako ((snímek Dobrodružství barona Prášila))
LG: jo.
LV: říct no.
3.354
1062:1070
LG: (..) a ee chodila ste na ňáký film vícekrát?
LV: ee když sem to ee platila ne, ale když <(byl) manžel potom>
LG: ((smích))
LV: <jako uvaděč, tak to sem za ním šla, že jo, a tak sem viděla
některý filmy několikrát> tam teda. ale jináč se to platilo tak teda
ne. to se šetřilo tenkrát, no (.) (to byl) trochu jinej život.
3.354
851:871
LČ: a je jaké jiné třeba koníčky ste měla krom toho, že ste chodila
do [kina]?
JH: [čtení] (.) knihy
LČ: [a]
JH: [knihy] milovala sem knihy a celé život, podívejte se, sem se
vrhla na historii.
LČ: a třeba divadla nebo tancování,
JH: no to tancování to sem tancovala ráda, jo, ale jenomže když máte
rodinu a máte děti, tak vás na to tancování moc nezbyde čas ani
peníze.
LČ: ale v té době vlastně
JH: (když) svobodná, když sem byla?
LČ: no