Citát
10.377
531:545
LS: a vzpomenete si přímo třeba na nějaký zážitek z kina z tady tý
doby, který by právě souvisel s tím protektorátem, s těmi předpisy
em nebo třeba publikum, že jo, mohlo dávat najevo nějakym způsobem
svůj nesouhlas, nebo naopak souhlas s tím, co se promítalo.
JN: to se taky stalo, ale to em bylo jak dyš dyš vpadli do Ruska,
Němci, tak to měli úžasný úspěchy, jo, to byly strašný strašně
zajali těch, tam teda Rusi Rusi nebyli vůbec připravený, tito, tito
a Stalin to tam zvoral em si pamatuju, že tam em se stalo, že voni,
jo, vobjevil se Hitler, Němci, který byli v kině, pač chodili Češi i
Němci, jo, vyskočili, začli tleskat a řvali hurá hurá. jo, Češi zase
( ) ticho jo a ale to bylo to bylo vo hubu, pač von pak Němci
rozsvítili, jo, a tak každej zmlkl, jo, aby aby ho nemohli, aby ho
nemohli jako zničit, páč to to se dostal člověk do koncentráku a
nevěděl za co.
10.377
1188:1198
LS: dobře. ještě se vás zeptám, jak ste se v tom kině choval, vy ste
řikal, že ste tam chodili s kamarády, jak to probíhalo v tom kině,
to vaše chování.
JN: ale, nebyly, jak říkám, se snad stalo snad dvakrát že
(vohlídali) ty Němci ticho ticho...
LS: mhm.
JN: páč víte, to měl každej strach, že se něco poněvač to stačila
maličkost,
10.377
1229:1236
LS: ani ste se spolu nebavili nebo ste nějak nekomentovali ten děj.
JN: ne, to nešlo.
Ls: ne.
JN: ne, to nešlo to vono vono byla velká přísnost ( ) člověk nevěděl
co to co to, člověk nevěděl...
10.377
1244:1278
LS: mhm hm a to jak ste říkal, že třeba lidi reagovali na ty na
obrazy toho Hitlera nebo em...
JN: to Němci jo.
LS: stávalo se, že třeba u normálního filmu, třeba hraného filmu?
JN: jo, to dyš em zrovna u hranýho ne, ale týdeníky, dyš ( ) záběry
em Hitler někde vystoupil a řval tam, ten doved řvát, to víte, řval
tam oj oj oj a jo, vir vir já nevím vir dank vílen fýrer, vite,
děkujeme našemu vůdci.
LS: jasně.
JN: to se tam to se tam vyskytlo, ale nebylo to, em aby se to
vyskytovalo hromadně, to se nestávalo.
LS: bylo to často, často?
JN: právě že to se...
LS: ne?
JN: to se nestávalo, právě že v tom nadšení, dyš tenkrát táhli do
toho do toho Ruska, voni tam v- voni tam zajali snad milion zajatců
nebo kolik, byly tam detailní záběry, voni snímali ty Mongoly a ty
em snímali je na slunci a dyš seděli proti slunci, tak voni kor
vypadali teda jak a teď tam to dycky šel záběr tam ukazovali že jak
sou jako škaredý a tak a...
LS: mhm.
JN: se tam vobjevila ušlechtilá postava německýho vojáka, každýho
krásně voblečenýho a ((smích)) my sme si z toho dělali víceméně
psinu.
10.377
523:553
LS: mhm. a vzpomenete si, jak ste se v tom kině obvykle choval?
OH: no tak ee (.) tehdejší ee ty sály to byla normální lavice sklopený to sedadlo, tak (sem) si sedl a teď když někdo přišel druhej, tak se muselo trošku (uhnout), tak sem si sedl vedle, no e e nijak zvlášť jsem se tam <chovat> nemohl jenom jako ee (bych) řekl tak jako normálně přijdu, najdu si svoje sedadlo (.) sednu si a su poť- potichu pochopitelně, tam se nedalo vykřikovat nebo něco
LS: mhm
OH: v tom kině.
LS: a konzumovat jídlo nebo nápoje
OH: tam se tam to takového nic neexistovalo
LS: mhm
OH: v kině tenkrát.
LS: ani ee to už ste vlastně říkal, že byste se bavil třeba v průběhu projekce s dalšími kdo tam seděli
OH: no no e no to byly jenom strohé ee (.) pardon nebo něco tak kdyby ee (někdo) zavadil vo někoho
LS: mhm
OH: tak se člověk vomluvil, ale jinak jinak že bysme navazovali nějaký debaty, vono to tam jako nešlo, to to už každej si honem koukal sedět a potom začal program, takže tam musel být každej ticho.
LS: takže nikdy ste se nesetkal s tím, že by hlasitě reagovali diváci
OH: [ne ne ne]
LS: [na program] že by tleskali třeba...
OH: to ne.
10.377
1083:1097
LS: mhm. a jak se chovali diváci v kině za protektorátu
OH: no tak každej byl ee no akorát se s- akorát tam ee každej byl v tichosti a a nemohl najevo dávat ňáký svoje nálady proti ňáké té ee národnosti, to to neexistovalo.
LS: mhm mhm
OH: prostě šel do kina, zhlédl film a šel dom. to to ono to neexistovalo tady tady ta rivalita taková, dneska by hned dělali manifestovali.
LS: takže si nevzpomínáte, že byste za toho protektorátu v kině zažil ňáké hlasité projevy
OH: ne ne ne
LS: že by se v kině hajlovalo třeba
OH: a to taky ne.
10.377
1135:1139
LS: mhm. (.) a ještě bych se zeptal těsně po osvobození v roce devatenáct set čtyřicet pět, jestli byste si vzpomněl ee na atmosféru v těch kinech, jak to tam vypadalo těsně po tom osvobození. ty první návštěvy kina po roce čtyřicet pět. jestli si na to vzpomínáte.
LS: (..) hm (.) to to byla (.) to byla situace vlastně taková roztržitá, to bylo po po napětí prostě že bylo konec války, a (.) to (..) to tak to tak moc ani ty lidi tak nějak nezajímalo, (páč) každej byl rád, že už je to ukončený a takže ee s tou zábavou ee se moc do té zábavy nikdo tak nehrnul.
LS: mhm mhm
09.376
367:373
LS: a do jakýho kina ste chodili teda spolu?
OH: no vono tady bylo taky Lípa na Marxové, jo
LS: ehe
OH: a nebo tady na Cejlu Radost, tam bylo kino taky v té Radosti.
09.376
353:357
no a postupně (.) pak sme sem tam šli do toho kina až potom až sme se (našli) s tou manželkou <(jo)>
LS: mhm
OH: jako sme spolu chodili štyry roky no a tak sme sem tam šli do toho kina
09.376
451:473
LS: takže ste chodil zhruba tak ee třeba jednou za čtrnáct dní ste říkal a potom když ste se oženil ještě někdy v v [těch čtyřicátých letech]
OH: [no tak sme taky šli někdy] do toho kina, no ale to no moc ne teda.
LS: to už ste potom tak často nechodili.
OH: no protože vona už tenkrát začala ee <takový ty televizory> všelijaký to bylo ještě zastaralý no (to) byl vývoj no to,
LS: já sem myslel teďka přímo ještě ee v těch čtyřicátých letech, když (jste) vy ste říkal, že ste se oženil v roce [čtyřicet jedna]
OH: [no no] no
LS: tak v tom mezidobí třeba ee od roku čtyřicet jedna do roku čtyřicet tři, než ste odešel do zahraničí, jak často ste asi chodil do toho kina, tehdy.
OH: no, (...) no jednou myslím tak za čtrnáct dní nebo tak nějak.
LS: mhm
OH: sme chodívali, do toho kina (vlast-) já sem ňákou korunu vlastně už vydělával, já sem měl osum korun jak sem měl ty ee kolo na tu půjčku, tak mně zůstávalo dycky ee za ten týden osm korun, tak sme sice někdy sme šli do kina ale obyčejně sme šli ee tady na Kounicovu, tam byla kavárna, tak sme tam
LS: mhm
OH: si dali teď nevím jestli kávu nebo čaj, to (sme měli) mně se zdá že kávu, takže těch vosum korun sem dycky tak ňák <probendil> v tom no ee ale taky sme šli do toho kina někdy.