Citát

JV: ehm, em a bylo při výběru filmů důležitý, jaký v tom filmu hraje
herec?

ZP: o jo, to sme si vybírali, protože sme měli em jaksi oblíbený
herce, že. dodneška můžu teda menovat ty v ženský roli, golovou
((Nataša Gollová)), Adinu Mandlovou ((Adina Mandlová)), Lídu bárovou
((Lída Baarová)), Glázrovou ((Marie Glázrová)), em, no bylo jich
hodně.

. mezi těma ženskejma, tam už taková ta úroveň nebyla.
ty už moc dobře nehrály. aj ta Lída bárová ((Lída Baarová)), eem.

JV: em, a pokračovala bych s tim kinem Stadion, kam ste chodili, tam
sem eště nedočetla všecky informace. em, takže to kino Stadion, dál.
hlediště bývalo obsazené tak ze dvou třetin. promítaly se americké
kreslené, i hrané grotesky, kreslené sem měl raději. mezi kreslenými
dominoval Kačer Donald, Pepek námořník, a občas i miky maus ((Mickey
Mouse)). také jedna kreslená groteska se nám líbila, o mužíčkovi,
který vznikal z kreslené čáry. hrané grotesky obyčejně popisovaly
příhody party dětí v amerických chudinských čtvrtích. em, takže
dokázal byste říct, proč se vám líbily více kreslené gro- grotesky,
než ty hrané?

ZP: mně se líbí dodnes. ((smích)) nevím, tak bylo to takový
barevnější, živější to bylo, ty hraný grotesky byly takový em míň
jaksi přitažlivý, ty kreslený byly efektiv- efektnější.

JV: ehm, a kterých bylo víc, bylo víc kreslených nebo hraných?

ZP: bylo to tak myslím půl na půl. že byly aj ty kreslený, bylo do
té přestávky myslím byly ty em em to už nevím, jestli ty hraný
grotesky a potom byly ty kreslený grotesky, ty disnejovky
((Disney)). ale nebyly to jenom disnejovky ((Disney)), byly tam si
vzpomínám aji jiný třeba to přesně nevím co to byl, to byl takovej
panáček, kterej vystoupil z toho z toho papíru, nebo na- z té čáry a
byly tam všelijaký kouzla. to už si moc teda nevzpomínám kdo to byl
autor téhleté grotesky kdo byl.

ZP: ne Štěpničková, ale ěště jedna, no já už si nevzpomenu. eště
teďka nedávno hrála.

JV: hm. to už...

ZP: Zita Kabátová!

JV: jo, Zita Kabátová.

ZP: Zita Kabátová,

už sme tehdy dokázali vocenit špatnýho herce vod lepšího
herce. musím říct, že ta Mandlová ((Adina Mandlová)) žádná velká
herka nebyla, jo. kdežto ta Zita Kabátová jo.

JV: ehm, em a bylo při výběru filmů důležitý, jaký v tom filmu hraje
herec?

ZP: o jo, to sme si vybírali, protože sme měli em jaksi oblíbený
herce, že. dodneška můžu teda menovat ty v ženský roli, golovou
((Nataša Gollová)), Adinu Mandlovou ((Adina Mandlová)), Lídu bárovou
((Lída Baarová)), Glázrovou ((Marie Glázrová)), em, no bylo jich
hodně.

Roztomilý člověk. no je Nový
((Oldřich Nový)) s Adinou Mandlovou ((Adina Mandlová)), jesi se
nemej- a Natašou golovou ((Nataša Gollová)), že?

JV: ehm, a eště bych se zeptala, em, jestli vás ty reklamy nebo ten
týdeník zajímaly, jestli ste...

ZP: týdeník jo. protože nebyla televize, jo, čili týdeník nám
ukazoval em jaksi v obraze nám ukazovali současný novosti. ( )
týdeník, že. tak nám ukazovali za války to bylo hlavně z z z fronty,
že, události z fronty, ale aj takový ty události místního významu,
nebo teda národního významu, že tam bylo něco, kdo tam navštívil
nějakej, ty potentáti, třeba tak to, třeba jak sou dneska televizní
noviny, že, ne tak dlouhý, ten týdeník trval maximálně, já nevím,
deset minut, možná ani deset minut ne, a to byly takový naše teda
dneska televizní noviny.

JV: a ty třeba týdeníky německé, z tý z té války, tak nepůsobily na
vás nějak špatně, nebo...

ZP: né. ty sme brali s dost velkou rezervou, protože voni tam pořád
ukazovali jak útočili v době, kdy už teda prohrávali, jo. ne, to sme
dokázali jaksi filtrovat, tu jejich propagandu, i když sme byli
mladí, tak ta jejich propaganda na nás na nás nějak moc nepůsobila,
ne. protože em kromě tohoto em sdělovacího média sme samozřejmě
poslouchali rozhlas, ale neposlouchali sme náš rozhlas, ale
poslouchali sme, se tomu řikalo Kroměříž, víte proč? prostě stanice
kromě Říše. a byly dva, byl Hlas Ameriky a a Volá Londýn, jo,
tyhlety dva. nevím jestli to víte, oni vysílali na středních i na
krátkých vlnách.

JV: a teďka vy ste říkal, že teda ty týdeníky byly dvojí, že byly...

ZP: byly německý a byly český, ale teď už nevím jestli jak říkám
byly, obá dvá se promítaly, nebo jestli byl jenom ten německej, nebo
jenom ten českej, to už si nevzpomenu.

JV: ehm, a ty německé, ty byly v jakém jazyce? v němčině?

ZP: v němčině. v němčině a mělo to titulky. bylo to titulkovaný.

pak tam byly ještě ty
německý filmy, ty byly dvojího typu. byly jednak takový revijální
((revue)), jo, em velkej ansámbl, gerls ((girls)) jo, tam tancovaly,
mezi nima teda byla ta marika reková ((Marika Rökk)) vo které sem se
tam zmínil, jo. písničky, em to byly takový hudební filmy, sára
leandr ((Zarah Leader)) tam zpívala, že. a to byl jeden film, co sem
teda si pamatoval tyto em tyto revijální ((revue)) filmy, pak tam
byly detektývky ((detektivky)). v tom, z těch detektývek si pamatuju
jednoho herce, ten se menoval hans alvrs ((Hans Albers)), velmi
sympatickej herec, takovej fakt dobrej byl. a pak tam byly takový ty
veselohry, to byl zas hans ríman ((Heinz Rühmann)) v těch
veselohrách zase dominoval. a mám dojem, že to byl rakouskej herec,
hm teďka ale tam sem vám to napsal, jak se menoval ten rakouskej
herec, teď si momentálně na něho nemůžu vzpomenout, hans albrs
((Hans Albert)) byl ten Němec, to byl taky jeden z těch komiků.

JV: aha.

ZP: tak to byly takový ty komický filmy, veselý. první em první
filmy barevný, který sem viděl byl ten minhauzn ((Münchhausen –
Dobrodružství barona Prášila)), což je ten baron Prášil jejich
jejich, a pak tam byl ten film, to m- lázeň na mlatě ((Lázně na
mlatě)) bád auf d tene ((Das Bad Auf Der Tenne)) se to menovalo, ale
přesně už děj obou si nevzpomínám.