Citát
03.360
1713:1727
JV: hm ale nebylo to třeba někdy tak, že by ten interiér, když to
řeknu v uvozovkách, té blechárny, vás odradil jít od toho na nějaký
film, který byste vidět chtěla
BK: ne, no právě ten ten měl i galérku a ten byl hodně velký, takže
tam se [taky už]
JV: [takže] nebylo by to tak, že by vám to vadilo nebo že vás to
[odpuzovalo]
BK: [ne ne ne]
JV: neměla ste s tím problém
BK: ne, tam právě spíš spíš tam se chodívaly celý ty party
03.360
399:408
KH: jo. a bylo naopak v kině, teda pardon, v Brně kino, které ste
neměla ráda, nebo do kterýho ste nechodila?
LN: ne, tak to mně vůbec, to mně nepřipadlo vůbec.
KH: hm.
LN: já vím, že třeba ta Moravie ((Moravia)), tomu se říkalo
blechárna, jo, ?takže to bylo takový ošuntělý,? tak tam sem moc
třeba nechodila, ale říkalo se tomu blechárna, no.
03.360
743:749
KH: no a vy jste chodila vlastně do vícero kin, pamatujete si, jaký
mezi nimi byly rozdíly? vy ste mi říkala, jednomu kinu se říkalo
blechárna ( )
LN: no to bylo v té Moravii ((Moravia)), no. já si to tak
nevzpomínám. ono to bylo celkem takový dost obyčejný, ty kina nebyly
nijak zvlášť,
03.360
759:761
luxusnější, to taky byly dražší ty lístky,
potom ve skale ((Scala)), že. nebo v tom Kapitolu ((Kapitol)), tak
to byly takový už.
02.359
1936:1978
JV: a chtěl sem se zeptat, jako vědělo se o nějakých kinech tenkrát,
že sou třeba jakoby česká nebo německá, že tam spíš chodí Češi a tam
zas že chodí Němci?
BK: určitě ve městě to tak bylo.
JV: bylo to tak jo?
BK: určitě.
JV: mhm vzpomněla byste si třeba které takové kino bylo?
BK: (.) no protože tady toto byly ty čtvrtě Židenice Juliánov
JV: mhm
BK: Husovice, to všechno byly české
JV: české čtvrti
BK: české čtvrti, takže se snažili i ti majitelé kin co nejvíc se
bránit, aby aby se jim tam takovýhletonc...
JV: ale naopak si myslíte, že v tom centru, kde byli spíš Němci, že
tam do těch kin chodili spíše Němci, [že tam Češi moc nechodili]
BK: [no jistě, no] (..) jestli samozřejmě se stahovali všude, že
JV: mhm
BK: takže Češi rači se drželi stranou
JV: takže myslíte, že Češi v tý době toho protektorátu ani příliš
nejezdili do toho centra do těch hlavních kin, ale spíše když už
teda bydleli
BK: když už tam bydleli, tak možná určitě tam...
JV: ale když bydleli tady v těch Židenicích, jako vy podobně, [na tý
periférii, takže neměli chuť moc nejezdit...]
BK: [tak sme se nijak] no nijak sme tam moc nechodili, protože
nevěděli sme, co večer se může přihodit,
03.358
809:831
LČ: a z čeho se skládal program toho představení, co se třeba dělalo
o přestávce.
MD: tak, tak napřed byl, napřed byla nějaká ta, ty reklamy takový
že, nějaký ty a pak bylo kino, no a pak po přestávce mám dojem že,
že tam aj nabízeli nějaký, nějaký ty, něco tam nabízel.
LČ: občerstvení
MD: hm, něco tam nabízeli
LČ: a ty reklamy, ty byly jako filmový, anebo to byly jen okýnka,
diapozitivů.
MD: né, to byly takový nějaký prostě, reklamy potom, až už bylo to
pozdéš, v tom po třicátým roce nebo tak, po pětatřicátým? tak nějak,
tak to už byly takový víc, víc jako, ze světa, jo.
LČ: takže to byly týdeníky, ne? [týdeníky jako].
MD: [nó, to už byly] týdeníky, no. to už byly. předtím byly takový
jenom jako, jestli večer už dávali zase jako jiný, to možná taky, že
pro ty děcka, tak ty děcka to nezajímalo, že, takový, no.
03.358
674:676
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
03.358
1729:1777
JV: a vzpomněla byste si, z čeho se skládalo představení, jaký tam
všechny části byly, jestli se...
BK: no tak tam byl týdeník
JV: aha
BK: snad snad tam možná sem tam nějaká reklama byla, ale to, co se
dnes děje, tak to
JV: nevzpomínáte si třeba na nějakou reklamu
BK: na Alpal
JV: [na Alpu?]
BK: tak to byly takový jenom reklamy, žárovka nějaká
JV: třeba ještě nějaké jiné, nějaký krátký film předfilm před tím
hlavním večerním filmem (..)
BK: pamatuju si jenom na ty večerníky
JV: nějaké živé vystoupení nebo takzvaný foršpan, což byly reklamní
ukázky z filmů (..)
BK: [(nepamatuju si)]
JV: [nepamatujete si]
BK: to bych vám neřekla
JV: bývaly přestávky?
BK: (.) podle toho, jestli to byl nějaký velký film, dlouhý.
JV: mhm
BK: jak dlouhý, tak možná přestávka byla, no.
JV: a třeba že byste šla na jakoby dvojprogram, [že by byly jako
film a pak ještě jeden a mezi tím přestávka,]
BK: [to byl býval taky, to možná] možná býval, to bývaly hlavně ve
městě.
JV: [ve městě v těch velkých...]
BK: [ve městě,] ano ano
03.358
1784:1805
JV: nějaká živá hudba třeba nebyla reprodukována?
BK: nevim, ale to už sme to sme zase chodili na živou hudbu do
kaváren, jo, to byl zase ten
JV: ale k tomu filmu víte jestli ne- nebyl nějakej třeba piano a
nehrál někdo v doprovodu
BK: no to snad byl jedině v tom, když byl ještě ten němý
JV: mhm
BK: tak tam to tam to asi bylo
JV: [ale to si už osobně nevybavíte]
BK: [ale to už si nepamatuju,] to si pamatuju z toho, že už to měl
[nějaký filmu ukazovali]
JV: [mhm jasně, rozumím, no]
BK: to už se těžko pamatuje.
03.358
617:632
KH: a pamatujete si ještě něco, z čeho by to představení bylo
složený, kromě toho týdeníku a filmů? nebo jestli tam byla
přestávka?
LN: no tak přestávka byla jenom, já už nevím, keré to byly filmy, to
bylo myslím tak už hodně později.
KH: hm.
LN: kde byly prostě oba dva díly, že, tak tam byla mezitím
přestávka. to byly dva díly, ale jinak to jelo prostě. to bylo tak
ty dvě hodiny, hodinu a půl a
KH: hm.
LN: bez přestávky.