Citát

Zobrazují se záznamy 1 - 10 z celkového počtu 13

Jaroslav (1926) 03.385 741:746
Volný čas

no, a to
se nechodilo jenom do kina, to se do cirkusu hodně no taky.

LG: jo?

JB: tenkrát bylo hodně cirkusů za vá- za republiky a po válce taky.

Jaroslav (1926) 03.385 1010:1018
Volný čas

JB: na fotbale sem byl bez placení.

LG: ((smích))

JB: to sem chodil na fotbal, a tam sme přelezli plot kolikrát, anebo
do lázní sme aj vlezli bez placení, tam byla díra, jo, tak sme dycky
prolezli tou dírou. no protože jak řikám jako kluci to sme neměli
peníze no žádný, co mně nedal otec, no tak babička mně nedala, no ta
neměla, no. (.)

Jaroslav (1926) 03.385 1324:1373
Volný čas

LG: ((smích)) (.) a kromě toho chození do kina, jaké ste měl
koníčky?

JB: na houby chodit s otcem, jo, nebo sem chodíval do Adamova, otec
pocházel z Adamova a tam měl rodiče, tak sem tam chodíval na na
prázdniny, a tam bylo taky kino v tělocvičně, jo tak do toho kina se
chodívalo taky, pak tam přijelo jako takový divadýlko, to loutkový,
jo a to bylo pěkný, tak na to sme chodívali no taky, no chodíval sem
rád no taky do cirkusu, ačkoliv dneska bych nešel do cirkusu, ale
tenkrát sem to měl rád, chodit do ci- a to bylo velkolepý cirkus to
bylo, to bylo obrovský to a lidí jako ty ty světla to všechno ty
zvířata to, a to to to zas bylo velkolepější no tak jak kino.

LG: jo?

JB: ten cirkus, no. a to byly veliký cirkusy, Kludských a cirkus
Rens, jo, německé, to byly obrovské cirskusy, potom sem chodíval rád
na sportovní, tak na fotbal, hokej, na box sem chodíval rád, no.
(..) no to bylo taky bezvadný, to dycky přijel náké s tim cirkusem a
to byl stan a teď se tam zápasilo, jo a to byli takoví vysloužilí
zápasníci,

LG: mhm

JB: a ty dycky vyzývali někoho, kdo se na ně přihlásil no a to bylo
dycky napínavý, no, nejaké Bugner to byl takové jako zlé jo a ten,
vás to nebaví.

LG: ne ne mě to baví, já se moc nespala, já se učím na zkoušky.

JB: Bugner, tak von dycky ale to bylo nahraný, jo všechno, von dycky
někoho chytl a teď a na lidi no že ho trápil toho, a ženský na něho,
ty potvoro, a von teď se mu ten vysmekl tomu Bugnerovi a chytil toho
Bugnera a ten se chytal těch provazů kolem, a ty ženský ho mlátily.
((smích)) anebo byly takový všelijaký pod Špilberkem, tam byl takové
obrovské dřevěné, no to taky nevíte, no to tam byl to bylo obrovský,
tam po válce vystupovali hodně ty Alexandrovci, jo

LG: jo?

JB: no tam, já sem na to strašně rád chodil, to bylo narvaný, to
bylo takový nadšení, no když voni přijeli a zpívali, jo, tak tam sem
na to chodíval, tam právě byly no všelijaký no takový ty cirkusy a
takové ty kolotoče a takový. a to bylo to bylo takový jako chodící
schody ste vyjela a teď ste šla a tam byl takovej čtverec tam fókal
vítr strašně, a dole stáli lidi a dívali se, a když tam na ty schody
vyšla nějaká ženská, tak to bylo jéžišmarja, prže vona musela to
vedlo a na ten čtverec kde fókal vítr, a to jí zvedlo sukni. tak to
bylo dycky ohromný nadšení. ((smích)) nejenom kino, ale bylo
takových věcí, do lázní sme chodili, no. se koupat.

Ludmila (1926) 03.385 581:632
Volný čas

LČ: a jaké jiné druhy zábavy kromě kina ste měla ráda třeba.

LT: no chodili sme do tanečních i když to bylo omezený, protože
tehdy se tančit nesmělo moc.

LČ: aha

LT: no ale tak se chodilo do kaváren jít si sednout.

LČ: a třeba divadlo nebo...

LT: no do divadla sme chodili často, to jo.

LČ: a nebo třeba sport a výlety a tak [podobně]

LT: [no na] výlety zase s partyjí

LČ: a ee p- nějakým způsobem tyhlencty ostatní aktivity, třeba ee
ste upřednostňovala před kinem, nebo jakou to měla vlastně [vzájemně
váhu]

LT: [podívejte, to] bylo takhle, že odpoledne se šlo, říkalo se, na
čundr, že jo. a večer se šlo do kina.

LČ: takže se to dalo propojit [takhle]

LT: [áno]

LČ: a ee třeba že byste si vybírala mezi divadlem nebo filmem tak
jak jak vlastně ty vzájemné vztahy mezitím by byly?

LT: no tak podívejte, divadlo byla víc rodinná záležitost (.) tam
sem chodila s rodičema.

LČ: mhm

LT: ale do kina se chodilo víc s partyjí (.) anebo potom teda
s manželem, to sme chodili pravidelně.

LČ: a třeba ee poslech rozhlasu nebo takové věci, to ste ee nějak
vnímala? (..) rádio?

LT: no tak rádio, to sme měli hrozně brzy, protože to byl milovníkem
otec (...) a tak nějaký ty povídky večer to co se četlo.

LČ: takže ste poslouchali i rádio?

LT: ano.

LČ: a i ňáké konkrétně koníčky, že byste měla?

LT: ne.

Marie (1928) 03.385 199:201
Volný čas

MB: no to vůbec nevím, to s- sem spíš chodila jako do divadla ee na
(.) kašpárka a na (.) takový e bylo tady kašpárek (ferína) a
kašpárek, nevím jak ten se menoval, tak to spíš tam.

Marie (1928) 03.385 592:602
Volný čas

LH: jestli se nepletu, á jaké druhy jiné zábavy ste měla ráda? vy
ste už zmiňovala divadlo, že ste chodila do divadla, co pro vás bylo
důležitější, spíš to divadlo, nebo to kino?

MB: no tak to kino bylo i jako přijatelnější v- ve všem.

LH: ehm.

MB: protože ee jednak z s do kina sme museli dojíždět, že á musela
už s ee být taková příprava a oblečení všechno, tak radši teda to
kino bylo takový mm [hned.]

Marie (1928) 03.385 767:788
Volný čas

MB: [hlavně teda hlavně] teda, tam bylo dost ee po po té válce tam
bylo eště te- dost ruských vojáků á tam se em mm pořádaly dycky tam
takový ee nějaký zábavy a tam teda t- to bylo hodně eh jako
navštěvovaný a hodně jako veselý.

LH: ehm. takže...

MB: [prostě...]

LH: [potom] potom představení třeba ňák tam ještě ňáká veselice,
nebo i při tom představení myslíte takhle?

MB: ne tom bylo venku. (..)

LH: ehm. (.) takže em třeba v průběhu představení už venku byla ňáká
ňáká oslava, nebo ja- to říct, nebo spíš potom filmu?

MB: mm no spíš předtím, nebo i potým to bylo dost často tam.

LH: ehm.

MB: to bylo i mimo ee jako ee když sé byl film aj mimo film.

Marie (1928) 02.384 107:114
Rodina

MB: mm no tak my sme potom ee chodili jako pořád, pak sem se vdala,
měla sem děti a tak jako sme neměli možnost někde chodit, a tak sme
chodili právě do kina.

LH: tím myslím třeba i po té válce mm jestli třeba, do kolika let
eště ste chodila nějak pravidelněji do kina?

MB: no hlavně až potom, až sem měla děti.

Jaroslav (1926) 02.384 362:372
Rodina

LG: a jaký byl názor rodičů na filmy a na kina obecně?

JB: no tak voni měli rádi strašně naše ty filmy, jo, no to se tam
byly všelijaký ty písničky v tech filmech a to se zpívalo, a hrálo,
že zpívali lidi a pískali si ty ty melodie, že. ty filmy s
Nedošínskou Antonií ((Antonie Nedošinská)) že, znáte to ne? ty

LG: jo jo

JB: e e s Burijánem ((Vlasta Burian)) že a takový. takže to jako, se
řiká to letělo, to byly takový hity, no.

Jaroslav (1926) 02.384 579:594
Rodina

LG:a změnila se ta četnost toho vašeho navštěvování kina po tom jak
ste uzavřel sňatek nebo přestěhoval se?

JB: no v třiapadesátým roce sem se oženil,

LG: mhm

JB: a z manželkou sme bydleli s rodičama společně, prtže sme měli
velký byt tři a půl pokojové, teď v něm bydlí dcera starší v tom
bytě, takže sme chodívali dost často do kina,

LG: jo?

JB: tak jak říkám, no, manželka přišla z práce a řikám ty Jiřko,
hrají tady v Lípě ((Lípa)) jo takové a takové film, no a tak sme
šli,