Citát
03.370
772:777
LR: ee teď by mě zajímalo, jak ste si vybírala konkrétní film, na
který ste šla do kina?
EF: no, já sem si moc vybírat nemohla, protože sem chodila do těch
Řečkovic ((Kino Sokola v Řečkovicích)) každý týden, takže mně to
bylo jedno, co hráli, hlavně, když sem byla v kině,
03.370
860:876
LR: dobře. a bylo pro vás důležité, jestli šlo o film černobílý nebo
barevný, těch [barevných samozřejmě] bylo...
EF: [barevný], barevný tehdy nebyly. to byly všecko černobílé.
LR: mhm, třeba ňáké grotesky takové ty ee americké tuším ty
dysnyjovky ((Disney)).
EF: no, v- to, no jo, to už potom bylo americké filmy pak už, jo.
jo, máte pravdu, ano tam... to bylo.
LR: mhm. a bylo... když už teda hráli ten barevný, tak šla ste
opravdu jako na něj, že to byla atrakce nebo ( ).
EF: ehm no tak, ehm, že to bylo odpoledne e někdy se nedalo jít
večer, třeba že to bylo odpoledne, no a byla to taková, takový
pohádky, takové pohádkové to bylo. ehm, to byl...
03.370
882:892
LR: mhm, u nás ne. (.) a v té době teda ještě kdy ještě se promítaly
ty němé filmy, bylo pro vás důležité, nebo vybírala ste si podle
toho, zda šlo film němý nebo zvukový? (.) bylo to pro vás nějak
rozhodující v té době, kdy byl ten přechod vlastně?
EF: no, rozhodující to bylo, protože ono ten mluvený přece to bylo
lepší, že. ten němý, tam se muselo em tam se musely ty titulky
sledovat a někdy šly tak rychle, že to ani nestačilo a ehm a uniklo
vám to, co se tam děje s- že jo, ehm. prostě ste se musela
soustředit na to eh eh to na ty eh titulky a to nebylo dobrý. to je
samozřejmý, že potom ten mluvený film, že to bylo uplně něco jinýho.
03.370
1074:1080
EF: no vz- vz- vztahovalo se to ideově už někam a ehm to bylo
špatný. a my, když sme vokolo sebe viděli ve válce, jak v Kouničkách
((Kounicovy koleje)) střílí, že eh se střílí naši študenti anebo
lidi v koncentrácích a všecko, takže už sme vůči těm filmům em em
měli určité zaujetí, že. to se nedá nic dělat. už to nebylo vono,
no. ale výbírali sme si. někdo jako, řikám, někdy ňákej film jako na
to sme mohli jít, jo. ale tak, jinak to vadilo.
03.370
1138:1156
LR: mhm, dobře. ee na tuto otázku už ste nejspíše odpověděla, ale
jenom kdybyste chtěla doplnit, jestli se změnil výběr filmů, na
které ste chodila a proč?
EF: teďka jako jo? ne?
LR: [ne, ne, ne, po tom roce]... po tom protektorátu.
EF: [ne, tehdy, tehdy]. no, změnil, změnil? změnil. poněvač místo
těch romantických takových, který sem řikala jako, já nevim, že,
těch romantických. tak se to zaměnilo prostě za jinej žánr takovej
už, to už, prostě to bylo jiný. já si momentálně nemůžu vzpomenout
v ně- v za Německa, na ktere- kterej film mě třeba by bejval nějak
trošku zaujal aspoň, nevzpomenu si.
LR: mhm, to nevadí, záleží spíš na tom, záleží spí-, záleží spíš na
tom, že ste teda opravdu si [vybírala trošku jiné].
EF: no. [ano, ano, ano].
03.370
743:753
LG: (..) hm jak ste si vybírala ten film, na který ste šla do kina
LV: (.) nijak, se hrál tam film m- měl název ee takovej vo lásce
nebo něco, no tak, se tam teda normálně, ale kd- mož- hrála tam ňáká
třeba e e ta herečka, jo, hraje jo tadle, Hana Vítová, nebo e e to
až potom šla Adina Mandlová a jako
LG: mhm
LV: jo? a ji- e (a ti tydle) tak de se na ni, že ee ne na ten film,
ale na tu ha- herečku teda, že?
03.370
866:876
LG: (...) a rozhodovalo jestli je ten film černobílý nebo barevný?
LV: no tenkrát ještě barevný nebyly, to byly až koncem ee války
myslím první, takže to byly černobílý tak to,
LG: mhm
LV: jako bylo, pak se to bralo pozvolna když byl barevnej ee to bylo
až po tom pětačtyřicátým roce, takže byl barevný von byl taky
dražší, ee (..) ee (t- teď) to je teda úplná samozřejmost, ale (to
taky) pozvolna teda jako (vyvíjelo) bych řekla.
03.370
922:929
LG: a upřednostňostňo- upřednostňovala ste němé filmy nebo zvukové?
LV: [zvukový]
LG: [zvukové]
LV: no jistě zvukový. rozčilovalo mě, protože (sem) vám říkám,
trochu blbě viděla, (že spíš) byly i ty tu- i ty titulky, že? no
03.370
1040:1060
LG: a které filmy ste měla ráda,
LV: (..) který?
LG: mhm
LV: ne. který co?
LG: které filmy ste ee měla ráda, jako komedie
LV: jo, (ale) no víte tak bych řekla, jak komedie(.) ale ee myslím
že v těch letech sem to moc nerozlišovala.
LG: jasně [mhm]
LV: [ne] to sem teda moc nerozlišovala teda.
LG: ee
LV: a když to bylo ňákej drama, tak vím, že nás to teda jako hm (ňák
probíralo) nešťastná láska a ee no.
03.370
1303:1314
LG: (.) a změnil se ňák výběr filmů? na které ste chodila v té době?
LV: (.) no změnil se tím, že když se hrál teda českej film, že sme
chtěli vidět ten českej teda [jako film no a]
LG: [takže ste] (upřednostňovali)
LV: (upřednostňovali) [ten českej film]
LG: [jo, mhm]
LV: ano.