Citát
01.386
178:189
EF: první moje návštěva kina mně byly čtyři roky, protože to sme
bydleli eště, bydleli ještě na venkově. a ( ) já sem se
narodila původně v Kounicích ((Dolní Kounice)). to bylo malé
městečko, že, a to byly ty pojízdné kina. no a moji rodiče, protože
na to kino chtěli jít, že, to byl zázrak, když něco takového přišlo
za první republiky. no tak mě vzali na záda holt a já šla s nima,
takže... a byly to němé filmy tehdy, že. tak já si akorát pamatuju,
maminka mně potom řikala, první ten film se menoval Sklenice vody. a
to vím, že takovej hézkej s fouskama, že podal takové hezké ženě
sklenici vody, ale o co šlo, to teda sem nevěděla, ale tu Sklenici
vody, ta se mně zafixovala nějak do paměti. tak to byl můj první
film.
01.386
198:201
my děcka někdy sme seděli na
pytlech na zemi, ((směje se)) (vite,) zvrácený úplně hlavy, tam nás
rodiče dali, ale mhm to nás brali s sebou, protože neměli nás kam
dát, že, a chtěli to vidět,
01.386
351:364
LR: a jaký byl názor rodičů na film a na kino?
EF: no tak ti byli rádi, že taky někam vyšli, protože práce od
nevidim do nevidim. jak to bývalo na venkově, že, a takže pro ně to
bylo zážitek, když se do toho kina, oni nechodili pravidelně nebo
něco, to byla náhoda, když se dostali, když práce to dovolovala, že.
takže tak asi.
LR: a vás podporovali nebo odrazovali od chození do kina?
EF: né, mě podporovali, co se týče, mě podporovali. teda ale jó,
jaksi bez námitek jakýchkoli, ne, když to jenom trochu šlo, tak
řikám tatínek mě vzal na záda a a prostě ((směje se)) nějak sme tu
cestu <absolvovali> ((směje se)).
01.386
276:276
nebo (.) když bylo něco tak někdy šla aj maminka se mnů
01.386
379:383
LG: a jaký byl názor e rodičů nebo (.) e školy na film? na
navštěvování kin a podobně?
RM: to oni vůbec o to se nikdo nezajímal ve škole nikdo se nezajímal
o to
01.386
...] (566:588
RM: [no no] ty byly německý (.) vždycky německý (.) a vždycky se
ukazovalo jak (.) se vyhrává jak vyhráváme tu válku (.) a (.)
propaganda propkakanda ((přeřeknutí)) propaganda to byla (.) jo?
LG: [a jak s- ...]
RM: [protože] to už e vzpomínám si když už (.) Němci ustupovali (.)
už začínali prohrávat (.) pořád se jenom ukazovalo jak se vyhrává a
jak (.) jak sou na tom dobře já vím že sem přišla domů a (.) a (.)
tak sem to vykládala horlivě jak to tam bylo (.) no a maminka řikala
(ale) vono to stejně není pravda, víš? ono to není pravda (.) ale ty
to nesmíš nikomu říkat (.) (protože) poslouchali (.) poslouchala ten
Londýn (.) tak byli s- dost informovaný (.) bylo to tajný teda ale
poslouchalo se
LG: a jak ste na to dítě teda reagovala kromě toho že ste e jako
věděla (.) že to není pravda?
RM: no (..) musela sem slíbit (.) že o tom nebudu s nikým mluvit (.)
co se doma řekne (.) že nesmím mluvit (.) taky sem se někdy proplkla
(.) a (.) vždycky to teda dopadlo dobře že vždycky zasáhl někdo z
dospělých (.) a tak se snažili (.) snažili (.) maminka a ti naši
známí přede mnou nemluvit o takových věcech
01.386
1110:1147
LG: (...) mhm tak tady sou (..) jo jestli třeba e v té protektorátní
době e (.) jestli e ste viděla třeba jako když někoho vyvedli z kina
nebo nebo něco takového?
RM: no já né
LG: [mhm]
RM: [protože] jako děcko sem nebyla večer, že?
LG: jo
RM: ale moje maminka zažila razie (.) v kině, jo, že hledali (.) a
hlavně (.) kontrolovali, jestli mají obč- e jestli mají průkaz
nějakej, jo?
LG: mhm
RM: a e hlavně to bylo kvůli tomu (.) že hledali třeba (.) nežádoucí
osoby (.) Židi nebo něco takovýho
LG: mhm
RM: který měly zák- e zákaz že (.) chodit j- za války (.) takže ty
razie bývaly (.) že to se (.) uprostřed filmu rožlo všechno (.)
přestalo se hrát (.) vtrhli tam (.) ti gestapáci a (..) a vyváděli
LG: ee (..) byly ty razie jako (.) časté (.) v tom kině?
RM: no tak to nevim jestli byly častý, ale byly
LG: a viděla maminka teda i když někoho třeba vyvedli nebo tak?
RM: no určitě
LG: [jo]?
RM: [určitě] (..) vyvedli
01.386
1470:1513
LG: a vy ste říkala, že (.) myslím že vaši maminku při té razii
jednou že že [(neměla)]...
RM: [vyvedli] vyvedli
LG: [mhm]
RM: [protože] neměla (.) doklady, jenomže to byli právě na
Bratislavské v kině
LG: mhm
RM: a my sme na té Bratislavské byli ((kino Orania))
LG: jo
RM: tak s ní jeden ten (.) důstojník nebo co to bylo (.) ti vojáci
co byli (.) tu razii dělali (..) šel s ní k nám domů (.) ona se
prokázala tím (.) a bylo to v pořádku
LG: mhm
RM: protože ona říkala, že to zapomněla doma, že tady bydlí kousek
(.) takže (..) bylo to (.) to bylo vždycky to štěstí nějaký (.) co
člověk měl (..) a to ta ee ta ee paní Nojová ta (.) už nechodila
nikde (.) ale potom byla zavřená [že potom šla]...
LG: [to byla ta] to byla ta maminka toho...?
RM: to by- toho chlapce, no
LG: toho chlapce (.) mhm
RM: no no (...) [ten]
LG: [a] (.) oni se oni se jako nebáli po- porušovat ten zákaz (.)
to- toho choz- z- z- zení do kina?
RM: no tak s- pořád měli štěstí, že, tak
LG: mhm
RM: ale potom už to jako (.) pak už nešli (.) no maminka mohla,
protože měla doklady
01.386
124:142
LG: (.) a jaký byl názor rodičů, na kina a na filmy. [obecně]
AB: [no tak] ee moji rodiče byli (.) kulturní,
LG: [mhm]
AB: [nevím] jak bych to řekla, [jestli to říkám správně]
LG: [mhm jo, mnhm takhle je to ve správném] slova smyslu,
AB: byli kulturní, my sme e protože tatínek e měl e e ty s-
vstupenky zdarma na to,
LG: [mhm]
AB: [páč] taky dělal někdy ty recenze
LG: [mhm]
AB: [umělecký], tak my sme s maminkou chodili spíš hodně do divadla,
na koncerty, na klasiku,
LG: mhm
AB: jo? dokud tedy než e jako nesměla už nikam chodit, že?
LG: [mhm]
AB: [protože] od roku třicet devět ee už nikam nesměla.
LG: mhm
AB: (.) a to potom teda začalo teprve to kino, ale jinak my sme
chodili hodně do divadel, a
01.386
169:185
LG: (..) jo. (..) a potom mám eště teda než ee (.) abych si to
ujasnila, vy ste říkala že ste chodila s tou tetou, do té radosti, a
potom ee
AB: to se tenkrát menovalo [jinak]
LG: [jo jo, já vim]
AB: [ale já] si nevzpomenu,
LG: <já to tady mám někde napsané>
AB: [<máte to?>]
LG: [<já si taky] nemůžu vzpomenout>
AB: ((smích)) <jak se [to tam menovalo>]
LG: [já bych to tady] měla mít napsané,
AB: (...) ona to byla teda maminčina přítelkyně, to nebyla ňáká (.)
LG: jo, [já mhm]
AB: [jako pokrevní příbuzná]
LG: [<my tomu taky tak říkáme, (teta)>]
AB: [<ale říkali sme teto] teda> (.) tetu tu vodtáhli do koncentráku
hned (.) první a (.) zabili.