Citát

no rozhodně sem, až sem mohla
chodit sama, protože bych neměla s kym.

JV: mhm.

JG: zaprvé maminka neměla čas a starší sourozenci, ty byli na
školách, když mě museli tahat s sebou, jo.

JV: takže s rodiči ste do kina nechodila?

JG: ne, určitě ne.

JV: vůbec.

JG: ne, to si nevzpomínám. ani, ani do divadla. ne.

JV: [ale ty sourozenci]. vy ste říkala, že řik-... že spíš vám
připadlo, že by byli naštvaní, kdyby s vámi museli chodit, že se
[jim nechtělo chodit s váma do kina].

JG: [víte co, já sem...]. no jistěže ne,

JG: em já si myslím, že ee tedy do roku třicet šest, pokud byla
možnost, anebo naši šli a náhodou mě vzali sebou,

JV: hm hm

JG: jako sourozenci, tak sem šla taky. ((smích)) prostě,

JV: tak to už si nepamatujete, mně šlo mně šlo spíš o to, jestli ste
tenkrát chodila em už třeba jakoby s kamarády, nebo s kamarádkami,
nebo jestli ste se v tom kině nějak seznamovali, em jestli [se, jak
se ten]

JG: [to ani né,] to sme se prostě domluvili kvůli ňákýmu filmu, a
šlo se na to, co se,

JV: hm

JG: co se nám jako zdálo.

JG: sem chodila.

JV: sama.

JG: večer ne. nó, to sama, nebo s em kamarádů všude bylo, s
kamarády, že sme šli třeba [dvě a tak,]

JV: [třeba s rodiči]

JG: tak to ne, to vůbec ne,

JV: hm

JG: protože zaprvé tatínek chodil pozdě domů,

JV: a maminka měla...

JG: a ta měla tolik lidí na starost, že to nepřicházelo v to...

JV: sourozenci [taky nechtěli.]

JG: [to by si] netroufli, já sem byla,

JV: hm

JG: a taky nebylo ani těch peněz, tak ste dostal pětikorunu, a

JV: a sourozenci teda taky nechtěli asi chodit s vámi.

JG: víte, jakmile už em s oni byli starší, tak oni měli svoje
kamoše,

JV: a potkávala ste třeba v kině své známé? kamarády? nebo sloužilo
to kino jako místo, kde ste se setkávali?

JG: tak to ani né, to né. to ne. (.)

man- manžel, co zemřel teď ten
druhý

JV: mhm

JJ: a náš tatínek mě vytáhli mě (poď) pudem do kina (...) my sme šli
do kina (.) a přišli sme po sedmi hodinách ráno domů, tak to už
konec, šlus! <už s vama v životě do kina nejdu (.) a vod té doby> už
sem v kině nebyla, ale tak (.) [možná]

JV: [a to bylo jaký rok (todle)]

JJ: tak namátkově sem někdy byla v tom Jundrově [se podivat ( )]

JV: [jaký jaký byl] vlastně rok, jak ste řikala tady tu příhodu, že
ste se vrátila ráno?

JJ: to sme byli já nevim to sme byli někdy (.) na ňákým filmu (..)
ježiši já si nevzpomenu co už to bylo

JV: a kdy to mohlo tak být, v jaké době, kolik vám mohlo být let?

JJ: to bylo někdy (..) počkejte v šestapa- někdy v sedumapadesátým

JV: mhm

JJ: no tak nějak [to mohlo být]

JJ: ale nejvíc co sme jako (.) chodili do kina, tak sme chodili když
sem byla v tom květinářství, tak jako kamaradky sme se vždycky

JV: mhm

JJ: domluvily (.) a šly sme (nětam), sme šly třeba (.) ve tři hodiny
ee po- prostě vodpoledně do kina do jednoho

JV: aha

JJ: a tam skončili (.) a honem sme utikaly že do <druhýho>

ale mám dojem, že to
bylo poprvně když sme byli v první měšťance

JV: mhm

JJ: a to sme byli jak sem vám vzpomínala na tom Výstavišti
((Výstaviště))

JV: mhm (.) tam ste šla tenkrát ze školou nebo s rodiči?

JJ: to sme byli ze školou

JV: ze školou

JJ: tam jako

JV: mhm

JJ: sme byli tam bylo nějaký to byla nějaká (..) nějaký výročí nebo
nějaký (.) něco tam prostě

JV: mhm

JJ: bylo (.) [no a tak]

s rodičama já sem moc do kina nešla, protože rodiče na to neměli čas

JV: mhm

JJ: pač maminka, ta byla (.) vod jara do zimy (.) na zahrada [že]

JV: [mhm]

JJ: tam byla strašně veliká zahrada, měli jako domovnictví ee
vlastně měli na starosti celou zahradu

JV: [mhm]

JJ: [takže] (.) rodiče neměli ani čas, aby (se mnou)

JV: jo

JJ: to sme tak v sobotu v nedělu šli akorát [na procházku]

JV: [s kamarádkama] nebo (.) s kamarády?

JJ: no až potom s- sem byla větší, že (už tohle) tak už sem s těma
kamarádkama

JV: mhm

JJ: šla taklec

JV: mhm (.) ale zatim tady pořád v tom dětství ste pořád chodila
[vlastně (asi nejčastěji)]

JJ: [no v tom dětství] akorát [jako co sme]

JV: [(v rámci školy)]