Citát

ebo něco, nebo ta cizinecká legie, že, to bylo taky, Laurel a Hardy v cizinecký legii. no, voni tam převlečení, to víte. teď vidíte tam tu figurku, a von ještě je to tak legračně do, a ( ) nás, tak vás to rozesměje, no, a,

LČ: a na které filmy ste s nima si třeba vzpomenete jestli...

AU: no, vzpomínám si na to, Laurel a Hardy třeba to bylo, voni byli třeba na moři nebo v Africe, a různý takový ty, jo, a během toho, nebo tam byli indiáni útočili, voni třeba Angličani tam měli ňákou pevnost nebo něco,

že, když byl ňáké vážné film, tak ste neměla vůbec přístup mládeži do osumnácti nebo do kolika zakázáno.

LČ: a snažili ste se to ňák třeba porušovat? tohle?

AU: no snažili sme se to někdy, třeba když přišlo to ze Švédska nebo co, to Mlčení nebo co to bylo, že, my sme si mysleli bůh ví co to bude, když dneska se na to podíváte, tak sou to <běžný> běžný scény ze života. nó tam když dneska bude něco zakázanýho, tak tím víc to láká. člověk si myslí, tam něco bude, co tam bude, co tam může být. a ste plný očekávání a dete z kina a řeknete si, taková kravina, stálo to za to?

Svět patří nám, to sem viděl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to určitě, aj v, ale to myslím v televizi všecko.

SM: takže to byla jako rodinná záležitost a em ale nebyla to jediná em
potom ((smích)) byl takzvanej strejček Křópal ((stréček Matěj Křópal
z Břochovan)) to vám, jestli ste to už neslyšel od někte[ré pamětnice]

LS: [ne ne ne ne ne]

SM: ne?

LS: ne.

SM: to (ty) se e to byli dva herci brněnskýho divadla, menovali se
Šindler valneti- byli to bratři, Valentýn ((Valentýn Šindler)) a a
Josef Šindler

LS: mhm mhm

SM: a e ti e hráli v brněnským divadle a hráli komický postavy strejčka
Křópala a jeho e jeho synovce.

LS: mhm

SM: ale pak se dokonce aj vobjevila tetička Křópalová a e to bylo hodně
ee to vysílalo rádio tehdy tehdy nebyla televize, tak si pamatuju, že
když to mělo být, tak tatínek už to věděl a všichni tři sme si lehli do
postele, protože byly sluchátka na uši a poslóchali sme to všichni tři,
každý měl svoje sluchátka a toto sme poslouchali a ono to pak bylo
nějak zfilmovaný

LS: aha.

SM: a objevilo se to, ve filmu

LS: no.

((rozhovor krátce přerušen jinými osobami))

SM: e no eh je počkejte tak to sem řekla že e že e

LS: že to bylo zfilmováno [ste skončila]

SM: [že to bylo] zfilmováno a tak to sme zase šli celá rodina, páč
tatínek to strašně obdivoval, no. ((smích))

Muži nestárnou, tam hrál ten (.) Pivec, Pivec ((Jan
Pivec)),

Moderní doba, to už byl Voskovec a Werich
((Jiří Voskovec a Jan Werich)), ne?

LS: Moderní doba, to je čeplin ((Charlie Chaplin)).

SM: čeplin ((Charlie Chaplin)). aha.

Svět patří
nám, no to je Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), že?

LS: mhm mhm

SM: no i oni dvá mně tak trošku jako vadili v tom přehánění, no
přehánění, to byl ovšem jejich e způsob humoru.

LS: přesně tak.

SM: to dneska já už vím, ale tehdy v té době, když sem byla mladá, tak
tak jako ne, tak sem si myslela,

LS: mhm

SM: tak jako ten čeplin ((Charlie Chaplin)), to je zajímavý.