Citát

LG: mhm (.) o těch týdenících už sme mluvily a (.) byla ste někdy na
promítání nějakého filmu v domácnosti (.) u někoho?

RM: ne ne

LG: (...) mhm tak tady sou (..) jo jestli třeba e v té protektorátní
době e (.) jestli e ste viděla třeba jako když někoho vyvedli z kina
nebo nebo něco takového?

RM: no já né

LG: [mhm]

RM: [protože] jako děcko sem nebyla večer, že?

LG: jo

RM: ale moje maminka zažila razie (.) v kině, jo, že hledali (.) a
hlavně (.) kontrolovali, jestli mají obč- e jestli mají průkaz
nějakej, jo?

LG: mhm

RM: a e hlavně to bylo kvůli tomu (.) že hledali třeba (.) nežádoucí
osoby (.) Židi nebo něco takovýho

LG: mhm

RM: který měly zák- e zákaz že (.) chodit j- za války (.) takže ty
razie bývaly (.) že to se (.) uprostřed filmu rožlo všechno (.)
přestalo se hrát (.) vtrhli tam (.) ti gestapáci a (..) a vyváděli

LG: ee (..) byly ty razie jako (.) časté (.) v tom kině?

RM: no tak to nevim jestli byly častý, ale byly

LG: a viděla maminka teda i když někoho třeba vyvedli nebo tak?

RM: no určitě

LG: [jo]?

RM: [určitě] (..) vyvedli

LG: a během toho týdeníku (.) když se tam třeba objevil Hitler na
plátně nebo tak, tak reagovali na to ti diváci nějak?

RM: ne ne

LG: ne e? (..) em (...) když se teda ta končila válka ee když
končila ta válka, měnilo se nějak chování těch diváků v kině?

RM: to nevím [to už se ani]

LG: [nebo obecně]?

RM: do kina myslím moc nechodilo (.) když končila válka

LG: a kdy s- s- se teda jakoby ke konci války přestalo (.) jako (.)
chodit do toho kina? vy ste říkala, že ste přestala chodit do školy

RM: no ano ano (.) jak už byly (.) ty nálety častější

LG: [mhm]

RM: [to bylo] ee začátkem pětaštyřicátýho roku a koncem
štyřiaštyřicátýho (.) to už byly nále- e to už byly poplachy (.) a
to už ee (.) se lidi e báli chodit, protože určitě chodili ješče (.)
ale já si myslím, že už to bylo omezený aj všechno (...) protože to
měli lidi jiný starosti (.) než chodit do kina (.) za války se
necho- ke konci potom tančit nebo něco neexistovalo

LG: (...) jo a ještě e já sem zapomněla (.) během toho protektorátu
(.) když se (.) promítaly ty filmy, to vlastně (.) jakoby celé vaše
dětství skoro (.) byly v těch filmech povinné třeba německé titulky
(.) nebo tak?

RM: no (.) byly (..) když byl českej film (.) tak byly německý
titulky (.) ale když byl německej film, tak myslím že titulky nebyly

(tak) jako (.) a p- a protože to byla
vždycky (.) do toho kina jít (.) t- to byla vždycky událost taková,
že

RM: my sme měli přátele

LG: mhm

RM: my sme měli (.) a ona byla oni utíkali v osumatřicátým roce celá
rodina utíkali z Vídně sem před Hitlerem

LG: mhm

RM: no a tady je to potom (.) zasáhlo, že a ona byla potom (.) tuším
v tom třiaštyřicátým roce zavřená do toho do (.) Terezína a (.) taky
chodili hodně do kina a to právě tenkrát při té razii (..) od té
doby potom už nešli (.) protože ee to bylo (.) velký štěstí velký
štěstí (.) nevím jakým způsobem se jim podařilo (.) teda vyklouznout
ven (.) v tom návalu nějak a ona teda proklouzla s ní aji s manželem
jejím (.) a on byl (.) odvedený do (.) pracovního tábora do Norska

LG: a vy ste říkala, že (.) myslím že vaši maminku při té razii
jednou že že [(neměla)]...

RM: [vyvedli] vyvedli

LG: [mhm]

RM: [protože] neměla (.) doklady, jenomže to byli právě na
Bratislavské v kině

LG: mhm

RM: a my sme na té Bratislavské byli ((kino Orania))

LG: jo

RM: tak s ní jeden ten (.) důstojník nebo co to bylo (.) ti vojáci
co byli (.) tu razii dělali (..) šel s ní k nám domů (.) ona se
prokázala tím (.) a bylo to v pořádku

LG: mhm

RM: protože ona říkala, že to zapomněla doma, že tady bydlí kousek
(.) takže (..) bylo to (.) to bylo vždycky to štěstí nějaký (.) co
člověk měl (..) a to ta ee ta ee paní Nojová ta (.) už nechodila
nikde (.) ale potom byla zavřená [že potom šla]...

LG: [to byla ta] to byla ta maminka toho...?

RM: to by- toho chlapce, no

LG: toho chlapce (.) mhm

RM: no no (...) [ten]

LG: [a] (.) oni se oni se jako nebáli po- porušovat ten zákaz (.)
to- toho choz- z- z- zení do kina?

RM: no tak s- pořád měli štěstí, že, tak

LG: mhm

RM: ale potom už to jako (.) pak už nešli (.) no maminka mohla,
protože měla doklady

RM: no jistě když se mně ten film (.) líbil nějakej, tak s- se o tom
mluvilo (.) to bylo bezvadný jak to a e každej film takovej co byl
dobrej (.) tak se prožíval ešče doma

LG: a když ste byli třeba e děti (.) hráli ste si na ty filmy (.)
nebo zpívali ste si písničky?

RM: ne ne ne ne to ne to sme si nepamatovali písničky

LG: mhm

RM: ale (.) hráli sme si na tu postavu třeba

LG: jo

RM: když tam byla nějaká princezna nebo něco (.) tak sme si hráli na
tu princeznu a na toho prince, jo takový (.) tak to ano (.) to sme
tak nějak prožívali (.) ale

(..) a tak jó byli byli aj nějaký blbý filmy ee sem
říkala no že sem na ně vůbec lezla (.) ale málokdy (.) jinak se mi
ty filmy skoro všecky líbily (.) některé víc, některé míň (.) když
byl třeba takovej ten Carův kurýr (.) to byl myslím dvoudílnej
dokonce film (.) no to to byl film jak (..) to už (.) no tak tak

LS: a zeptal bych se, jakou roli pro vás hrálo to, v které ten film
em v které zemi ten film vznikl.

MH: nehrálo. ne. ne. pro mě byla důležitější kvalita toho filmu než
odkud to je. em líbily, líbily se mně italské filmy, jo? italské,
francouzské, i některé, no ruské se tam nedostaly v té době. za zač-
za války, to neexistovalo. a em z těch amerických právě takové ty em
třeba eee kraso- mám ráda krasobruslení, jo? tydlety věci. na-
dodneška se na todle dívám, em gymnastiku, jo? to eem uměleckou
gymnastiku, jo? i tu bez nářadí. em prostě slety a takovédle věci, a
eem a dokumentární filmy. ty mě zajímají.

LS: hm

MH: dodneška.

LS: a zase když teda mluvíme zase jenom o tom období před rokem
čtyřicet pět, tak em které filmy ste měla ráda a které ne. co dělalo
ten film dobrým filmem. podle vás.

MH: eem výkon těch herců, protože ten námět byl teda někdy ubohej.

LS: hm.

MH: ten, to námět, to je em to moc pestré nebylo, ale em ty výkony
byly opravdu dobré.

LS: a vzpomenete si na ňáké konkrétní příklady?

MH: no tak třeba Pudr a benzin, že, nebo, no prostě Werichovy ((Jan
Werich)) filmy všecky.

LS: hm

MH: jo? všecky. tam tam se člověk nespletl.

LS: tak a vy ste zmiňovala, že ste chodila spíš víc do divadla než
do kina, a ještě ste měla ňáké jiné druhy zábav kromě toho divadla?
před tím rokem čtyřicet pět?

MH: no hudbu. na filharmonii kdykoliv, to sem vid- na všechny
koncerty. em prostě hudba. to, to bylo dycky kvalita, tam se člověk
taky nespletl.

LS: a dávala ste teda em tomu divadlu a té hudbě přednost před
kinem?

MH: ano. rozhodně.

LS: tak, teď je tady em předposlední oddíl, který se týká právě kin
a filmových představení. em já bych se vás zeptal em jaké byly, nebo
na jaké rozdíly v místních kinech si vzpomínáte.

MH: nevzpomínám.

LS: vy ste říkala, že ste navští- navštěvovala [třeba (.) no?]

MH: [no eem] až v pozdějších letech. za války, jak sem říkala. to
bylo hlavně ta nejbližší kina, to se daleko nechodilo.

MH: Edison, to bylo ubohoučký, tam na tom náměstí ((náměstí Svobody,
kino Úderka)) taky, to jak vám řikám, to byly dvě řady sedadel, a
me- mezi tím ulička,

LS: hm

MH: širší a dvě k- po straně, všecko zacpané lidmi,