Citát
08.365
1834:1882
JV: mhm eee byla ste někdy třeba na promítání filmu v domácnosti
třeba u některého z vašich kamarádů rodiče, že by měli doma
projektor.
BK: ne, měli sme to sme měli, ale jenom pohádky, jo, to
JV: no
BK: se posunovalo, pohádky.
JV: já slyším, no
BK: takový film takhle a tam byly zase [jenom posunovačky]
JV: [a to ste] viděla kde?
BK: to sme měli doma
JV: přímo doma, ale to nebyl projektor,
BK: ne ne ne.
JV: to byly jako diapozitivy.
BK: diapozitivy.
JV: a nepamatujete si...
BK: to ještě ne- nezapomínejte, že já vlastně tos- to teprve nebylo
ani rádio, to se teprve, jo, to bylo něco, to sme obdivovali, když
když Tristárky začly.
JV: takže takže třeba ani nikdo z vašich známých nebo příbuzných
tímhle nedisponoval, tou promítačkou?
BK: ne ne ne to to to nebylo tenkrát ne opravdu ne, to potom náhle
všechno přišlo, jak vývoj těch rádií, tak potom ty tele- taky
televizory, to všechno potom strašně fotoaparáta sme měli fotoaparát
takovej maličkej to bylo...
JV: to byl jaký rok, kdy ste měli ten fotoaparát, tak ze zajímavosti
BK: [to už byly] ano to už to už fotoaparáty byly, to měl takovej
JV: ale jaký rok byste si vzpomněla
BK: no to bylo tak (..) možná možná těch dvacet roků, když mně bylo,
to už ne ne ne to už sme se fotili i na svatbě ale (mých)
fotoaparáty už měli taky
08.365
1490:1504
LG: a byl ste někdy na promítání filmu v domácnosti u někoho? kdo
měl jako promítačku doma?
JB: ne,
LG: ne?
JB: nebyl. jak řikám, my sme bydleli v takovém chudším prostředí
LG: mhm
JB: a ti naši spolužáci to byli většinou no taky jenom takoví
proletáři, že, takže to byste musela se ptát no takových v
Masarykově čtvrti, kde sou samí lékaři, že, nebo podobně tak tam
byste na něco na takovýho narazila, že, ale.
07.364
648:653
LG: a pamatujete si třeba jak to v té Lípě ((Lípa)), nebo v tom
Bajkalu ((Bajkal)) vypadalo?
JB: no to bylo dobrý no, tak třeba v té Lípě ((Lípa)), se takhle
chodilo po schodech dóle a pěkný kino to bylo no. a pokud si teda
pamatuju, to už je let, že, no taky no.
07.364
674:689
BK: na- náboženství a tenkrát tady nebyl kostel, tak v tom kině
Sport v neděli vždycky dali oltář, takže ona je tam i křtěná a tam
sme chodívali v neděli
JV: mše
BK: mše
JV: kázání
BK: ano
JV: to je hezké
BK: <no tak kino pro sedm set lidí> to bylo největší kino v
Židenicích
07.364
1676:1680
BK: tady o tem kinu Sport
JV: o tom kinu Sport
BK: no, to byl mnohem menší ten (světovel)
07.364
1713:1718
JV: hm ale nebylo to třeba někdy tak, že by ten interiér, když to
řeknu v uvozovkách, té blechárny, vás odradil jít od toho na nějaký
film, který byste vidět chtěla
BK: ne, no právě ten ten měl i galérku a ten byl hodně velký, takže
tam se [taky už]
06.363
845:866
JV: mhm a třeba vzpomněla byste si, jestli kluci byli hlasitější než
holky nebo...
BK: tam dycky byl dozor.
JV: dycky býval mhm
BK: tam nikdy nikdy si nikdo tak netroufl, to by se [to by se]
JV: [takže ste] byli ukáznění.
BK: no určitě museli být ukáznění, protože kdo se nechoval slušně,
tak okamžitě byl vyveden [a nebo]
JV: [byla ste] svědkem toho, že by vyvedli třeba nějaké děti?
BK: to ne, to si nikdo netroufal, třeba zrovna v tom kině Sport
JV: mhm
BK: tam si nikdo nedovoloval, to byly takový filmy taky to ( )
opravdu tak ne ne nepamatuju si.
06.363
884:889
BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic,
kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.
JV: mhm
BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo]
06.363
1637:1660
JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a
[naopak někde byli...]
BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to
náboženství
JV: mhm
BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval
JV: [to byl uvaděč nebo...]
BK: [majitel majitel] toho kina
JV: majitel
BK: a hlídal si to i uvaděče [dělal]
JV: [ano?]
BK: ten to to bylo několik těch představení od pěti o sedmi o
devíti, no tak většinou samozřejmě lidi chodili nejmenší nejmladší
chodili o pěti, my sme chodívali o sedmi, protože večer sme museli
být už zase doma, takže to byla taková doba, no.
06.363
238:251
JB: ale když sem byl malé, tak sem chodil s babičkou, já sem měl
strašně hodnou babičku, to byl anděl takové, tak vona byla chytrá
všechno, ale neuměla číst a psát,
LG: mhm
JB: ale jináč byla chytrá a ráda chodila do kina. a my sme chodili
právě tady do toho kina Lípa, jo, na tu Marxovu ulici, a vona tam
měla známýho jednoho, které tam trhal ty lístky které pouštěl tam a
vona mu vždycky prže sem byl malej, to bylo zakázaný do patnácti let
anebo co, chodily kontrole, jo esi tam není nejaké mladé, to svítili
takhle, svítili baterkama a to já sem se dycky schovával takhle, no
a vona tá babička dycky vona mu dycky řekla jako počkejte až se to
setmí a toto tak nás tam pustil, no.