Citát

LG: a v té době chodil ste třeba ještě s někym jiným do kina? nebo
jenom s babičkou?

JB: no s matkou taky sem chodil anebo s rodičama, sem chodil do kina
ale většinou sám teda, no, nebo s kamarádama nebo, tak no. (.)

LG: a, mhm?

JB: (.) no to právě jak řikám, to se hrály ho- hodně ty americké
filmy, no takový ty westerny, ty kovbojky, že.

LG: mhm

JB: a potom český filmy, no a taky německý filmy se strašně hrály
moc, a já sem měl německý filmy rád docela,

LG: no a teda v tom dětském období, nebo prostě když vám bylo kolem
těch deseti let, kromě té Lípy ((Lípa)) ste navštěvoval jaké kina
ještě?

JB: no tak mnohý no ale nejvíc no do té Lípy ((Lípa)) nebo do toho
Oránija ((Orania)) na tu Bratislavskou,

LG: mhm

JB: anebo na Cejl do toho Bajkalu ((Bajkal)), no a,

LG: aa

JB: takhle dál už sme moc tak nechodili, no.

LG: a to bylo teda...

JB: prže tam aj to už bylo dražší, jo, prže tady divíte se tady ty
ulice Cejl, Bratislavská, ta Přadlácká, to byla chudoba a to je
ještě dneska tam, když tam pudete tak to je tam samý cigáni a takový
že nebo takový. a tak e tenkrát tam ty ty vstupenky nebyly tak drahý
jo, to nebylo tak drahý, no tak sme chodili nejvíce tam. no.

LG: a jaký byl názor rodičů na filmy a na kina obecně?

JB: no tak voni měli rádi strašně naše ty filmy, jo, no to se tam
byly všelijaký ty písničky v tech filmech a to se zpívalo, a hrálo,
že zpívali lidi a pískali si ty ty melodie, že. ty filmy s
Nedošínskou Antonií ((Antonie Nedošinská)) že, znáte to ne? ty

LG: jo jo

JB: e e s Burijánem ((Vlasta Burian)) že a takový. takže to jako, se
řiká to letělo, to byly takový hity, no.

LG: a třeba e učitelé ve škole, mluvili nějak o filmech nebo o tom
chození do kina?

JB: učitelé ani ne, to si nepamatuju, že jakoby mluvili nějak o, no
jako, e já sem chodil do náboženství jako katolík, že,

LG: mhm

JB: a potom po válce už sem nechodil nikam, no ale chodil sem aj sem
ministrantoval tady s kamarádem sme ministrantovali, a pamatuju si
no jako že byly školní jako výl- takový do kina.

LG: jo

JB: ale to organizoval dycky kněz, ten katecheta, se menoval kate-
menoval, no ten co nás učil ten kněz, no tak byl katecheta,

LG: mhm

JB: to byli který vyučovali děti ve škole, katechismus, že no, tak
sme byli na filmu golgota ((Golgota)) to byl italský film a to bylo
no vo ukřižování Krista, jo. ten film

LG: a to ste byli víckrát jako...

JB: no ne no jednou sme byli

LG: ale já myslím třeba na více filmech jestli ste byli, kromě tady
toho.

JB: to ne ne. to divete se voni neradi to takhle podnikali nejaký
takový společný, prtže e stalo se že byla jednou velká povodeň a to
bylo tam na jižní Moravě, se utopilo v Dyji strašně moc děcek, tam
byla tak jako zvané převoz kompa no taková, jo, a to se utrhlo a ty
děcka tam se tam se utopilo ale třicet děc- dětí maléch, jo, tak to
voni měly strašně ti učitelky strach z nejakéch výletů někam nebo do
školy a nebo takovýhodle, já si pamatuju že sme měli takovó
učitelku, která měla, em která měla strašné strach, no když se nekam
šlo, taková úzkostlivá byla, jo. ehm.

LG: a byl pro vás ten film a to chození do kina...

JB: co?

LG: jestli byl pro vás ten film a to chození do kina v tom dětském
věku, jestli to pro vás bylo důležité, jako

JB: no tak to byla zábava, že ((smích)) no na nejaké vzdělávání, no
to, to se nedá říct, že aby to bylo. většinou to byly takový zábavný
filmy anebo anebo dobrodružný anebo [podobně že,]

LG: [mhm]

JB: ale tak byl teda pamatuji si na takové film sme šli, jako to byl
nejaké, e film e tam z tech Himalájí, jo, a to byl německé film, tam
měřili ty lebky, pže no Němci byli na takový zkoumání tech ras anebo
takhle, byli rasisti, že, tak tam bylo jak zkoumají ty lebky tech
domorodců, nebo podobně, no, tak to tak jak pamatuju že to byl jeden
film no takové takové německém které jako byl z těch hor anebo
z toho, ale jináč ty filmy byly všechny takový zábavný, že. no.

LG: a...

JB: veselohry anebo dramata bylo no taky hodně, jo, tak jak řikám
když hráli tady v té skale ((Scala)) první tu Maryšu ((Maryša)) že
to bylo od Mrštíka že... skala ((Scala)) to bylo otevřený po válce
hned, to bylo předělaný to kino.

LG: když ste říkal, když ste říkal že ste chodil třeba do kina se
spolužákama, e třeba napodo-

JB: [taky se spolužákama sme chodili]

LG: hráli ste si třeba někdy na ty filmy nebo zpívali ste ty
písničky, napodobovali ste ty herce? jestli...

JB: to ne, no ale tak sme si o tem vykládali nebo podobně že, em že
se nám ten a ten herec líbil, nebo podobně no. (.) ale to bylo
zkrátka takhle, no, nebyla televize no tak, e e třeba sme měli
dlouhou chvílu a já sem řekl hrají jo tam hrají jo v lí- v Lípě
((Lípa)) třeba takhle film poď do kina

no a když sem byl malé, tak
sem byl třeba aj dvakrát po sobě.

LG: jo?

JB: na nejakém filmu který sem se mně líbil, no.

LG: a eště než ste odjel na to Slovensko, když ste chodil na tu
měšťanku, tak v té době ste navštěvoval jaké kina? pořád ty samé
nebo ňáké jiné?

JB: no aj jiný, ale to už si teda tak nepamatuju, prže to nebylo tak
častý, ale řikám, nejčastěji sem chodil do toho kina Lípa,

LG: mhm

JB: na tu Marxovó, do té do té Radosti ((Radost)) no to se menovalo
právě no na té Bratislavské, a do toho Bajkalu, no. Bajkal no Bajkal
to bylo na Cejlu tam, no. potom tam z toho udělali jako tělocvičnu,
nebo tančírnu nebo takovýho něco.

LG: a teda v tom období ste chodil jak často asi do kina? ste řikal
že míňkrát...

JB: v kterym? když sem byl malé?

LG: ne když ste chodil na tu měšťanku, než ste odjel na to Slovensko

JB: na tu měšťanku, no no to tak jednou dvakrát týdně a- asi.

LG: mhm. a...

JB: no jo no tak t nebylo taky vono to bylo laciný, ale já sem neměl
peníze žádný a babička ta měla po m- manželovi, víte kolik měla
důchod? dvacet korun, měsíčně.

ale do kina sem teda chodíval strašně
dost často, no když sem byl malé, no chodili sme na Laurel a Hardy
strašně často.

LG: ((smích))

JB: a nebo na šaplina ((Charlie Chaplin)), že šaplin ((Charlie
Chaplin)) Laurel a Hardy, potom na toho Burijána ((Vlasta Burian))
sme chodili hodně, ale na takový ty veselohry hodně, Frigo na
mašině, to byly všelijaký ty americký ztřeštěný,

LG: jo

JB: no takový kreslen-, na Sněhurku sme chodili, Sněhurka a sedum
trpaslíků ((Sněhurka a sedm trpaslíků)), to byl první americké
barevná pohádka.

já sem ze začátku měl
americký filmy rád, jo, ale já teďka to úplně nenávidim, anglický
filmy mám rád to opravdu, Angličani no to sou herci, prže tam eště
přetrvává, tam byl ten šejkspír ((William Shakespeare))

LG: mhm

JB: no a tam se hrálo divadlo a tam opravdu to, ale v tý americký
teď no to je katastrofa. ale po té válce a před válkou no měli
bezvadný herce pól ňůmen ((Paul Newman)), e miky ronej ((Mickey
Rooney)) jo to když sem byl kluk tak to byl takové herec mladé, jo,
Muži zítřka to se menovalo, jo, ten film, Muži zítřka v tym hrál ten
miky ronej ((Mickey Rooney)). (.) e klark gábl ((Clark Gable)),
[klark gábl] ((Clark Gable))

LG: [toho mám ráda.]

JB: prosim?

LG: že toho mám ráda.

JB: no klark gábl ((Clark Gable)) a potom ty herečky, všelijaký, no,

no, a to
se nechodilo jenom do kina, to se do cirkusu hodně no taky.

LG: jo?

JB: tenkrát bylo hodně cirkusů za vá- za republiky a po válce taky.

JB: tak s kamarádama moc sem nechodil, protože moc sem tech kamarádů
neměl, měl sem tady toho, a voni byli chudáci, jo von mu umřel otec
tady tomu kamarádovi a matka ta dělala, bydleli ve sklepním bytě, jo
a peníze neměli, vona jenom měla za uklízení v tym baráku, takže von
nemohl moc chodit do kina, ale von byl strašně uč- von se učil furt,
jo, von je matematik, jo. von se učil a já sem se zase nerad učil,
ja sem chodil radši do kina. ((smích))

LG: ((smích))

JB: a tak otec práci měl, jo, tak já dycky sem e on ně dycky nějakou
tu korunu dal na to kino, no. (.)

LG: a jak ste se teda v kině obvykle choval?

JB: ((smích)) no choval sem se strašně, prže té babičce sem tam četl
ty titulky.

LG: ((smích))

JB: <takže sme byli pohroma>. tak né asi lidi to snášeli, já sem jí
to šuškal do ucha. ale jednou si pamatuju no že na nás vyjel tam
kdosi, ať sme potichu a takhle. a jak řikám babička neuměla číst a
psát, ale byla strašně chytrá opravdu, německy uměla, no taky prže
to za Rakouska se chodilo většinou do německéch škol, že.

LG: a em a třeba jedl ste v tom kině, pil ste tam něco nebo tak?

JB: no to se kupoval, to byly bufety v každém kině byl bufet a to,
to taky někoho to znervózňovalo když to furt šustilo, otvíral se
sáček s bonbónama, tak to jako bylo protivný, ale takový tady ty ty
obyčejný kina tak to bylo pro tu lůzu, takovou, tam to tak nevadilo,
ale tam to už byly lepší kina, tady ty ty Moskva, skala ((Scala)) a
takový, tam už chodili takoví no né lepší lidi ale takoví
náročnější, no. jako kdybyste šla do divadla a teď tam šustila, jo
při tym tak to taky neni pěkný.

LG: no to ne. a kromě té babičky, bavil ste se třeba ňákými kamarády
během té projekce nebo se známými?

JB: ne, ne. prže jak řikám, já sem většinou chodil do kina sám anebo
kdyžtak s jedním kamarádem s ňákým sme šli no a možná že no taky no
že nás bylo víc jak někdy sme šli na nějakou tu veselohru, to už si
tak nepamatuju.

LG: a pamatujete si že by třeba diváci v kině nějak reagovali na ten
promítaný film?

JB: no to jasný, jednou hráli no takové protinacistické film, to
ještě tady Němci nebyli, ale tady bylo plno Němců, polovička Brna
byli Němci, jo,

LG: mhm

JB: jestli to víte, no polovička Brna to byli Němci, že, a dokud
teda nebyl Hitler, nezačal tak to bylo dobrý, tak se s nima dalo
žít, ale jak von začal toto řvát, a ty lidi ponoukat, no tak to
začalo být špatný. tak jednou hráli no takové právě tady na té, na
té Marxové v té Lípě ((Lípa)) takové film jako e protinacistické a
bylo tam takovéch ňákéch tech pár Němců, tech se jim říkalo ordneři,
voni chodili v bíléch punčochách, a ty tam začali no dělat hůru, jo,
začali tam dělat, no, a to s tema Němcama to taky bylo, to byly
takový potyčky, jo, takový bitky s nima,