Citát
01.386
337:342
SM: mhm mhm eh a před tím než ste začala chodit s těmi svými
synovci, tak ste do kina nechodila?
LS: no, tak si vzpomínám, že sem někdy šla s maminkou. s tou
maminkou co si mě adoptovala ještě, jenže to sem byla dost malá,
takže si z toho moc nepamatuji.
01.386
379:382
SM: mhm mhm a jaký byl názor rodičů na film a na kina?
LS: no naši také chodili, ale velmi málo. velmi málo, spíš do
divadla,
01.386
471:476
LS: méně často no méně často no to i někdy ve všední den, když
dávali nějaký ten film co, ale s rodiči, ne to to byla výjimka,
SM: mhm
LS: nebo navečer sme většinou nechodili.
01.386
652:665
SM: mhm. ehm a chodila jste někdy do kina bez placení?
LS: ne. no, chodila sem do kina bez placení, ale až po válce, kdy v
královopolským kině ((Besední dům nebo Union – později Morava)))
moje dě- moje jedna teta, byla biletářka,
SM: mhm
LS: no a tak moje děti i mě tam jakoby propašovala až už se hrálo,
tak se objevila někde, anebo nám přistavila židle, protože do kina
se chodilo dost, no a děti třeba viděly všechny ty indiánské díly s
old četrhendem ((Old Shatterhand)) a vinetúem ((Vinnetou)) tak to
byly úplně zamilované do toho, tak já někdy sem se šla také podívat
s nimi ale jinak.
01.386
753:761
LS: i když to pro mě byl takový útěk z domova, protože nevlastní
matka mě neustále honila do práce a pracovala sem na zahradě a
prostě sem toho volného času jako jako dítě neměla, ale mm takže to
byl můj útěk z toho domova dost (.) ale byla sem často zklamaná,
když sem šla teda na něco co sem myslela že je pěkné a,
SM: mhm
LS: výsledek nebyl.
01.386
257:278
JK: slušné byly všechny (jinak) by mně maminka nedovolila abych šla
do biografu <když (by nebyly) slušný>
LG: <jo> [a když]...
JK: [no] normální biograf kde se promítalo
LG: mhm
JK: to co prostě ta kinematografie e dala k dispozici ( )
LG: jo a když sme u té maminky, jaký byl názor rodičů obecně jakoby
na filmy a na kina?
JK: jaký byl [názor ( )]?
LG: [názor co si] to tom mysleli? jestli o tom třeba doma mluvili? o
těch [filmech]
JK: [tak to] teda (.) já sem se musela učit abych do- dokončila
školu, ale že by e tam k tomu e přispěl taky nějakej biograf, to
bych neřekla
01.386
510:526
LG: mhm a kde ste získávala jakoby ty informace o těch filmech,
které se budou promítat?
JK: no tak za prvé se o tom mluvilo doma se o tom mluvilo
LG: mhm
JK: mluvilo se s přáteli o
LG: mhm
JK: o těch filmech, že? a co ještě? (..) nic nic nic zvláštního tam
nebylo, ale říkám, buď to film dobrý
LG: mhm
JK: tak i ten mladý člověk na to rád šel
03.385
259:273
SM: i potom teda?
LS: to byla jediná to, no a pak sme si vzali předplatné do divadla,
což teda já bych preferovala, protože odmalička sem chodila do
divadla, sice na kašpárka, ale bylo to náš každotýdenní takový
prostě zvyk a to byla naše kultura, že.
SM: mhm. to znamená, že do ale do toho kina už ste potom nechodili
tak často třeba jako to do toho divadla, že?
LS: no do divadla myslím tak stejně asi,
SM: mhm
LS: tak jednou týdně do divadla jednou týdně do kina.
03.385
283:287
obě děti nemocné a byly dost vážně
nemocné, takže nejen že sem neměla zájem, pochopitelně, ale spíš do
toho divadla pak sme zůstávali u toho divadla, měli sme předplatné a
to kino už bylo, no a pak to tak zdražili že to bylo mm bylo dost
neúnosné,
03.385
379:384
SM: mhm mhm a jaký byl názor rodičů na film a na kina?
LS: no naši také chodili, ale velmi málo. velmi málo, spíš do
divadla, v Husovicích byl eh Svatoboj se to menovalo, takže tam sme
ně- někdy sem chodila s rodiči do toho divadla, to už sem byla pak
starší.