Citát
06.373
211:213
JV: do Krpole ((Královo Pole)) sme chodívali taky pěšky parta děcek,
no, hodně sme chodili tady do toho ee do té Unionky ((Union)), do toho
Oka ((Oko)) jo a a nebo do té Elektry ((Elektra)), já nevím já si to...
06.373
1745:1762
PS: takže tam byly i lóže, kde jako na šmajchlování, takže eee
JV: no vono ty lóže byly asi aji v tom Oku ((Oko)) v tom v té unionce
((Union)) Krpolské ((Královo Pole))
PS: mhm
JV: tam byly dvě taky myslim vzadu to by ale vona byla potom později
předělaná zmodernizovaná po válce.
PS: mhm
JV: jo ale ee původně to byly takový úzký kina a
PS: a bylo to tak, že tam opravdu chodily třeba páry [ee]
JV: [ale tak] to víte že dycky študáci se s- že někdo spolu chodil, tak
se tam cpali dozadu, že jo em.
06.373
1764:1787
PS: a vy ste měla nějaké oblíbené sedadla nějaké oblíbené místo, kam
jste chodila s kamarádkama?
JV: ale no tak já mám radši víc vzadu, páč já sem bývala dycky dost
dalekozraká, teďka už se to nedá říct, já mám operovaný jedno oko
dvakrát, jo,
PS: hm
JV: takže mám na každým oku něco jinýho, ale, ale tenkrát sem dycky
radši chodila víc dozadu, ale ne- nemůžu říct, že prostě to bylo taky e
ty lístky byly na místo, že,
PS: no
JV: no tak co ste dostal koupit tak tam ste musel jít
PS: (ano) a taky byly dražší že jo, dozadu
JV: noo do tech premiérovejch nebo do těch městskejch kin ano, ale,
PS: mhm
JV: ale jinak teda
06.373
2024:2042
PS: mhm a vy ste říkala, že eee tam někdo vaše známá ee vaše kmotra
prodávala cukrovinky
JV: no no
PS: ee takže ty cukrovinky bylo možné si vzít do sálu nebo jak to
fungovalo?
JV: ale asi jo tam se šustilo papírkama furt, to víte, to bylo to tak
to bylo aji v divadlech bohužel strašný
PS: takže to bylo běžný třeba u těch dětských (přes den)
JV: no nějaký takový ty bonbóny se tam prodávaly na cumlání a takový
blbůstky,
PS: mhm
JV: vono to bylo za pár halířů tenkrát že jako...
06.373
2118:2140
PS: a chodívala ste na filmy nepřístupné, jako?
JV: ale jo taky. no vono některý filmy byly ee nepřístupný od osmnácti
let a některý od šestnácti, ale ně- někdy sme se protlačili kamkoliv
((smích))
PS: a už toho za toho protektorátu ty byly ty byly nepřístupnost od
šestnácti ee vzpomínáte si, že byste šla na nějaký [film?]
JV: [ale jo] určitě určitě určitě.
PS: a nemáte nějakou konkrétní vzpomínku, že byste, že by to pro vás
nějaký zvláštní zážitek že ste se dostala na [nepřístupný?]
JV: [ale tak] vono to bylo nepřístupný a a dneska by by se tomu každej
smál, protože to e e byly jako ((smích)) ty názory na mravnost, to sou,
to sou čím dál volnější, že, nebo to dneska by dneska by to co vám
dávají v televizi normálně ne po desáté, ale normálně přes den, tak e
tak
PS: mhm
JV: tak by tenkrát muselo být nepřístupný. to je úplně všecko jinak už.
06.373
2142:2147
PS: a jak ste si vlastně vybírala ee filmy? jako dítě ste chodila na ty
nedělní pásma, tam asi nebylo moc co vybírat to ste chodila
JV: no tam se hrálo vodpoledne nebo večer, že, no takže prostě... když
sme šli parta děcek třeba, no tak po volejbalu no nebo při volejbalu
sme se domluvili, pak sme šli.
06.373
261:279
JU: když mě dědeček vzal to já nevim dědeček vzal říkam von byl
strašnej kinař,
LG: mhm
JU: von chodil rád do kina dycky řikal poď chlapče jedeme dědeček
byl takovej športmajstr on jel do města tramvají a (byvo) utíkej na
náměstí Svobody na mě počkáš
LG: ((smích))
JU: a já ze Starýho Brna pěšo sem běžel páč von to tra- tramvaj
tenkrát stála korunu, to bylo hodně peněz
LG: mhm
JU: tak já sem běžel pěšky na náměstí Svobody a za nějakou
štvrthodinku půlhodinku jako kluk já sem běžel jak blesk, přijel
dědeček a šli sme do kina no
06.373
317:319
JU: se tomu říkalo, jo a vedle byly lázně starobrněnský a byly tam
dvě škole, jak byla ta jedna a ta druhá no a tak tam tam sme tam sme
tam sme my jako jako kluci maminka nám dala (peníze) m- maminka...
06.373
390:393
LG: á ehm podporovali jako nějak to vaše chození do kina myslim jako
před válkou nebo během války
JU: no vždycky mi dali na to kino
06.373
712:769
LG: a jako dítě byl ste někdy na nepřístupném filmu?
JU: no to sme to sme to sme to sme měli takový jako všelijaký kartky
že že se třeba v Sokole tak sme přepisovali to datum aby nás tam
pustili
LG: ((smích))
JU: jo to sme dělali to sme dělali
LG: a tam ste teda chodil s těma se spolužáky na ty nepřístupné
filmy
JU: no s těma staršíma
LG: [jo s těma staršíma]
JU: [ti to nepotřebovali] a ty jak se starej úkol klepl tož se to
tady ze sportovního klubu to sme si napsali ročník že sme starší to
byl českej film my sme na to všeci chtěli jít ten vám něco řekne
poněvadž to je klasika Noční motýl
LG: mhm jo to znám
JU: to hrála ta Hana Vítová a Svatopluk Beneš víte a no a tam byl
taková ee no von jako ju znásilnil no taková jako nic tam nebylo
vidno že by nějak toto ale ale bylo to takový mládež mládež jako
nepustili to všecko ta hudba kolem toho Nočního motýla ((Noční
motýl)) to byl všecko štraus ((Johann Strauss)) noční motýl v lásce
znamená že je marná že je ztracená ((zpívá)) že no a tak to jako to
jako byla.
LG: á eh vědělo se třeba o nějakých kinech že je tam lehčí dostat se
na ten nepřípustný film, nebo měli ste to takhle nějak pojištěné?
JU: no voni když viděli jako když caparty co my sme byli tak tomu
nechtěli věřit ale bylo jim to jedno
LG: bylo jim to jedno?
JU: no
LG: mhm a měl ste radost nebo jakej ste měl pocit když ste se dostal
na ten nepřístupný film?
JU: no tak to víte že sem byl rád, no
LG: á šel ste někdy do kina bez placení?
JU: jak?
LG: jestli ste někdy třeba proklouzl do kina bez placení
JU: né to né bez placení tam stál furt ten tak co
LG: mhm
JU: vodtrhoval ty lístky to se asi nepodařilo