Citát
11.378
776:778
ES: samozřejmě taky ve škole spolužáci, když byli na ňákém filmu,
tak se rozpovídali a říkali to bylo dobrý, to se mi líbilo, kdybys
na to mohla jít, tak se di podívat.
11.378
927:945
LS: nebo třeba v těch filmech byly písničky. že jo? tam byla spousta
písniček.
ES: ano, ano, ano.
LS: tady v těch starých filmech.
ES: ano, ano.
LS: zpívala ste si potom ty písničky?
ES: no samozřejmě.
LS: jo?
ES: ano, ano. i ty německý. a to sem taky. víte. ( ) děvče sem
chodila se učit hrát na klavír, takže sem jako v těch, v té pubertě,
těch třináct čtrnáct, strávila u toho klavíru a samozřejmě, že sem
to zpívala.
11.378
957:959
LS: takže třeba ty filmové písničky na deskách?
ES: ano, ano.
11.378
256:261
LH: ňák se to neprojevovalo třeba, že byste [se s kamarády
bavili...]
MB: [to né, no tak,] tó eh potom jako ee už ee jak sme byli větší,
tak ano, to eště em jenomže to bylo ee tehdá m- myslím do patnácti
let dokonce nepřístupný.
11.378
381:399
LH: ehm. a mluvili ste pak spolu třeba o tom filmu, když ste šli z
kina?
MB: no to sme museli zas už být doma, tak... ((smích))
LH: [takže...]
MB: [<to sme] neměli čas.>
LH: a pak třeba ve škole, nebo nějak probírali ste třeba ty filmy,
na [kterých ste byli?]
MB: [no tak to] ano.
LH: á mm projevovalo se to nějak třeba mm v ňákých, nevím, jestli
třeba soutěžích, jestli ste, nebo jestli ste se mm dohadovali o tom,
kdo viděl kolik filmů, nebo...
MB: ne, ne.
11.378
748:760
JG: [a ještě] mám jednu dobrou vzpomínku, to byste nevěřil, když to
bylo za Německa, jo, a chodila sem na tu mariku rek ((Marika Rökk)),
JV: hm
JG: tak když byl ten film, tak ste přišel do takové dobré nálady,
jo? a teď vylezete ven, a všude tma,
JV: hm
JG: že, bylo zatemnění, neviděl ste vůbec na cestu, jo, takový vám
najednou takovej šok do té, do té tmy a všechno, jo, tak to na
člověka hrozně blbě působilo.
11.378
1010:1033
JV: jestli se třeba odra- odrazil i jako do vašeho dalšího života,
třeba i do dětských her, jestli ste si třeba hráli na nějaké
postavy, které ste viděli [ve filmu, nebo to, napodobovali ste
herečky,]
JG: [no tak to ne]
JV: zpívali ste písničky z filmů,
JG: tak, možná tak jo, že se třeba zpívaly ty písničky,
JV: hm
JG: ale musíte vzít taky, že v té době, když tady bylo, že, ty
Němci, tak [moc jich to]
JV: [já sem myslel ještě do těch] deseti let.
JG: a jo, jako ještě dřív.
JV: no, no, no.
JG: tak to pro mě víc znamenal ten Kašpárek Turek v tom <dopsu>
((Dopz)).
11.378
1100:1107
JV: a třeba s kamarády? mě napadlo. mluvili ste o filmech, třeba
který ste viděli se spolužáky z obecné školy nebo z měšťanky.
JG: tak to teda ee, to už nevim.
JV: ne.
JG: třeba jo, ale nevim. [to nevim teď.]
11.378
317:330
JH: [ne], maminka odebírala časopis Hvězdu
LČ: mhm
JH: tenkrát vycházela Hvězda (místo) dneska je Vlasta, ale tenkrát
(ale) bylo to zajímavý a tam sem si vystřihovala jako děcko plno
herců krásnejch, jo, protože mě to zajímalo, lepila sem si to,
(podívejte), teď su stará (a) <lepím to taky> a nevím proč, pak to
chytnu a hodím to do kontejneru.
LČ: takže ste si vystřihovala svoje oblíbené [herce]?
JH: [ano] ano ano a co teda za mýho dětství hrozně byla oblíbená
šerlej templenová ((Shirley Temple)), [jo],
11.378
359:373
LČ: a řekla byste, že třeba ee ovlivňoval film nějakým způsobem to,
jak ste se jako děti třeba chovaly nebo jak ste si hrály [nebo o čem
ste si po-]...?
JH: [víte co ovlivňovalo]? do dospívání vás ovlivňovalo, že ste
snila vo krásným životě <já vám to řeknu, protože> když hrála třeba
Lída bárová ((Lída Baarová)) a hrála Mandlová ((Adina Mandlová)), to
bylo z krásný interiéry k- kde se to odehrávalo, no tak to děcko
sní, že tak jednou třeba se taky bude mít no (.) asi tak to přidává
takovýho optimismu do života jo? [a]
LČ: [takže] takovou fantazii vlastně.
JH: fantazii, jo, a takový přání jako, ale my sme užívali dětství
hodně jinak přírodu, [jo].