Citát

no s tou kamarádkou, vona byla tam ee ze Židenic dóle až u
Zábrdovic, tak s tou sme obyčejně šly do toho kina Světozor.

LR: mhm

HH: anebo Sport

N1: [jestli mohu], tak Besední dům měl akusticky lépe vybaven
natrvalo.

EF: ano.

N1: kdežto v těch Řečkovicích ((Kino Sokola v Sečkovicích)) tam...

EF: no ano jistě, tam to bylo všecko [provizorní, (že). i
v Řečkovicích]

LR: [mhm ( )].

EF: třeba, kdežto v tom Králově Poli už to mělo tu akustiku a
všecko, čili tam už z toho byl větší požitek, že.

LR: mhm.

EF: ano ale když v Řečkovicích dávali třeba zoro, tajems- tajemný
mstitel ((Zorro mstitel)) no tak to stačilo klidně, jo. někdy i to
dávali, že. ale to byly takový filmy takový (abych řekla víc)
úpadkový. to jsme šli proto, že jsme to měli zadarmo.

na Marxově ulici bylo Lido
Bio,

takže v Židenicích bylo
kino Slávie ((Kino Slávia Židenice)), kino Sport, do toho sme chodili,
a potom do toho kina Hvězda.

LR: a v této době, v tom období protektorátu, chodila ste do jakých
kin?

EF: no do toho samýho v [králově... áno to samý jako] v Králově Poli

LR: [( ) mhm].

EF: anebo v těch [Řečkovicích], ((Kino Sokola v Řečkovicích)) jo.

LR: [mhm].

EF: tak to samý.

LR: mhm.

EF: nikde jinde.

LR: ee jak často ste chodila do kina v tomto období? to znamená od
těch vašich jedenácti [do] patnácti.

EF: [tak] to vám řeknu přesně, protože v Řečkovicích tam bylo kino a
taky Sokol ((kino Sokola v Řečkovicích)), tam se cvičilo a pak se
tam na sobotu, neděli se taky daly ty židle, a protože sme tam
s kamarádkou Zdenou Vaškovou, sme chodily spolu. my sme tam měly dva
kamarády, kteří ty židle tam nanášeli a vždycky, když se zhaslo, tak
nám tam přistrčili dvě židle a my sme tam byly zadarmo. dneska už to
můžu říct, že (jo), (že sme...), takže sme chodívaly pravidelně do
kina, buď v sobotu anebo v neděli. v neděli, když sme měly
domluvený, my sme řikaly trampovat, jo, když sme měly domluvený
ňákou vycházku ven někde, tak sme tam šly v sobotu večer, jo. a
jinak sme chodily v neděli, ale pravidelně.

LS: a v do toho roku devatenácet čtyřicet pět ste teda říkala která
ta kina? že ste navštěvovala?

MH: to sem chodila na Marxovu ((dnes ulice Spolková)), jak se to
kino menovalo, to vám nepovím. ((Lidový biograf))

LS: já zkusím zadat [jak se]

MH: [bylo] vybombardováno. a sice při posledním náletě náletu na
Brno. tam padaly poslední bomby.

LS: ano. a zeptal bych se teda, které to kino z Brna bylo vaše
nejoblíbenější a proč.

MH: no nejbližší bylo na té Marxově ((Lidový biograf)) a protože to
bylo blízko domu, tenkrát nebylo radno se potulovat někde dál vod
domova.

FR: mohlo se chodit do toho kina pokud byly na to peníze,

LG: jasně, [mhm]

FR: [protože] ee (.) otec e e tenkrát se tolik nevydělávalo aby

LG: mhm

FR: děti mohly chodit do kina. takže do (platby) to sme chodili do
těch desíti to bylo vesměs to kino Radosť ((Radost)) a e (.) Radosť
((Radost)) a (.) e kino Lípa, pak byl na Bratislavské kde je dnešní
ee (.) divadlo Radosť ((Radost)) tak tam byl taky ale už si
nepamatuju název, tak

LG: Orania?

FR: ano ano, to bylo vono

FR: no tak ee od toho hm to sme chodili e (protože) sme bydleli na
té Marxové

LG: [mhm]

FR: [té dnešní] Spolkové, tak tam bylo to kino bio ((Lido bio)) a
pak Lípa, tak tam sme chodili. pak sme chodili do kina Radosť
((Radost))