Citát

ES: viděla sem ten rozdíl projevu mezi českým filmem a německým
filmem.

LS: a jaký byl podle vás rozdíl?

ES: no tak český film mně byl rozhodně bližší.

LS: hm.

ES: bližší.

ES: tak to víte, že sme navštěvovali víc český film.

LS: jo? a proč ste navštěvovali víc český film?

ES: protože ee citově sme jako k tomu byli mm blíže.

ES: já bych chtěla jenom říct, že sme byli vděční za každý český
film, který byl za toho protektorátu promítaný.

LS. hm.

ES. protože pro nás, jak sem už jednou z-zmínila, byl nej-
nejbližší. (..) protože každý národ má určitý prostě způsob jednání,
jiný způsob humoru.

LS: určitě, no.

ES: takže český film nám byl nejbližší. (...)

tak to bylo teda,
jediný, ee těch českých filmů tam teda jako moc nebylo, tam sem
zažila ee To byl českej muzikant ((To byl český muzikant)) když
aplaudovalo kino a ee objevila se tam cedule, že okamžitě přestat
nebo že se musí vyklidit teda sál, protože...

LG: to sem eště neslyšela nikdy,

LV: no no no ano ano, protože on dával český teda písničky

LG: mhm

LV: no no, a i dokonce vím, že sem tam byla se sestřenkou, a ano. a
s takovým ee vůbec nevím (jestli se tak) menuje ale s e s ml- e
mládenec, von byl starší než já, byl to Židáček, takže to muselo být
než byly odsuny Němců teda, ee takovej dvaačtyřicátej rok, tak
nějak, a mám dojem, že když sem to viděla, ale (já to teď jak) ve
kterým kině? bylo to v tom excelzióru ((Excelsior)) anebo ne, (no)
to mám dojem, že v tom, a to vím teda že tam byla tabule teda a že
tam bylo teda aby okamžitě lidi přestali aplaudovat, no, tak to si
teda vzpomínám no. [no]

LG: a které filmy ste měla nejradši, české, německé, americké

LV: (.) hm [no čes-]

LG: [francouzské]

LV: e e když sem byla teda jako děcko nebo [toto]

LG: [mhm]

LV: tak pochopitelně ty český mi byly nějak jako ee jako bližší. no,
potom když začly ty americký, tak to bylo úplně jako něco jinýho

Rok narození: 1922, matka polská Ruska, otec Čech.

Bydliště do roku 1945: Narátor se narodil na Ukrajině, kde žil osm let.
Roku 1930 se jeho rodina přestěhovala do Brna do Bohunic a o tři roky
později z Bohunic do Židenic na Starou Osadu.

Povolání: Narátor byl po maturitě, roku 1942, nasazen do Německa. Po
roce 1945 pracoval jako učitel v Mikulově na měšťanské škole, od roku
1951 do 1960 byl ředitelem školy v Dolních Dunajovicích, pak byl 5 let
zástupcem ředitele ve škole v Opatově. Poté pracoval jako učitel v Brně.
Povolání rodičů: otec holič, matka švadlena
Sourozenci: žádní

Rok narození: 1922, bez sourozenců

Bydliště do roku 1945: Pekařská ((Staré Brno))

Povolání rodičů: Matka měla výrobu a prodej pásků k hodinkám. Otec
měl obchod v domu pánů z Kunštátu, zemřel asi 1939.

Povolání narátora: Gymnázium na Lerchové, obchodní škola, poté
zaměstnána jako úřednice. Roku 1943 se vdala, narodil se syn a
narátorka zůstala v domácnosti. V letech 1957 až 1963 byla
zaměstnaná jako programová pracovnice v Parku kultury a oddechu, kde
se podílela na pořádání estrád a vystoupení.

Rok narození: 1923, bez sourozenců
Bydliště do roku 1945: Pekařská (Brno – střed)
Národnost rodičů: otec Němec, matka Češka
Povolání rodičů narátora: Otec pracoval u pouličních drah, asi
v letech 1923-1940 byl nezaměstnaný a pravděpodobně spolu s matkou
narátorky provozoval obchod s ovocem na Josefské.
Povolání narátora: Měšťanská škola na Rašínové, dvouletá obchodní
škola. Poté narátorka třičtvrtě roku pracovala v grémiu maloobchodů
na Dornychu, poté na náměstí Svobody v pojišťovně. Od roku 1943 do
konce války byla v domácnosti se syny, kteří se narodili v letech
1942 a 1944.

Rok naorzení: 1926
Bydliště do roku 1945: Ulice Belcrediho (dnes Pohankova, Líšeň).
Povolání: Hned po vyučení, roku 1941, narátorka začala pracovat jako
účetní ve velkoobchodu s léčivy, kde zůstala do roku 1956, kdy se jí
narodil syn. Od roku 1960 pracovala u „generálního investora
investiční výstavby při KNV“, před důchodem pracovala jako mzdová
účetní (není známo, zda na KNV nebo jinde).
Povolání rodičů: drobní obchodníci
Sourozenci: sestra, 1929

Rok narození: 1924, měl dva mladší bratry.

Bydliště do roku 1945: Narodil se v Šidbořicích, roku 1930 se přestěhoval do Brna. Nejprve bydleli v Juliánově, pak na ulici Nezamyslova (Židenice).

Povolání rodičů: Matka v domácnosti, otec švec.

Povolání narátora: Školy na Táborské, měšťanka na Kamenačkách, školu ukončil 1938, poté se učil na natěrače a lakýrníka v Šidbořicích, poté, od roku 1941 nebo 1942, toto povolání vykonával u firmy Skřivánek na Francouzské ulice. Pak dostal předvolání na práci do Zbrojovky, kde zůstal minimálně do konce války.