Citát
355.315
775:777
na vorlovnu ((Kino Sokol v Líšni a Kino Orel))
sem pak už brala toho, Toňana jo, Toňan mě tam, co sem ho měla na
starosti, jo,
355.26094
281:291
LČ: vzpomněl byste si třeba jak se vám líbily ty interiéry uvnitř těch kin? jak se ta kina lišila?
AU: no to určitě, to kino na té Rokycanové nebo co to bylo za ulici, ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)),
LČ: hm
AU: to bylo prostě dřevěný židle a, prostě abyste si sedla, akorát si pamatuju, že kolikrát chodila ta paní a šplíchala tam nad lidi, jo, procházela tam kolem, buď to byla voňavka nebo něco, aby ten vzduch se osvěžil,
LČ: a to se dělo i jinde, nebo jenom tam.
AU: to se to se dělo aj v těch Černovicích ((pravděpodobně kino Slovan)) mám dojem. to byly kina když ste šla z kina, tak otevřeli to se tam ale dvoje nebo troje boční dveře, to sme šli třeba jako do dvora, a tadyma ven. kdežto vstup do kina byl jako hlavním vchodem. to si pamatuju, akorát, počkejte kde to bylo, myslím že v té Slávii ((Kino Slávia Židenice)), já už si to tak přesně ty kina nepamatuju kde to bylo.
355.315
2174:2215
JV: ee tak estráda, jak ste říkala, tak ta byla jenom jedna nebo
jich bylo [třeba více.]
JC: [jedna.]
JV: jenom jedna.
JC: to bylo před, a to už sme všeci věděli, že už ně- že už bude
Německo pryč,
JV: hm
JC: a nebáli se nějak, jo? to mně to tak přišlo teda.
JV: vzpomněla byste si, jak třeba dlouho to bylo před koncem té
války?
JC: no tak to bylo v květnu, tak to mohlo být někdy duben, březen
duben,
JV: jo
JC: tak nějak, už těsně.
JV: hm
JC: ale eště, [eště]
JV: [a byli] tady ještě Němci, jako vojska? vojáci?
JC: tak v Líšni nebyli.
JV: nebyli.
JC: né, né
JV: ale v Brně třeba.
JC: v Brně no tak, já vám já vám teda...
JV: tam pravděpodobně byli, že jo, protože tak vlastně ta okupace em
[nebo ( ) bylo jako v dubnu.]
355.26094
157:159
LČ: a chodili ste teda hlavně do té Slávie ((Kino Slávia Židenice)),
AU: no to byly tak to bylo ano. ta Slávia ((Kino Slávia Židenice)), a nebo potom tam bylo modernější kino, tam bylo dokonce ta podlaha šikmá taková, aby viděli aj z toho zadu, že, to bylo kino Hvězda. a to bylo potom za války vybombardovaný. tam padla, to dostalo přímej zásah bomby. no a nebo do těch Černovic ((pravděpodobně Slovan)). to byla ta kina bych řekl dosažitelný pro nás, pro děcka.
355.315
863:868
jo, třeba, voni ještě to,
vono nebylo každej den, to kino. bylo sobota, neděle, pondělí.
JV: hm
JC: a pak bylo zase sobota, neděle a pondělí.
355.315
53:56
JV: a do sokolského a do ee orelského kina ((Kino Sokol v Líšni a
Kino Orel)) ste chodila, v Líšni.
JC: jo, tam byl Sokol a Orel, to byly dvě kina.
355.26094
638:649
JV: hm takže řekla byste tyhle dvě kina ste měla
BK: no kino Sport a eště byl potom byl ten Světozor, ten byly taky,
to byly takhle v tom trojúhelníku ty kina a ten Bajkal byl na Cejlu
JV: mhm
BK: a avija ((Avia)) v Černovicích
JV: mhm
BK: to bylo všechno tak blízko pro nás ( )
355.26094
352:366
BK: to ne to ne ačkoliv ten no to bylo všechno za (krůtili) že nic
JV: hm
BK: tak to to Husovický, ne Husovický, Černovický
JV: mhm
BK: kino Avia a ten Bajkal tady na Cejlu, tak to byl všechno
v dosahu, to bylo blízko
JV: mhm
BK: to sme klidně mohli chodit i s tatínkem i i s- mě pouštěli třeba
s kamarádkou.
355.315
585:601
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) sme taky chodili.
JV: hm
JC: a na tu vorlovnu ((Kino Orel)) si pamatuju, von je vo deset let
mladší, ten bratr, že já sem ho měla na starosti.
JV: [to ste říkala.]
JC: [a já sem ho] musela vopatrovat, a von mně tam tolikrát utekl a
tak ho honil ten pán Kobza tam dělal toho, a já si pamatuju, ty
první řady, já sem vám to už možná tam do toho telefonu říkala,
JV: hm
JC: tam byly, tam seděli vždycky ti kluci všelijací, ti ma- menší, a
když byly ty kovbojky, tak to všecko drnčelo, jo, ale tak ňák ni-
355.26094
1159:1173
JC: a pak si vzpomínám taky právě jak se, jak trolejbusy do Slatiny,
tak je za tím mostem tady po leva, po levé straně tady bylo to
líšeňský nádraží, a po pravé bylo kino Slovan. tak tam sme taky cho-
byli někdy, v těch Černovicích. a jednou sem tam byla sama dokonce,
tak já sem musela být lačná taková, pořád ňáké ty tu, ňákou zábavu
nebo, sem to tak ňák potřebovala, no.
JV: to je pěkné.
JC: a tak sem tam byla, a taky houkali,
JV: hm
JC: a já sem pak šla pěšky, to to se divím, že sem se nebála, podle
kolejí do té Líšně.