Citát

SM: hm (.) a to ste teda chodila na ty hody, a říkala ste vlastně že
ste měla předplatné do toho divadla že [s tou kamarádkou]
VB: [no to až sem byla sama] s [kamarádkou z domu]
SM: [to už bylo, aha] takže to bylo
VB: ano.
SM: to bylo až potom,
VB: to bylo, ano

SM: jo jo, a měla jste ňáké svoje oblíbené kino?
VB: no tak oblíbený, jedině to na tom, na té Hybešové ((kino Grand))
potom až už až po té válce,
SM: mhm
VB: až už sme bydleli na té lajtnerové ((Leitnerova)), tak sme
chodili většinou tam. to bylo kousek od nás. a hráli tam cizí filmy,
dost, a nám to nevadilo, pak už to byly filmy namluvené, později,
že?
SM: mhm
VB: takže nám to už připadalo jako náš film.

SM: mhm a pamatujete si že třeba, když už se fakt opravdu blížil
konec té války, že by se ňák změnilo to chování těch diváků v kině?
nebo
VB: ne.

SM: mhm. e vy ste teda říkala, že ste chodila nejvíc se
spolužačkami, a s maminkou, a chodila ste [ještě s někým jiným?]
VB: [no potom] s manželem sme chodili.

SM: ne, mhm no a potom, vlastně po válce, e vzpomínáte si na ty
první první návštěvy kina po osvobození?
VB: no tak začali sme brzy chodit do kina,
SM: brzy
VB: chodili jsme, no.
SM: mhm a pamatujete si třeba na atmosféru těch těch představení,
jestli se to ňák lišilo
VB: kina byla plná, chodili lidé do kina. obzvlášť tady v jak říkám
u nás, tam,
SM: mhm
VB: ale i ve městě, ve městě. bylo hodně potom, později po- tak za
čtyři, za pět let už byla kina vyprodána.

SM: pamatujete si třeba na který film ste šli víckrát? konkrétně?
VB: (.) je tak to už nevím, na ňáký český film. a nebo to bylo něco
co se manželovi líbilo ňák, já nevím.

tady sem byla hned na začátku zaměstnaná,
nazpět dom a byla práce. ee tuplovaná práce byla, když byly děti. to
neexi- a já sem se v té knihovně dozvěděla u čtenářů ee tam byl babinec
v té knihovně, tak u děvčat sem se dozvěděla a tak sme se snažili jako
dostat někam. a to bylo takhle a hmm (.) přímo jako od lidí. já si
nevzpomínám. možná, že byly myslím plakáty vylepený na sloupech, jestli
nebyly? (.) nebo už to mám popletený teď? jak to bylo to Laďa by řekl,
ten si to víc pamatuje, ten je mladší. ale potom později, už když byly
děcka velký, už chodil nějaké časopis, kde byl na celé měsíc ee přehled
kin, divadel a já nevím jak se to jmenovalo.

tady v Brně až sem se vrátila, až sem měla v roce
padesát dva ee syna, takže sem potom moc kina nenavštěvovala, snad
až po těch ee roku (.) co já vim, šedesátym

JV: mhm

ŽH: sem tam do kina na tom sta- na Starém Brně bylo jedno kino, na
Hybešové ulici bylo kino ((Mír)), kde sem taky byla

XX: na Starém Brně tomu říkali blechárna ((smích))

ŽH: no ano na Starém Brně tomu říkali blechárna (.) ale to už sem
moc do kin n- nechodila.

JV: takže vlastně jak em po tom roce šedesát dva ste ještě občas
zašla, ale pak už teda

ŽH: to nebylo pravidelně

JV: mhm mhm mhm, a to bylo, protože ste teda byla vytížená ee
v domácnosti, nebo že ste se musela starat o dítě a

ŽH: ano

teda už jako po
pětačtyřicátým roce sme se nastěhovali na tudle na Výstavní ee ulici
do ku- <e do kubistickýho domu>

LG: ((smích))

LV: <tam každá stěna je jiná> ee to tam je, a tam bylo kino Radosť.
Radosť ((Radost)) mám dojem. jo. a vedle byly lázně, no já mám dva
syny, no a, protože už sem pracovala a v sobotu se e uklízelo,

LG: ( )

LV: tak náš ee hlavně Petr ani tak ne, ten byl st- teda starší, ale
ten mladší Vojtíšek, ten dostal a mám taky dojem dvě koruny, nad
náma bydlela holka Blanka a chodili každou sobotu tam do kina, jo?

LG: mhm

LV: a protože to bylo blízko, tak sme (teda) chodili tam taky, do
blechárny, [že, říkalo se, jo?]

LG: [blechárna mhm]

LV: blechárna, no tak tam teda, to kino taky. no jinač se chodilo
teda jako do města, no tak to už ee vod pětačtyřicátýho roku, další
potom ty budo- budovatelský filmy, na který se teda nějak nechodilo
teda že. na ty ee to teda šlo. no a už se začalo chodit do divadla,
sme měli jako předplatný v divadle tak se chodilo teda jako do
divadla, takže todle, jestli chcete ještě něco?

LG: no vy ste zmínila tu práci, kde ste v té době pracovala?

LV: (.) já sem ee v- ee teda takhle, já sem ee maminka měla takovej
jako výrobu a a ee prodej, taky to to se nedělalo to sme byli jediní
v republice, výrobu pásků k hodinkám a ee

LG: mhm

LV: ovdověla, takže já sem de fakto ((de facto)), byla doma (.) a e
byla sem jedna teda z z mála, která sem vlastně do školy nechodila a
dělala sem zkoušky a a študovala sem takhle, takže sem jako udělala
potom jako obchodní školu a to to sem si udělala zkouškově teda,

LG: mhm

LV: no pak sem byla teda jako zaměstnaná jako ee úřednice no a vdala
sem se mi bylo dvacet let vám říkám roků, v jednadvaceti jsem měla
prvního syna a byla sem teda jako doma,

LG: jo,

LV: no a potom sem (.) no a jenom to to k tomu teda, ee jako (nejde
to) no a potom sem ee v těch letech sedmapadesát ee skoro
třiašedesát byla ee zaměstnaná jako ee programová pracovnice v Parku
kultury a oddechu a tak s- s některýma těma kumštýřema jsem jim
dělala teda vystoupení a <estrády jo>

tehdy už potom v té době, když sem byla starší, tak mě
ovlivňovaly filmy a chodila sem taky ee na to, co by mě asi
zajímalo, podle těch herců, a i podle národnosti, jak tady pán
vzpomínal na tu mariku rekovou ((Marika Rökk)) nebo tak, tak to už
jo.

JV: takže vás tam em zaujalo em na těch filmech em

ŽH: děj

JV: to téma

ŽH: ano téma

JV: mhm (.) a co se týče týče třeba žánru, tak e-e spíš jakoby ňáký
dramata nebo r- e romance ee nebo spíš jako hudební ee filmy,
komedie, [veselohry]

ŽH: [hudební] a komedie, a i tady ta tragedie, řikám, no to různě.

JV: takže ste nebyla třeba em vyloženě ňak em zaměřená na [jeden
žánr]

ŽH: [na ňákej] určitej ne

JV: ne ne ne spíš to bylo o tom tématu

ŽH: ano všeobecně. do dne- dodnes nemusím vidět americký filmy

JV: mhm

ŽH: e takový ty drsný, ňáký