Citát

běžely reklamy
před rek- po reklamách byla malá groteska [většinou]
LR: [mhm]
DB: pak teprve hlavní film. tak někdo to tam proš- pro- mm pro-
prostě, něco si tam dal třeba a nestihl třeba tu grotesku, přišel na
hlavní film, protože ho to nezajímalo. tak malou baterečku, svítila
na zem pěkně, zavedla ho kde si... von většinou seděli na kraji,
protože kdo kdo věděl, že sedí vprostřed, tak ten si to moc jako ani
nedovolil, aby všichni vstávali kvůli němu, a tak posvítila mu, von
si tam posadil a zase vodešla a
LR: mhm
DB: no, to byla taková služba

LR: [to, to chování] zaměstnanců, třeba uvaděček, že byly slušnější
někde nebo...

HH: ne ne ne.

LR: mhm

HH: to byly všude stejný, voni když sme tam častějc třeba do těch
Židenic chodili, tak už dobrý večer, a už nás pozdravili, jo, a paní u
bifé už se dívala, jesi si pudeme něco <koupit> ((smích))

no a když bylo šeredné
počasí nebo něco, tak chodili a stříkali takovej parfém,

LČ: mhm

JH: mezi lidi jako, takovou vůni, tak to si pamatuju jak jako kluk eště.

JH: ano, no většinou no jo no. nepamatuju doopravdy ne- nevím, nevím,
esi... nechodil tam? někde prostě s takovou jako...

LČ: ošatkou?

JH: nůší jako to s tím s bonbónama, tak mně něco prosvítá, víte, že
přímo před tím kinem, že chodili totiž, tam bylo zásadně bylo tak
vždycky myslím, že to bylo jasné, že reklamy, že takový ty, dokonce můj
tatínek tam taky měl, že jo, Jan H., holičství. že jo. to byly
diáčky ((diapozitivy)) takový, že, pak byl vždycky byl žurnál, že,
napřed do okupace to byl náš žurnál, potom byl německočeskej žurnál, že,
a pak teprve bylo kino. takže to vždycky bylo takových nejmíň dvacet,
pětadvacet minut než začal film. a teď se mi nějak tak prosvítá, jesi
někdo prostě nechodil s nějakým takovým mezi lidima, že by někdo, to
nevím, to doopravdy nevím.

ale když třeba v Husovicích byla Dukla, ale to bylo taky hezký
kino, ono to záleželo kdo to provozoval.

LČ: hm

IK: no tak kina ve městě měla určitou úroveň pochopitelně. ale že by
tak vyloženě, nevim no, uvaděči tam byli, ty uváděli, uva- uva-
uvaděčky většinou to byly, starší ženy, že, ty si tak přivydělávaly,
tak ty uváděly, no ale prostě ten Kapitol, a Alfa, to byly kina přece
jenom takový premiérový.

no, ovšem třeba em takový ty kina o- okrajový, že, takže, ty
určitě potíže měly s lidma, protože byly všelijaké živly, že, tak je
museli i vykázat třeba, nebo vyvést, opilec se tam třeba dral, ale to
byly právě ty uvaděčky, který tohle hlídaly. ty taky trhaly vstupenky,
že jo, votrhávaly ty kupony, takže...

LČ: a myslíte, že byly ty uvaděčky v různých kinech jakoby různý typy
nebo...

IK: no tak jistě, v těch lepších kinech byly, to si jaksi, voni
považovali jako lepší, kdežto

LČ: takže byly nějak zvláště oblečené, nebo [nastrojené]

IK: [no slušně] byly oblečený, ano a taky slušně vystupovaly, že,
uvedly, když si někdo nevěděl rady, a nebo nebo třeba někdo spletl, že,
no tak ona zasáhla a řekla, to není vaše místo, tam nemůžete, vy máte
tady a podobně.

JV: mhm a třeba vzpomněla byste si, jestli kluci byli hlasitější než
holky nebo...

BK: tam dycky byl dozor.

JV: dycky býval mhm

BK: tam nikdy nikdy si nikdo tak netroufl, to by se [to by se]

JV: [takže ste] byli ukáznění.

BK: no určitě museli být ukáznění, protože kdo se nechoval slušně,
tak okamžitě byl vyveden [a nebo]

JV: [byla ste] svědkem toho, že by vyvedli třeba nějaké děti?

BK: to ne, to si nikdo netroufal, třeba zrovna v tom kině Sport

JV: mhm

BK: tam si nikdo nedovoloval, to byly takový filmy taky to ( )
opravdu tak ne ne nepamatuju si.

BK: tak tam se tam se něco mohlo, ale do sálu nikdy nikdy nic,
kdepak, ani ani šustění sáčků nedovolil ten dozor.

JV: mhm

BK: když tam někdo by začal vyrušovat, no tak [tak se rožnulo]

JV: jestli někde byly opravdu jakoby jiné, nepříliš příjemní a
[naopak někde byli...]

BK: [no tak říkám] tady v tom největším, že, potom bylo i to
náboženství

JV: mhm

BK: tak tam byl teda hodně přísný ten pan pan Tříska se menoval

JV: [to byl uvaděč nebo...]

BK: [majitel majitel] toho kina

JV: majitel

BK: a hlídal si to i uvaděče [dělal]

JV: [ano?]

BK: ten to to bylo několik těch představení od pěti o sedmi o
devíti, no tak většinou samozřejmě lidi chodili nejmenší nejmladší
chodili o pěti, my sme chodívali o sedmi, protože večer sme museli
být už zase doma, takže to byla taková doba, no.

LČ: a třeba zaměstnanci se chovali stejně nebo bylo tam víc
personálu [(obsluhujícího)]

LT: [(tak tam sem moc)] se zaměstnancama nepřišla do styku.

LČ: a třeba když ste si kupovali tu o přestávkách to občerstvení,
tak tam byli asi nějací [zaměst-]

LT: [no tam] byli všichni vzorní, protože tehdy se vážilo zákazníka.

LČ: takže měli i nějaké uniformy nebo ee (.) [(to nevite)]

LT: [no tak] to teda nevim, to už si, ale určitě měli v těch
(bifáčkách) a to dokonce aj v divadle čelenky a zástěrky (.) to měli

LČ: a ee hrály tyhlecty vlastnosti, které ste zmínila, třeba nějakou
roli při tom výběru kina, do kterého byste chodila (.) rači?

LT: no tak to nemělo dopad na her- ee to prostředí nemělo dopad na
herecký vlastnosti.