Citát

LR: hm a změnil změnil se jiným způsobem ten výběr filmů, na ty
německé ste teda moc nechodili, až na výjimky,

ML: no tam byly ty, podívejte se, voni byly německý na který se dalo
jít, a potom byly ty tendenční,

LR: hm

ML: no pochopitelně žid sís ((Žid Süß)) <a podobně> no tak to bylo
jasný, jo.

JN: pamatuju si taky na film žid sís ((Jud Süß))...

LS: ten ste viděl?

JN: ten sem viděl.

LS: tady v Brně v kině?

JN: tady v Brně, jo.

LS: a jak se vám líbil, nebo, jak na něj vzpomínáte?

JN: no, vzpomínám s s takovejma roztodivnejma vzpomínkama, jo, já
sem nebyl nikdá antisemita, jo, aby se ne- jo, tak (..) voni Němci
se to snažili strašně zkreslit, že jo, tydlety...

JN: jo, to jenom třeba ten žid sís ((Jud Süß)) sme tak to byl člověk
zvědavej, voni to strašně chválili, taky na náměstí Svobody byl
jeden bylo jedno kino ((Central)), to bylo jen pro Němce.

tam sem se dočetla, já si vzpomínám i na ty
americké filmy, který ještě tak, v tom osumatřicátým roce, co tady
byly, byly to ty velkofilmy, Greta Garbo, jo, a vzpomínám si na film
Hraběnka Walewská, kde hrála Greta Garbo a Napoleona hrál herec,
který se menoval šárl boajé ((Charles Boyer))

MM: no, já si třeba vzpomínám, že hrozně se mně líbil, jak sem
mluvila o té, Hraběnky Walewské ((Hraběnka Walewská)), tam tak Greta
Garbo a šarl boajé ((Charles Boyer)), to mně teda hrozně zůstalo
zůstalo v paměti tady to. ale to už to už sme něco teda vo tom, něco
málo sem vo tom věděla, ale né moc. ale opravdu to byly, no, půs-,
moc, potom když už sem byla, když už sem měla tak, těch dvanáct
třináct roků, tak už mě moc nebraly takové ty limonády, víte,

JV: jo

MM: já sem jak byla ta červená knihovna, já sem to v životě nečetla,
já sem si přečetla jednu a to mně stačilo nadosmrti.

JV: a čím myslíte že zrovna tehle film vám utkvěl v paměti tak moc.

MM: no, ti herci byli teda vynikající, potom to je, to je, po tom
Napoleonovi to je prostě vždycky něco vynikajícího, drama něco
takového,

JV: hm

MM: no a samozřejmě asi taky výprava, na tehdejší dobu.

ta Mata Hari, ta byla
pěkná, to je fakt,

JV: jo, vzpomínáte si na to víc,

JG: no

JV: jo.

mata hári ((Mata Hari)) nó to byla ta špiónka.

MM: ne, ne, Mata Hari. mrkněte se na tu Mata Hari hrála Greta Garbo,
ne?

JV: no, je to, je to možné, je to dokonce pravda.

MM: no vidite, na to si taky vzpomínám na ten film.

JV: to je rok třicet pět, to vám bylo deset.

MM: no tak vidíte že, že se pamatuju na takovýdle filmy a i s
vopravdu z raného mládí. to byl tak krásnej film.

JV: když ten film byl teda natočen v roce třicet jedna, ale v Česku
se promítal až o čtyři roky pozdějc, v Brně v roce třicet pět.

MM: no, Greta Garbo, no.

a ta Mata Hari, to bylo vopravdu to
bylo, to byl krásnej film.

JV: takže ste si ještě schopna vybavit nějaké obrazy?

MM: no, no, no, měla tam takový nějaký, jako tanečnice napůl nahatý
<voblečení> ((smích)) což by dneska nikomu nepřišlo, ale tehdy to
bylo něco.

JV: takže zas ta herečka byla, [ten aspekt, který vám ten film]

MM: [ano, ta herečka, ano, ano, ano.]