Citát
2.353
416:421
ale eště bez dívek, to je to začalo pro mě až
v Praze.
PSk: hm
PD: na Akademickým Gymnaziu. to se potom celá situace mění, páč musí
člověk do Juliše ((Juliš)), nebo do určitých biografů nemůže s tou
dívkou, vona taky,
2.353
938:945
e byla ste členem nějaké organizace
třeba dětské nebo (.) nebo já já nevim (.) [Sokolu, Junáku]?
RM: [no po] válce svazu mládeže
LG: mhm
RM: do svazu mládeže a (.)
2.353
595:603
..) a ty reklamy a to bylo myslím až (.) po té válce (..) a nevím
ani (.) kdy (.) jestli hned? (.) to už si vzpomínám z pozdějších dob
(.) že sem eště sme říkali takový blbý reklamy (.) pořád jo (.) jaký
o keksech a vo takový to (.) ale (..) nevím kdy to bylo
LG: mhm
RM: to to už bych kecala kdybych řekla že byly (.) ale ty týdeníky
teda byly (.) dlouho (.) že (.)
2.353
809:834
ale to tedy ja povídám,
musite si představit, že tolik peněz ste neměli a vůbec tenkrát
LG: [jo jasně]
MK: děcka nedal nedostavaly žádný peníze jak se dneska děckám dává
peníze
LG: mhm
MK: to to nebylo na na kino nebo takový věci tedy to si ted umyje
tedy doma, takže sem když sem neco tento, tak sem si musela všechno
nějak ušetřit
LG: mhm
MK: anebo vydělat dávat mojim hloupým spolužačkám dávat ho- hodiny
pomocny a za to zkasírovat
LG: mhm ((smích))
MK: no vám nezůstalo nic jinýho
LG: mhm
MK: a já vám řeknu jak to je
2.353
1428:1470
do té doby a měli sme to eLKistovalo v Brně oddělení
jedno v Černých Polách
LG: mhm
MK: jedno na Starym Brně ee v té německé školi, která byla toho
dvaa- toho dvacátýho pro- ee le- listopadu čtyřicet čtyry
LG: mhm
MK: zrušena a my sme měli naše v liceu na Husové vedle e toho muzea
a ta druha strana byla ee obchodní akademie německá
LG: mhm
MK: a tak ti dívčím liceum tam sme cvičili ee dvakrát týdně
LG: jo
MK: v pondělí a ve čtvrtek
LG: jo dobře
MK: a potom sem byla ee v Mariánské tedy pro dě- pro školáky v té
Mariánské kongregaci u františkánů
LG: mhm
MK: jak je kostel svaté Magdalény ((kostel sv. Máří Magdalény)) na
Masarykové
LG: mhm
MK: tak tam byli byl ee františkáni á á tam byla ta Mariánská
kongregace
LG: jo
MK: a tak pro ty děcka tam a potom tam tedy sem byla tak jenom
dobrovolně každé každej květen, když se chodilo ze Starýho Brno na
póť do Tuřan
LG: mhm
2.353
1427:1438
až
přišel Hitler do té doby a měli sme to eLKistovalo v Brně oddělení
jedno v Černých Polách
LG: mhm
MK: jedno na Starym Brně ee v té německé školi, která byla toho
dvaa- toho dvacátýho pro- ee le- listopadu čtyřicet čtyry
LG: mhm
MK: zrušena
2.353
1012:1059
FR: [papír] podepsat jestli sem to neviděl, jo? to kolo, ten plášť
LG: [jo]
FR: [tu] kabelu, to, no prostě všechno to co tam jako našli. (..) to
byl e to je takový zajímavý že do- a doopravdy sem si e nemohl sem
si dovolit e moji rodiče se rozešli v roce třicet devět,
LG: mhm
FR: o- rozvedli se důvod jeden, protože (kdyby byl) otec Židem, jo?
LG: mhm
FR: takže bysme se mohli dostat do koncentráku,
LG: mhm
FR: a (..) tak e se rozešli, ale stýkali sme se jako rodina stále
dál.
LG: mhm (.) takže to bylo jakoby hm
FR: (.) prostě
LG: jako [e formální rozvod]
FR: [e z nouze] z nouze ctnost.
LG: mhm
FR: a to nebylo (jen) jedno manželství který toto e e se rozešlo,
ale v tom okamžiku jakmile se roz- e rozešli (.) otec odcházel
osmého dubna čtyřicet dva (.) e do koncentráku a (.) nejprve do
Terezína a za šest dnů z Terezína odjížděl e e už na východ.
poslední dopis který sem dostal, tak byl z rejověc ((Rejowiec)) to
je okres Lublin (.) tam bylo těch koncetráků moc.
LG: mhm
FR: jo? pravděpodobná smrť Majdanek Sobibor (...) (nechtějte se)
podívat někdy až budete mět čas, jeďte se podívat do toho Osvětima,
Osvětimi jedna. (více- mer-) komerční záležitost ale (.) aušvic
((Auschwitz)) jako, Březinka
LG: mhm
FR: to už je tvrdá re- realita.
2.353
255:257
já si pamatuju potom
už až po té válce (.) jak sme chodily s děvčatama už do těch kin
nebo tak nějak tak to už jo (.)
2.353
278:333
jedině potom už až sem chodila (.) po
té válce (..) to už sme ze školou (.) e aj ze školou někdy šli (.) a
(.) až potom vlastně (.) na té střední (.) jak... to sem chodila na
tu Merhautovu (.) tak to už sme chodili na filmy i co byly mládeži
nepřístupné (.) tak to sme se vždycky tak snažili vymódit, abysme
byli (.) trošinku starší (.) a měli sme štěstí, dostali sme se na
všecko co sme chtěli, no (.) a to sme taky chodili nejvíc do toho
(.) do té Lípy ((Lípa)) (.) a e do města teda sme chodili jo do
všech těch možnejch kin a (.) to už sme chodili na ty (.) americký
filmy (.) těch bylo hodně (.) válečných ale takový pěkný to byly, že
oni byli aj takový jako (.) romantický (.) a (.) e potom e (.) naše
filmy už co byly (.) točený po válce (.) a na takový ty starý filmy
taky (.) taky si vzpomínám na (.) takovou Muzikantskou Lidušku
((Muzikantská Liduška)) a na takový ty filmy, jo (.) a (.) s Vlastem
Buriánem ((Vlasta Burian)) a takový nějaký a (.) ty novější byly (.)
už potom taky takový (.) na tu dobu dělaný jako (.) rok na vsi
((pravděpodobně Vzbouření na vsi)) a a nebo tak nějak se to menovalo
(.) <já vím že tam hrál> Filipovský ((František Filipovský))
nějakýho dědka <(taky takovýho), už nevím jak to bylo> jak se to
všechno menovalo, ale (.) anebo hrozně se mně líbil náš film a byl
to ee ročník (.) osumnácet štyřicet osum ((Revoluční rok 1848))
LG: mhm
RM: a tam (.) eště si vzpomínám že Ráž ((Vladimír Ráž)) hrál Sabinu
((Karel Sabina)) (.) a že se nám jako děvčatům hrozně líbil (my sme
tam byli) celá třída do něho zamilovaná (.) tak takový filmy, jo (.)
tak ten se nám líbil a potom z těch americkejch a anglickejch filmů
(.) byly strašně hezký filmy jako pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.)
e Bíle útesy doverské (..) e a teď liš- e listonoš zazvoní (.)
dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát)) nebo tak nějak se to
[menovalo]
LG: [Pošťák] dycky zvoní dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát))
RM: prosím?
LG: Pošťák dycky zvoní dvakrát?
RM: tak nějak [jo]
LG: [mhm]
RM: tak nějak se to menovalo (.) a (.) nebo Farář u svatého Dominika
(...) potom byl nádhernej film rakouskej, ten byl už taky (..) to
byl první (.) první barevný film který sem viděla a byl to (.) e a
Věčně zpívají lesy to s- to sme byli všecky úplně (.) zaujatý těma
barvama, protože sme nikdy barevnej film neviděli (.) a tak to tak
už začínalo sem tak to tak problikávat (.) ale (.) jinak sme chodili
na všechno co vůbec běželo (.) to sme lítali z kina do kina (.) sme
třeba šli (.) věděli sme, že tam a tam dávají ten film, tak sme (.)
jeli až do Židenic anebo (.) až do Komárova tam bylo taky kino
((Atlantik)) (.) a tak sme e šli kde co jelo, tak tam sme šli (.)
byli sme takový kinaři, že sme šli třeba na štvrtou (.) a když to
bylo ve městě <hned sme navázali na šestou> anebo asi na osmou...
když se nám něco líbilo (.) chodili sme do kina pořád.
2.353
893:919
JV: já bych se ještě vrátil, čili my sme to Brno došli v tom vyprávění
spíš někdy k tomu roku třicet šest nebo tak, ale potom se dramaticky
mění situace, vy to popisujete vlastně i v té povídce v tom Brněnském
chodci, em jak nastal transfer, em jak ste opouštěl ňáká kina a do
jiných ste začal chodit, že jo, čili s přechodem z německého na české
gymnnázium tak právě to znamenalo přechod z některých kin do jiných
kin, em možná byste to ještě mohl popsat em blíž jestli si na to
vzpomenete, [třeba tu oranii ((Orania)) že ste opouštěl]
PD: [já nevim, nemyslim že] to nebyl dramatickej přechod, spíš takový
přesouvání akcentu, spíš myslím že sem přestal chodit do Kapitolu
((Kapitol)) , a do Centralu ((Central)), a začal chodit spíš do dopsu
((Dopz)). do, nebo do univerza ((Universum)), kde byla směs amerických
a českých filmů většinou.
JV: ale znamená to že asi některá kina byla pociťována jako německá,
případně [německá vyloženě byla] programově,
PD: [no ovšem.]
JV: a jiná byla považována za česká, asi, že jo to už byla trošku [jako
vlastenecká záležitost, ne?]
PD: [no jo, jenom,] jenom český biografy hrály hodně amerických filmů,
takže to vlastenectví bylo, takový volnější, kdežto němeč- neměcký
biografy hrály německý filmy výhradně, a těch bylo hodně, páč ta UFA
tenkrát produkovala o sto šest.
PSz: hm
PD: jo, kdežto...
PSz: a tady tento rozdíl ste si začal uvědomovat někdy až kolem toho
roku [třicet šest?]
PD: [to až] třicet tři, třicet čtyry pět, to byl vývoj velmi pozvolný.