Citát

LČ: tak a chodili ste opakovaně třeba na některé filmy teda? právě kvůli
hercům?

MS: ano, ano. ano, ano. a nebo když nás něco pozvedlo, když tam byly, my
sme vyhledávali v těch ee v těch jejích řečích, jestli není něco, co by
nám dodávalo naději, že to jednou padne. to my sme starý lidi, my sme
byli velice zaměřený na to, aby to Němci jako prohráli. a tak sme neměli
ani třeba t- Rolf Wanka, na toho sem měla dopal, že přešel k Němcům.

LČ: a co pro vás vlastně dělalo film dobrým filmem? podle j- ( ) jak
byste prostě ohodnotila ten, který [byste]

MS: [no], dobrý pro nás byly, když tam bylo něco národního, když to bylo
z- e ze- ee něco z- e od z našeho ne z našeho, ale z minulého života,
tak to bylo tohle on- [myslím]

LČ: [takže] z historie [třeba].

MS: [z] historie, ano. ano, ano, ano.

LČ: a změnilo se vlastně chování divá- (nebo) měla ste pocit, že na
těch německých filmech třeba se lidé chovají jinak než [( )]

MS: [no tak] ee, dívejte se, ee určitě mnozí lidi, bylo šuškání, že,
byla určitě si kriticky na to dívali, ale každej se bál promluvit, víte,
takže, já jenom z vlastních zkušeností můžu říct, že sem to ráda neměla
a myslím hodně dalších Čechů taky, [protože]

LČ: [a]

MS: sme nic se nedozvěděli novýho.

ak sme chodili na praxi na chlapecký
učitelský, na dívčí a k nějaké Marii Němcové na Vídeňku, to je
Koněvova pozdější,

já patnáctého dubna v
osumatřicátým roce sem se od příbuzné dozvěděla, že už má
jedenáctiletku. povidá, proč si něco neuděláš? no tak sem šla tady na
ekonomickou. patnáctého dubna tom- ee byl poslední (už) jako zápis a
nechala sem se zapsat. zkoušky kdy budou přijímací, já neznala ruštinu,
a na z Národního výboru sem měla mět (potvrzení), jestli si tu školu
vůbec zasloužím. protože sem nebyla zaměstnaná. vychovávala sem děti. no
a udě- udělala sem první dva, byla sem přijmutá, z češtiny jedničku, z
matematiky to mě, syn měl dělat maturitu, učil algebru, já pitomák sem
byla, nerozum, tak z toho trojku a z ruštiny pětku.

LČ: takže ste dělala tu ekonomickou školu [dva roky.]

MS: [s (maturitou).] ne ne, já mám pět [já mám zakončený maturitou.]

LČ: [pět let s maturitou.]

MS: ve třiaštyryceti mých roků sem dělala maturitu.

LČ: a ta ško- e ty měšťanské školy potom co ste navštěvovala tady ještě
před válkou, tak e

MS: anó, to bylo za první [republiky].

LČ: [ano. tak] ty byly kde?

MS: v Rosicích.

LČ: v Rosicích. a v Brně už ste pak ee [nechodila.]

MS: [ehm se učila] potom.

LČ: ( ) a to bylo kde?

MS: ee (Židenice), bylo to u pana Handla, Táborská sto devadesát jedna.

LČ: a to bylo učení na ehm na [pro- obch- obchodního příručí. ano.]

MS: [obchodní příručí. tři roky.]

LČ: a ehm

MS: ježiš, ale to koktání teda to ( ) to sem vám mohla říct tak
nanečisto.

LČ: a potom em jaké bylo povolání vašich rodičů v té [době. před za
první] republiky?

MS: [tatínek havíř,] tatínek horník, já sem byla rosicko-oslavanský eh
jak je ta pánev byla uhelná, tak tam. a maminka v domácnosti.

LČ: dobře.

MS: [to neby-]

LČ: [a měla] ste sourozence?

MS: čtyři. nejstarší sem byla já, o dva roky mladší sestra, o šest let
mladší bratr a o deset let další bratr.

LČ: eště bratr poslední?

MS: dva

LČ: [mhm.]

MS: [bratři] a sestra. a mám už jenom sestru.

LČ: takže vy ste za té první republiky, vy ste dosáhla toho učení a pak
ste si ještě dodělala maturitu potom.

MS: ano.

LČ: ve starším [vlastně] věku.

MS: [ano,] ano.

LČ: a vaše povolání bylo teda jaké? [(vlastně)]

MS: [no] obchodní příručí.

LČ: [obchodní příručí].

MS: [to sem dělala pod] ( ) zkoušky. to bylo přísný za první
republiky, to nebylo jak jít do obchodu bez vyučení.

LČ: a kde ste pracovala potom?

MS: ve Včeli. napřed eee napřed ee v cukrárně, jestli něco vám říká
Terezie Hrubá,

LČ: [mhm.]

MS: [Přerov.] tak měli dvě prodejny tady na Lidické [U křížku]

LČ: [aha.]

MS: a repre na České. a já sem byla na [Lidické]

LČ: [aha.]

MS: a potom se ta prodejna z- ve třiaštyrycátym roce zavřela a já sem od
té doby do konce války pracovala ve Včeli. to nebylo nikde jinde
možnost.

LČ: a tam ste měla jakou pozici?

MS: jako [prodavačka].

LČ: [jako prodavačka], mhm.

a pak na Marxovu, ((dnes
Spolková)) kde tím pádem bylo rozbité kino, ((pravděpodobně Lidový
biograf))

LS: rok narození

MH: devatenácet patnáct,

LS: á vaše bydliště do roku čtyřicet pět?

MH: hm tak em napřed Brno,

LS: hm

MH: a potom mm tři roky na Slovensku sem byla, do vzniku Slovenského
štátu a to sem byla na Trebišovsku ve Vojčicích a u Starej Ľubovně
v Jarabině.

LS: hm

MH: to je na hranicích Polska úplně. a potom za války ee v- rodiče
se přestěhovali na Bratislavskou šedesát sedum, ((Bratislavská 67))

LS: tady v Brně

MH: a to je ten cigánskej barák ((Muzeum romské kultury)) ((smích)

MS: já sem v jedenácti letech skončila obecnou a šla sem do Rosic do
měšť- to se začalo, ta měšťanka, to já sem mezi prvníma co začli chodit
do ně- e do měšťanky, to ještě málo lidí chodil- málo dětí chodilo.
většinou chodily ee do to byla pětitřídka v Neslovicích a ve čtvrté
třídě byly dvě třídy a v páté třídě byly d- ee tři ročníky. to se m- ee
střídalo.

LS: aa ee jenom jestli byste mohla upřesnit, kdy jste se odstěhovala
na to Slovensko, v kolikátém to bylo roce?

MH: devatenácet třicet šest.

LS: a zpátky do Brna jste...

MH: tř-

LS: se vrátila v roce

MH: deva- u už třicet devět, už tady byl Hitler.

LS: hm a ještě jsem se chtěl právě teď zrovna zeptat, jestli jste
měla nějaké sourozence?

MH: ještě tři.

LS: ještě [tři sourozence].

MH: [já jsem byla] nejstarší, teď jsem sama už.

LS: hm a v kterém roce se narodili? ti sourozenci?

MH: tak em hm, ten po mně bratr v osmnáctém, sestra v devatenáctém a
nejmladší bratr v dvaadvacátém roce.

LS: mhm teď bych se vás zeptal, ee jakého nejvyššího vzdělání jste
dosáhla.

MH: tak gymnázium osmileté.

LS: mhm

MH: s latinou osm roků samozřejmě, tenkrát, a pak to byla Státní
pedagogická akademie,

LS: hm

MH: kterou zřídili právě protože už Hitler byl u moci, tak se
vědělo, no vysoké školy už bych nedodělala a potřebovala sem
zaměstnání, nemohli mě naši živit, že? ta tenkrát byla krize, velice
těžká.