Citát

LG: a em když třeba v době toho protektorátu před tím filmem byl ten
týdenník a byly tam ňáké takové úspěchy Němců na frontě,

JB: no

LG: jestli třeba na to ti diváci v tom kině reagovali.

JB: no tak každej byl potichu, no ale opravdu bylo hodně lidí no
kteří tomu věřili, no že Němci to vyhrají, no, že měli no takový
úspěchy, všade postupovali až potom teda napadli to Rusko tak muj
otec řikal tak to je s Němcama je konec. to bude jejich konec, prže
tak jak Napoleon tam vyhořel, no tak tam shořeli aj oni, prže to je
obrovská země a to aj když tam přijde obrovská armáda, tak ta se
rozplyne, jo, prže to sou takový prostory strašný no že...

RS: jo? no tak ty byly zvukový filmy (ale) tady byly eště jedna věc
taková která na kterou já vzpomínám že před každým filmem byl
takzvanej radiožurnál

PS: mhm

RS: kde ukazovali e (já nevím) Beneša a to to to ale jednou
ukazovali Hitlera jak řeční a jak se rozčiluje a jak mlátí rukama do
stolu a dupe že musí zničit toho trpaslíka Beneš, ten trpaslík Beneš
toho musím zabít ten musím ho zničit von se tam rozčiloval a tak a
t- to to s- si já to mně tak zůstalo v paměti že sem to pak když
byly nějaký takový řeči vokolo Beneša a tak tam sem to někde aj
napsal tam těm historikům co tak to kritizovali že von měl jít do
války a tak a že von věděl dobře že by to byl třeba rozbitá Praha jó
nebo tak (.) takže to si pamatuju jako že tady ty žurnály byly svým
způsobem zajímavý a poučný a šel po nás aj mráz víš když von tam

PS: mhm

RS: že toho trpaslíka Beneše

PS: a reagovali diváci nějak na [ty týdeníky? to ne]

RS: [ne ne ne ne] ne tam to nereagoval nikdo na to nereagoval
(poněvadž) každej to polykal jenom z Čechů a Němci když tam nějací
byli ale já si nepamatuju že by tady v Sibiřu ((Sibiř)) a v Jasu
((Jas)) byli Němci

RS: politika byla jenom e v e v radiožurnálu

PS: mhm

RS: když byl e rozumíš žurnál tak tam vystupoval Hitler a gébls
((Joseph Goebbels)) a to a tak dále

PS: mhm

RS: ale pak byl film a ten film byl bez tady těchto šašků

LZ: co jako v pondělí byly noviny, tak chodíval někdy, a to se, no
dost často, aspoň jednou za čtr- vždycky za čtrnáct dní, a jinak to
byl rád když si, pak už byla televize, no tak už se podival třeba na
tu televizi. von nebyl ňák milovníkem kina zrovna,

SM: hm a bavi- bavily vás ty týdeníky? měla ste o ně zájem?

LZ: no, když tam bylo něco zajímavýho tak jo, ale jinak to člověk
bral jako součást toho filmu, no.

SM: hm

LZ: to když že tam kdesi byli vojáci, že tam měli vítězství, a tam,
že tam byli poražení to neřekli, ale němečtí, za té války, že, já si
co si tak pamatuju. za té první republiky to už tak nemůžu říct, to
už většinou to bylo něco třeba co se dělo takhle ňák, ale za té
první republiky, vždycky něco třeba vo masary- vo Masarykovi, nebo
potom Beneš co bylo politický, co bylo tohle, nebo, no a za války to
byli většinou Němci, no.

SM: hm

LZ: co se dělo. a jinak, jaký mají úspěchy, a jaký mají toto. a
jinak, no, a když potom po válce, no tak to zas bylo ňáký, co bylo
tak, nevim, to už, já nevim, člověk to tak ňák ani nevnímal, to tam
muselo být, a že se těšil na film. <a že musel tam ten týdeník být,>
to,

SM: hm

LZ: to berete tak jak dneska reklamy v televizi, no.

no tak třeba při té, možná nějak při tom týdeníku
když tam něco bylo proti těm Němcům, že třeba se něco vozvalo, fůj,
nebo něco takovýho třeba nebo něco, ale já si nepamatuju že by
nějaký byly nějaký takový zvlášť tytok. to si zase tak nikdo ani
nedovolil.

SM: a vzpomínáte si na první návštěvy kina po osvobození? potom? a
na to jaká byla třeba atmosféra v kině?

LZ: no to víte že to už bylo, byly ty filmy už jinačí, že, už
přestaly em tamty týdeníky byly už takový,

LG: a ee měla ste ty týdeníky ráda?

LV: no některý jo a některý ne. ee z ty týdeníky (.) když na to teda
jako přemejšlím teda, tak já mám dojem že jako dět- jako děcko teda
nebo do těch třinácti let, si nepamatuju, že by týdeníky šly, že ty
týdeníky de fakto ((de facto)) šly až v tom vosumatřicátým roce a za
války, ale to mám dojem, že ty týdeníky do té doby nešly, ale toto
vám (.) [jako mně neutkvělo]

LG: a běžely v té době e v kinech německé týdeníky?

LV: no ee no jistě, jistě, ano, ano ano ano, v tom ee po tom
devětatřicátým roce no pochopitelně, ano, německý.

LČ: a měla ste třeba ty týdeníky ráda?

LŠ: a jo a ne a jo taky to byly taky ze světa události byly a
všecko.

LČ: takže vás to bavilo?

LŠ: jo, mě to bavilo, mně to nevadilo, to bylo dobry.

LČ: ani třeba potom za protektorátu, když ty týdeníky byly...

LŠ: no tak za protektorátu ukazovali jako válku, že, ty vojáky a tam
kde se válčilo a tak ukazovali že, nálety a to, no tak to se nedalo
nic dělat, no.