Citát
10.377
471:487
LČ: a bavili ste se během projekce s ostatními diváky?
JH: no tak já myslím, že celkem jo, že když to bylo veselý, tak se to
smálo a když to bylo smutný, tak i sem tam někdo brečel, to bylo, a když
prostě byla nějaká šlamastika nebo tak, a tak dále. takový ty výkřiky a
tak dále, to bylo napořád.
LČ: mysí- jo? a takže ste třeba hlasitě reagovali na ten na ten
promítaný film, že ste se nějak projevovali?
JH: no tak, doopravdy to člověk jako prožíval v té době, to jako myslím
že jo, já nevím <jesi sem já někdy vykřikoval>.
LČ: a třeba u těch německých týdeníků, to neb- to bylo taky, že by se
lidi nějak projevovali?
JH: ne ne ne ne ne. většinou lidi chodili po tom týdeníku až.
10.377
517:520
LČ: a vzpomněl byste si, že se třeba ozýval potlesk po filmu, nebo to se
nedělalo?
JH: ne, nepamatuju si, že by něco takového bylo, ne.
10.377
932:941
LČ: a vzpomněl byste si, že třeba došlo k nějakému přerušení pásu nebo?
JH: jo, to se stávalo, to bylo dost často.
LČ: a jak na to lidé reagovali?
JH: no nic, to se vzalo jako samozřejmost a jéé , rožnul se sál, chvilku
se počkalo, to se to jelo, to jako vždycky to teda mělo odezvu takovou v
tom sále že, ale že by někdo jako nadával nebo něco, protože to byla
samozřejmost tehdy.