Citát
02.394
1059:1187
LR: hm a jiné druhy zábavy, volný čas, když ste byl takle malý.
ML: no prosim vás časopisy, časopisy za komunistů žádný nebyly.
LR: no za komunistů, myslím před tím rokem devatenácet čtyřicet pět.
ML: no tak to byly ty, to byly ty časopisy pro mládež, jo?
LR: hm hm
ML: ať už to byl ten Mladý hlasatel, a já nevim, no jo, jo Vlaštovka
byla ještě <to bylo> to bylo taky a, eště myslím dva,
LR: hm
ML: kerý sme jako pečlivě, pečlivě vodebírali. myslím Srdíčko, byl
další časopis, a (.) a potom ještě byla ňáká, ne vlastivěda, ale
něco taky takovýho, jo?
LR: dobře. takže, jo. a teď mě zajímá, jaké byly rozdíly, jestli ste
vnímal rozdíly v místních kinech. třeba interiér, zaměstnanci,
chování jejich zaměstnanců,
ML: no tak, podivejte se, byly kina takzvaně nóbl,
LR: hm
ML: to byly ty, to byly ty ve městě,
LR: hm
ML: no a potom byly takzvaný blechárny.
LR: jo, tak to o tom už ste mluvil.
ML: jo.
LR: takže mezi ty nóbl, chodil ste často do, tam asi patřila třeba
skala ((Scala)), že jo, nebo...
ML: nó, no tak podívejte se, to bylo, vono když si to tak vezmete
ty, ty biografy ve městě,
LR: hm
ML: no to bylo na pětníku.
LR: hm
ML: jo? [to nebyly]
LR: [vzpomínáte si] na ty zaměstnance?
ML: no, vůbec ne,
LR: oblečení, chování, ne?
ML: akorát vim, že toto, že prakticky byl tam dycky ten, tomu se
říkalo biletář,
LR: hm
ML: jo, kerej prostě po vás chtěl vstupačku, kus vám utrh, ((smích))
<kus vám dal> a támhle sednout, povídal, <jo?> ((smích))
LR: hm a z čeho se skládal obvykle program té projekce.
ML: no, takhle, začalo to reklamama.
LR: hm
ML: jó, anebo prostě ňákejma takovejma em no zkrátka a dobře aby se
vyplnil ten čas, od co tam pustili lidi,
LR: hm
ML: jo, do toho vlastního promítání. tak konkrétně tady vím, že na
Stadioně ((Stadion)) tam dycky, tam, pouštěli tam ňáký ty reklamy a
zpívaly Sestry Skovajsovy ((smích)) to si pamatuju eště teď, jo?
LR: přímo byly jako...
ML: ne ne ne, to bylo jako...
LR: jo, to...
ML: pozadí, zvukový.
LR: aha aha.
ML: jo, potom se pustil zvukovej týdeník,
LR: hm
ML: jo, potom byla krátká přestávka prostě pro ty, co přišli pozdě,
páč když se promítal zvukový týdeník, tak nepouštěli nikoho,
LR: hm
ML: no a tak potom přišli a potom běžel ten, potom běžel ten, ten
vlastně film.
LR: hm a zajímaly vás tyto doprovodné části, reklama, týdeník,
chodil ste na ně?
ML: tak ta reklama mě tak moc ne, no protože vono tenkrát no, vono
když to člověk srovnává s dnešní reklamou, tak tenkrát to byla
ubohost. jo, to byl obraz bídy a utrpení, no ale byla to reklama,
kerá odpovídala,
LR: hm
ML: něco podle hesla pamatuj, že má Jína za patrona Antonína, jo, a
Baťovy ((sích)) boty, a Koudelkovy losy, velké výhry nosí <a takový
ty, jo> to si pamatuju ještě dnes, jo.
LR: ty byly jako hrané nebo jenom statické [obrazy.]
ML: [né, to] byly jenom vobrazy.
LR: hm a ten týdeník vás zajímal?
ML: jo.
LR: jo to už ste...
ML: no.
LR: dobře.
02.394
1260:1295
LR: hm a ještě by mě zajímalo, jestli ste byl někdy přítomen v této
době před tím rokem čtyřicet pět promítání filmu, ale doma.
ML: ne.
LR: nikdo z přátel nebo [neměl někdo promítačku]
ML: [no to nebylo]
LR: [no a]
ML: [to] nebyly promítačky, to...
LR: někteří jako měli, ale právě je to velice nepravděpodobné, bylo
to spíš v takových těch bohatších, mnohem bohatších [rodinách.]
ML: [já nevim,] protože já sem se pohyboval taky prostě v těch
bohatších vrstvách,
LR: hm
ML: tam, no protože sme bydleli tady, na té Jana Uhra, tam bydlela
dá se říct smetánka,
LR: hm
ML: ale nevím vo nikom,
LR: ne
ML: že by měli doma promítačku.
LR: hm
ML: a to tam teda bydleli ty, to tam bydleli dá se říct, no,
buržoazie.