Citát
379.46744
508:530
LH: a mm chodila ste na ňáký film ee třeba opakovaně s některým z
těchto herců?
MB: no chodila sem. (..) to to byla myslim mm Maskovaná milenka, v
které hrál ten Gustav Nezval. (..) (ale) pak... (...) jestli je hr-
teď nevim, jestli je hrál v Divé Báře ((Divá Bára)), ale to nevím už
určitě. (...)
LH: ehm. (.) á vy ste tedy třeba šla na některý film s Gustavem
Nezvalem ((Gustav Nezval)) se podívat ještě jednou, nebo spíš ste
chodila...
MB: prosim?
LH: jestli ste šla třeba se podívat ještě jednou na ňáký ten film,
nebo...
MB: nó určitě.
LH: a vzpomenete si na nějaký konkrétní film třeba?
MB: no to byla ta Maskovaná milenka, ale to sem na tom byla víckrát,
ale teď nevim v kterým, (..) to už je trošku dlouho na mě. ((smích))
379.46744
2531:2536
a maska- Maskovaná milenka třeba tam hrál tam hrál Gustávek Nezval
((Gustav Nezval)), že jo strejda ( ) ne strejda ale ((smích))
PS: jo ((smích))
JV: ne příbuznej, ale z naší ulice a prostě znali se všichni, no a tak
379.6520
186:210
LČ: a teďka bysme se z téhlecté jakoby rekapitulace těch osobních údajů
dostali už k té vaší dětské zkušenosti s kinem, s chozením do kina,
vzpomněla byste si na svojí první návštěvu kina? když ste byla poprvé v
kině?
IK: ano, vzpomněla, protože, já sem bydlela v Židenicích, a odmalička
naše rodina, jako za první republiky byli sokolové,
LČ: ano,
IK: a já v té jednotě pracuju dodneška, vlastně jako kronikářka. a em
jako sokolka, tak jako tam vím, že em se promítalo, to sem byla malá
holka, a promítalo se v tělocvičně, em té jednoty. to se dycky
postavily židle, a byl to němý film, a k tomu se hrálo na klavír. a
když já sem se narodila v dvaadvacátém roce, tak řekněme že mně bylo,
no, já to tady mám, v roce dvaadvacet, tak to sem se narodila, tak ten
Sokol získal pr- em Sokol získal koncesi že může promítat. a to byl
němý film. a tam si pamatuju, že sem jako šestiletá snad, tam dostala a
němý film Jánošík sem tam viděla.
LČ: takže to nebyla přímo představení pro děti.
IK: ne.
LČ: to bylo obecně...
379.6520
965:968
LM: em jeho. potom vim, že byl úžasný film Jan Cimbura. to nás taky
velice e em zajímalo, o Cimburovi, potom em, co tam bylo takovýho
(..) no to co se vztahovalo když tak k našim našim, Jánošík a takhle
k našim dějinám.
379.6520
292:301
LČ: a ja- jaké jsou na to vzpomínky, na tu atmosféru, když ste byla
prvně v kině v Rosicích (teda)?
MS: a mám dojem, že to byl Jánošík nebo něco takového, že sme tam, no to
celá Kratochvílka šla průvodem. protože tam bylo jenom ochotnický
divadlo a jinak žádná zábava tam nebyla.
LČ: takže ste šli s celou vlastně skupinou [lidí.]
MS: [no ano], to se chodilo. to bylo ee pět a půl kilometru do Rosic.