Citát
379.60637
1231:1240
MH: no toto byl nádhernej film, lesí se vrací ((Lassie se vrací)).
AV: hm.
MH: jak kólie, jak ji odvezli do Skotska, utekla a vrátila se až do
Jižní Anglie.
AV: hm.
MH: no člověk má na co vzpomínat.
379.70054
1892:1899
SM: to byla Švédka, ale em teď zrovna e kdy to bylo? potom hrála
šepoty, výkřiky ((Šepoty a výkřiky)) v tem v tom filmu. v tom a to byl
totiž e Bergman ((Ingmar Bergman)) byl režizér a ona byla jeho manželka
[a jak se]
LS: [to byla] liv ulmanová ((Liv Ullmann)).
SM: liv uvlanová ((Liv Ullmann)), ano, liv ulmanová ((Liv Ullmann)).
379.88015
305:321
tak ten se nám líbil a potom z těch americkejch a anglickejch filmů
(.) byly strašně hezký filmy jako pět sulivanů ((Pět Sullivanů)) (.)
e Bíle útesy doverské (..) e a teď liš- e listonoš zazvoní (.)
dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát)) nebo tak nějak se to
[menovalo]
LG: [Pošťák] dycky zvoní dvakrát ((Pošťák vždy zvoní dvakrát))
RM: prosím?
LG: Pošťák dycky zvoní dvakrát?
RM: tak nějak [jo]
LG: [mhm]
RM: tak nějak se to menovalo (.) a
379.39447
453:455
EF: ano. tak když hráli Světlo jeho očí, ee, ten, em eh, Dohnal,
Jiří Dohnal ze Zitou Kabátovou ((Zita Kabátová)), on byl slepej, ona
ho ošetřovala. no vite, to byl slaďáček, nádhernej slaďáček,
379.39447
1415:1425
asi teda tematika, například
taková ta, ta národní, nebo nebo taková ta rodinně sentimentální, ale
to sem byl nekritickej a líbily se mně takový kýčovitý filmy, který by
asi dnes vyvolávaly úsměv. Světlo jeho očí třeba.
JV: hm
CN: em nebo Noční motýl, že, to taky byl protektorát, to byly takový,
takový sentimentálně operetní skoro kusy, ale byly nastaveny na co
největší působivost citovou, a to sem teda si dal líbit, to myslím že
sem v tom viděl hodnotu,
379.39447
2142:2148
CN: no jo, tak to bylo právě to Světlo jeho očí, to byla ta Maryna ra-
radiměrská, nebo Radoměrská ((Maryna Radoměrská)) nebo jak se menovala
ta autorka, em tý předlohy, tak to bylo silně sentimentální, tam asi
opravdu docházelo k tomu, že se českej divák jaksi přenášel do takovýho
úplně jinýho rozměru životního, vod těch věcí, který nás venku před
kinem a jinde strašily, tak tam sem prožíval takovej sentimentální
citovej příběh,
379.22113
1467:1468
Vídeňská krev, vínr blút ((Wiener Blut – Vídeňská krev)),
ano, tam byla výborná zpěvačka.
379.22113
2169:2170
tak nebo Vídeňská
krev, to vím, to je, to bylo něco jedinečného.
379.22113
789:791
JC: si pamatuju, dávali tu Vídeňskou krev ((Vídeňská krev)), to je
taky taková, krásný melodie a ((směje se)) voni voni taky začalo
houkat, tak sme to ani nedokončili, jo.
379.22113
2313:2322
JC: [no to sem,] třeba ta Vídeňská krev měla krásný melodie, no že
sme ten konec neviděli. pak sme,
JV: neviděla ste konec?
JC: voni, voni nám vypli proud, nebo měli, už, už houkali nebo něco,
JV: hm
JC: to sme neviděli.