Citát

no a ten, to si ženský poplakaly,
Valčík na rozloučenou.

AV: hm.

MH: to byl takovej doják.

AV: hm.

MH: (nevím), jestli to znáte...

AV: ne ne, to jsem neviděla.

MH: von, von se von jako ten důstojník seznámí, e, s nějakou dívkou,

AV: hm.

MH: pak narukuje a omylem je psaný v novinách, že padl.

AV: aha.

MH: no a vona neví (coby), a tak se stane z ní prostitutka a pak
zjistí, že von zůstal naživu ( on ji chtěl) před- představit
své matce, no a říkal, že dělala prostitutku, že to nemůže, a tak se
vrhla pod autobus.

AV: hm.

MH: přitom ta melodie, že jo, Valčík na rozloučenou, to je známý,
že, tak to si ženský poplakaly. ((smích))

AV: ((smích))

MH: no a v tomto filmu byl ten trik, co potom použil Oldřich Nový
v Pytlákové schovance ((Pytlákova schovanka)),

AV: hm.

MH: že jsou sezdaní, a pak přijde ten zřízenec a řekne, ten sňatek
je neplatný, poněvadž ten ředitel, ten neměl složenej služební slib,

AV: hm.

MH: tak to použili v té Pytlákově schovance ((Pytlákova schovanka)).

AV: hm, hm. (..) jak na vás působily změny po roce 1939, kdy začaly
platit protektorátní předpisy.

MH: tak, to se chodilo hlavně na český filmy,

AV: hm.

MH: poněvadž ty byly takový, abych to řekl, no, povzbuzující,

AV: ano.

MH: ( dívali) aby lidi přišli na ( ), ať to byla Babička nebo
Jan Cimbura, a...

AV: hm.

MH: dávali ty český autory...

LM: em jeho. potom vim, že byl úžasný film Jan Cimbura. to nás taky
velice e em zajímalo, o Cimburovi, potom em, co tam bylo takovýho
(..) no to co se vztahovalo když tak k našim našim, Jánošík a takhle
k našim dějinám.

Jan Cimbura, no ano to byl ee taky Gustav Nezval
((Gustav Nezval)) myslím ho hrál.

LS: jo [jo jo jo].

SM: [protože to už] sme měli, mezitím sem to myslím četla jako povinnou
četbu nebo co,

říkám vám, když začalo, tam bylo
panoramatický v té ja-, víte Jadran.

JV: hm

JC: nó ee tak tam byly krásný filmy, to maj fér lejdy ((My Fair
Lady)) nebo Kleopatra,

LČ: a chodila byste třeba na to opakovaně, když se vám to líbilo?

MD: nó, tak to, tó asi tak jednou třeba, ale víckrát ne. to nésu jak
můj syn. ten rači, ten na to maj fejr lejdy ((My Fair Lady)), ten
byl myslím aspoň desetkrát. ((směje se))

LG: (.) jo. (.) a hm jakou roli pro vás hrálo to, jestli ten film
byl němý nebo zvukový

FR: no tak němý byl e byl tak e za nás,

LG: mhm

FR: už e ta e ty němý filmy nebyly tolik.

LG: jo.

FR: jo? to byl jedině kdo to byl laurel a hárdy ((Laurel a Hardy))

LG: mhm

FR: jo? to byla ta éra [těch němých]

LG: [jo]

FR: filmů, laurel a hárdy ((Laurel a Hardy)) (.) Frigo na mašině

LG: [jo jo jo]

FR: [no prostě] ty

LG: [jo já vím co myslíte mhm]

FR: [ta je ta ta éra] těch filmů.

JB: a nebo na šaplina ((Charlie Chaplin)), že šaplin ((Charlie
Chaplin)) Laurel a Hardy, potom na toho Burijána ((Vlasta Burian))
sme chodili hodně, ale na takový ty veselohry hodně, Frigo na
mašině, to byly všelijaký ty americký ztřeštěný,