Citát
379.60628
.
MH: [ano, ano, ano]. (.) jeden můj spolužák, právě jeho otec byl
univerzitní profesor,
AV: hm.
MH: tak ten měl šestnáctku promítačku, že jo, velkou,
AV: hm.
MH: tak tam se promítalo vždycky filmy, asi půjčil z půjčovny a...
AV: hm.
AV: a tak to mělo určitě zvláštní atmosféru, že? [najednou
v takovém] soukromém prostředí...
MH: [ano, ano]. no, člověk mohl přijít do toho <mluvit> ((smích))
AV: <ano, to máte pravdu>.
MH: dělat poznámky...
AV: hm. takže taková diskuze tam byla, že jo, ohledně toho... a měli
jste to třeba nějak, že to bývalo pravidelně nebo...
MH: né...
AV: tak jak to bylo, nebylo to... nárazově, tak různě, [náhodně]...
MH: [no totiž], abych řekl, to byl takovej klub jako.
AV: hm.
MH: tam vždycky někdo byl.
AV: hm, hm.
MH: vod vod třech do deseti lidí, voni měli obrovskou knihovnu,
AV: hm.
MH: ten jeho otec, že. teď tu promítačku, hrával se tam ping-pong,
karty...
AV: aha.
MH: takže když tam člověk šel, vždycky tam někoho našel.
AV: hm, hm. a tady v Brně teda?
MH: v Brně. v Žabovřeskách, ano.
AV: hm. a v kterých letech tedy, asi, jestli to můžete si tak
vzpomenout...
MH: tak devětačtyřicet až (.) šesta sedmapadesát.
AV: hm. a promítali jste si české filmy i zahraniční...
MH: české, české.
AV: české a..
MH: to pamatuju na je-, to byl slovenskej film Hlavátky.
AV: hm.
MH: o těch rybách, že.
379.68040
1026:1033
ML: no potom to byly pochopitelně filmy s válečnou tématikou.
LR: to vás taky zajímalo. [ale to bylo až po tom roce devatenácet
čtyřicet pět.]
ML: [gvadalkanal ((Guadalcanal)) a tak dále, jo, to bylo u toho.] to
bylo prakticky do toho roku, já nevim, štyrycet osum, čtyrycet devět
a potom už byly ty budovatelský, no tak to,
379.46577
694:705
LM: [a tak v těch] v těch Hovoranech, kde sme bydleli, tak protože
můj (tať- sme) byla velká sokolská vlastenecká rodina ee tak ee v,
můj tatínek zařídil, že v sokolovně, ze sokolovny teda, že se tam
udělal to em pro- promítací kabina a že tam bylo kino.
MB: mhm
LM: no a tam byly všechny ty, to zase si ne- nepamatuju ty názvy
těch ee těch filmů, ale vím, že byl krásný film o Štefánikovi
((Milan Rastislav Štefánik)) tenkrát. ten (zná- znám) velice na něj,
Psohlavci a prostě takové takové ee tyto filmy, které se vztahovaly
ee k našim dějinám a em a teda k poválečným dějinám.
379.46577
1607:1615
no, některé filmy (.) možná že sem viděla víckrát, vím že v- sem
viděla dvakrát o tom Štefánkovi ((film Milan Rastislav Štefánik)),
to bylo to byl zvláštní film, to hrál tenkrát ňákej herec, už si
nevzpomínám na jeho méno, ale skoro, ona totiž naše naše r- rodina
ee em moje teta, právě ta ta která se mnou chodila, tak se znala
s rodičema, mě mrazí z toho Štefánika ((Milan Rastislav Štefánik)) a
tak to byl takový, protože sem k tomu měla ňákou em přípravu, ale
zas né žádné podrobnosti, ale že sem věděla, že ona se s rodičema
znala. takže to mně bylo tak přiblížené nějak.
379.46577
595:635
JV: ani když ste byla mladší? a třeba chodili ste na nějaké dětské
filmy, nevim, říkala ste se školou? do kina.
MM: ano chodili sme se školou do kina, třeba si vzpomínám, že sme
byli se školou na filmu o Rastislavu Štefánikovi ((Milan Rastislav
Štefánik)).
JV: hm
MM: dodneška si vzpomínám, ten herec co ho hrál, menoval se Rogoz
((Zvonimir Rogoz)) a tu jeho milou hrála Oličová ((Karla Oličová)),
<to teda nevím> že si na ty ména ještě pamatuju,
JV: to bylo ještě v obecné nebo v měšťance
MM: obecná, to byla obecná, a dodneška si velice dobře na ten film
pamatuju a to teda vopravdu, protože sme tam šli se školou a byly
tam taky jiný školy, čili to bylo čistě jenom pro školy, no tak tam
teda jako ten klid a to moc nebylo.
JV: a projevovali se především pravděpodobně když už tak kluci
předpokládám.
MM: no, samozřejmě, samozřejmě.
JV: ee dobře, tak vy ste tady teď nakousla jeden film, vzpomněla
byste si, co vás na něm tak upoutalo, nebo z jakého důvodu si ho tak
pamatujete?
MM: no, pamatuju si ho z toho důvodu, že teda jako se mluvilo tehdy
Masaryk, Beneš, Štefánik a o tom Štefánikovi se mluvilo hodně, no,
mluvilo se i teda o tom jeho konci, jak to bylo, jak by to bylo
vypadalo, tady tyhlety debaty zase vedl můj tatínek doma, ale né
teda se mnou, jo, třeba s maminkou, jo, ale protože ji, já jak sem
slyšela, že se někde bavili, tak sem šla vždycky poslouchat. no a
tak proto, proto, a pak nám taky samozřejmě pan učitel vykládal o
tom, takže ten film, se mně jako líbil a zaujal mě.
JV: a to vám mohlo být kolik let?
MM: co já vím, devět, deset.
379.36130
2730:2763
SM: e na no určitě teda protože to sem viděla, to sem viděla. Zlatá
Kateřina. nebyla to em tahle em Antonie he-
LS: Nedošínská ((Antonie Nedošinská)),
SM: Nedošínská,
LS: s lídou bárovou ((Lída Baarová)) tam hrála myslím.
SM: s lídou bárovou ((Lída Baarová)).
LS: hm
SM: no ovšem, ale asi až p- ale možná že kvůli tomu, že tam hrály teda
oni, tak na to rodiče dost sem em m- možná ani nezdůraznila, že e
Vlasta Burian a teda tito em partneři ta e he- [já jí pořád pletu s]
LS: [Anotonie Nedošínská ((Antonie Nedošínská))].
SM: hegrlíkovou ((Antonie Hegerlíková)). protože je taky Antonie.
LS: no no.
SM: e tak nedošínská ((Antonie Nedošinská)) a teodor pištěk ((Theodor
Pištěk st.))
LS: ano
SM: otec dnešního výtvarníka televizního, že,
LS: hm
SM: tak ti tam hráli jako hlavní roli, takže e je možný, že sem tam s
rodičema na tom byla.
379.36130
2232:2236
FR: moment, Zlatá Kateřina a to (.) to je moment, to na- to byl
českej film a hrála tam Antonie Nedošinská e s tímto moment e (.)
lída bárová ((Lída Baarová)) (.) a pak tam byl e Jindřich Plachta,
(.) to (.) voni spolu hráli e hodně, moment, já se podívám tady,
(...) ne, to ne, tak to sem neviděl doopravdy.