Citát

BK: [ne ne ne] no ne tak samozřejmě když se hrály takový ty
buditelský filmy

JV: mhm

BK: že to Žižka ((Jan Žižka)) a takový ty (filmy) že teď je už zase
taky promítají takoví ti slavní naši čeští herci, tak to sme
samozřejmě všechno brali, protože sme byli všichni takoví [zapálení]

JV: [takže vy] ste reagovali [do toho]

BK: [ano] všichni sme byli takoví [národnostní]

JV: [to vám přišlo,] jakože že že to je to vaše

BK: no ano ano

pak se tam hodně hrávalo o Žižkovi ((Jan Žižka)) (..) a nebo ee takovej legrační film to byl šaplin ((Charlie Chaplin)), ten měl ty ty přední nohy takhle <vod sebe>

LS: <jo jo>

OH: a chodil s tou hůlčičkou a

LS: aha

OH: točil jou dycky takhle h- okolo sebe

když) máte takový ty filmy (..)
ty ang- am- jestli sou americký nebo anglický ja teď nevim (.) (jak)
(.) no americký (.) ten (.) co zemřel (.) ne gery kůpr ((Gary
Cooper)) ne (.) ten druhej ten fešák takovej (.) co hrál taky tu
Milionovou bankovku ((Milionová bankovka)) a Velká země (.) takovej
ten vysokej (.) gregory pek ((Gregory Peck)) jo

LG: [<jo gregory pek ((Gregory Peck)) mhm>]

RM: [jo jo jo] (.) takže (.) to byly vždycky hezký filmy (..) bylo
to takový zkreslený, že (.) vždycky zvítězilo to dobro (.) vždycky
se řeklo (.) no to nemůže skončit špatně přece ten nemůže umřít nebo
<tak nějak jo>?

LG: a kdy ste jakoby přestal navštěvovat pravidelně kino?

JB: no to už je strašně dlouho, prže to jak začala televize a to ,
tak už sme do toho kina moc nechodili a naposledy sem byl asi tam v
tym Králově Poli to panoramatický ((Jadran)), to hráli ten americké
film Velká země, jo to byla taková ta,
LG: jo

JB: taková ta kovbojka, no,

tak sem chodil nejradši do těch
kin, co byly blízko, právě taky s manželkó, ale taky sme si vyjeli
někde, jak řikám tam do toho do toho Královýho Pole jak se to
menovalo velký kino panoramatický ((Jadran)), hráli tam tu velkó,
Velká země to byla taková, to hrají i teď v televizi, to kolikrát
hrají.

Vdavky Nanynky Kulichovy, nó, to byla, eh
to byla Hanka Vítová ((Hana Vítová)) e eh Antonie Nedošinská, Pištěk
((Theodor Pištěk)), jo to byli takoví e eh dva e eh, to bylo dueto,
který vždycky hrálo maminku, tatínka, pokaždý nějak. no a teď se
v té rodině něco odehrávalo.

JV: když ste chodila do kina s babičkou, tak ten výběr filmu
předpokládám byl na ní.

MM: na ní, ano.

JV: takže ona prostě řekla, dneska půjdeme na tento.

MM: ano, Vdavky Nanynky Kulichovy ((smích))

JV: to si pamatujete.

MM: to si vzpomínám, <Otec Kondelík a ženich Vejvara>,

a potom ty naše takový ty začaly začaly ty naše filmy, takový
[ty] rodinný filmy takzvaný
LR: [mhm]
DB: Otec Kondelík a ženich Vejvara, že jo.

a pak byly takový ty em n- skoro normální, no, Otec
Kondelík a ženich Vejvara a venkovský s k- e Štěpničkovou ((Jiřina
Štěpničková)) a tak, no.

LČ: takže ten rozhlas vám ty filmy taky nějak připomínal.

IK: ano, ano, v mnohém.

LČ: a bylo to [časté?]

IK: [no a] teď třeba s Hanou Vítovou ((Hana Vítová)), že byl ten film,
jak se to menovalo, ježiš počkejte, já si vzpomenu, Hana Vítová tam
zpívala, em počkejte, tady mám Tulák Macoun z českých mlýnů a hájů
((pravděpodobně Z českých mlýnů)), Pohádka máje, Dívka v modrém,
Kristián, že jo, Otec Kondelík, ženich Vejvara, Noční motýl se to s
Hanou Vítovou menovalo. Hotel Modrá hvězda, no a třeba s Anton Špelec,
ostrostřelec, tam byly písničky, který zpíval Burian ((Vlasta Burian)),
takže to se taky zpívávalo.