Citát
379.37634
2295:2303
LG: a Svět patří nám, od Friče ((Martin Frič)),
FR: tak to sem viděl. kde prostě ee (.) e mají ten ruční granát
v ruce e viděla ste to?
LG: jo jo jo.
FR: maj e e (.) krup esn ((Krupp Essen)), tak si to zača- e začnou
s Voskovcem ((Jiří Voskovec)) házet mezi sebou.
379.37634
1448:1448
Svět patří nám taky Werich ((Jan Werich))
379.37634
2601:2602
RS: Svět patří nám viděl iks krát Voskovec Werich ((Jiří Voskovec a
Jan Werich))
379.37634
2499:2500
Svět patří nám, to byl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan
Werich)),
379.37634
630:630
Svět patří nám, to sem viděl Voskovec a Werich ((Jiří Voskovec a Jan Werich)), to určitě, aj v, ale to myslím v televizi všecko.
379.60626
670:688
AV: a promítány byly ukázky na filmy, které teprv příjdou do kin?
MH: ano.
AV: byly. hm. á, [hm].
MH: [no] to byla, u nás to nebylo zvykem, a to byla právě délka
bomba, to byl, mám dojem v kině skala ((Scala)), tam u Tomáška
((kostel sv. Tomáše)), že najednou začali dávat ukázky z příštího
filmu,
AV: hm.
MH: tak to byla bomba. ((smích))
AV: ano. ((smích))
MH: a to si vzpomínám, to byl americký film, tato eee, Lidská
komedie vod sarojana ((William Saroyan)).
379.60626
898:901
MH: no a pak začaly chodit anglický filmy, to byly ty válečný
nějaký, nó a (.) koncem šestačtyřicátýho jsem přišel, říkám, to byla
ta Lidská komedie, americký film, pak Historky z metropole, no a pak
začaly ty americký filmy a to všechno. bylo na co chodit.
379.60590
212:228
MH: poslední film, co jsem viděl, to vám řeknu, to bylo v roce
devatenácet devadesát a byl to americký film, ee, Podivná záře nad
Pacifikem ((Tajemná záře nad Pacifikem)).
AV: mhm.
MH: to je sájns fikšn ((science fiction)), že,
AV: mhm.
MH: jak se loď, letadlová loď přenese časem z devětatřicátého roku
před napadením pérl harbru ((Pearl Harbour)), tak to byl
poslední film, co jsem byl v kině.
AV: mhm. a v brněnském kině.
MH: v brněnském.
379.60810
468:480
MH: potom to bylo pět salevenů ((Pět Sullivanů)), to je podle
skutečné události, (kdy) jedna rodina měla pět synů,
AV: hm.
MH: všichni narukovali na vojnu a všichni byli naráz potopeni na
jedné lodi jako,
AV: mhm.
MH: (si ještě) vzpomínám, (to který) na mně zanechalo velkej dojem,
že (šel z admirality) nějakej admirál a teď matka tušila něco,
povídá který a von povídá všech pět.
379.60810
462:488
po té válce, přišly americký filmy em takový ty
filmy, kerý propagovaly teda účast ve válce Američanů, že, to bylo
těch sedum salivenů ((Pět Sullivanů)) co sem vzpomínal, který je tam
napsaný, Bílé útesy doverské a já nevím takový prostě em filmy,
který propagovaly prostě aby lidi šli do války nebo aby byli šli do
armády.
JV: ehm, a jak to na vás působilo ten film, těch sedum salivenů
((Pět Sullivanů))?
ZP: ohromně.
JV: ono to bylo teda pět salivenů ((Pět Sullivanů)), se to menovalo.
ZP: pět?
JV: pět, ano.
ZP: vidíte, já sem myslel, že sedum. pět salivenů ((Pět Sullivanů)).
to byl to velmi jaksi em em takovej em silnej film, kde tam matka
ztratí všech těch pět salivenů ((Sullivan)), nakonec i bylo vidět,
jak všichni vodcházejí jako do nebe. tak pět salivenů ((Pět
Sullivanů)), promiňte, <já sem myslel že sedum>.
JV: oni myslim že i měli sestru, právě a tak...
ZP: to už si nevzpomínám, přesně na ten děj si už nevzpomínám.