Citát

tam ta písnička,
em takový že se zamilovali do sebe ti, no, ale vona jak tá, ta co
tam hrála, kdo, počkete, jak vona se menovala ta co to hrála, tu em
jeho paní starší teda em no Štěpničková ((Jiřina Štěpničková)) to
nebyla, né, nevim jak to. jó em už, jak vono se to menovalo, tak tó,
mně to to mně tam, no, ty Muži nestárnou, no to bylo pořád takový.
to sou filmy který člověk může vidět jako takový, no.

a to některý byly
taky už potom přístupný, že sme mohli na to, em na to Zdena Baldová,
Glazarová ((pravděpodobně Marie Glázrová)), tak ta většinou hrávala
takový ka- Zita Kabátová, no tak dneska paní Kabátová, no, už stará
paní, no. Štěpničková ((Jiřina Štěpničková)),

LČ: a měla ste taky nějaké oblíbené herce nebo herečky?

LŠ: no měla sem měla.

LČ: které to byly?

LŠ: no tak z českých sem měla ráda Štěpničkovou ((Jiřina
Štěpničková)), Medřickou ((Dana Medřická)), a no včil to (sem si
)

LČ: v tom období před válkou hlavně teda.

LŠ: ano, před válkou.

LŠ: [a měla sem] taky ráda Štěpničkovou ((Jiřina Štěpničková)),
strašně. ta hrála, víte, třeba víte Kříž u potoka, nebo to byl
hezkej film a teď už to vůbec neopakujou a Maryšu no Maryšu
((Maryša)) taky málo kdy.

SM: to byla Švédka, ale em teď zrovna e kdy to bylo? potom hrála
šepoty, výkřiky ((Šepoty a výkřiky)) v tem v tom filmu. v tom a to byl
totiž e Bergman ((Ingmar Bergman)) byl režizér a ona byla jeho manželka
[a jak se]

LS: [to byla] liv ulmanová ((Liv Ullmann)).

SM: liv uvlanová ((Liv Ullmann)), ano, liv ulmanová ((Liv Ullmann)). no
tak ti aj při- ty byly barevný. ty filmy byly barevný a to sme teda na
ně velice jako chodili. ona byla teda výborná. to se nám strašně tam
líbilo a ona myslím že aj, pak sem si to později, já mám dokonce její
ňákou takovou životopisnou knížku, sem se dočetla, že ona si vybírala,
no ona měla manžela režizéra, čili ten to zařídil, že aby nedostávala
ňáký brakový filmy. em takže to vopravdu co vona tam a vím, že sem
viděla asi všecky filmy s ní a nebylo jich málo. ona tehdy

LS: ale to už bylo potom v pozděj[ším]

SM: [ale]

LS: období, že jo.

SM: to já nedovedu vodhadnout, kdy to bylo.

LS: to určitě, protože ona potom hrála až v šedesátých sedmdesátých
letech liv ulmanová ((Liv Ullmann)).

SM: aha.

LS: takže to už bylo asi pozdější [období, hm].

SM: [to už bylo] pozdější. tak to už bylo,

jak sem vám říkala. to si dodnes
pamatuju, to (Ich klage an). a potom tedy sem teda měla ráda tu
Mariku Rek ((Marika Rökk)), protože to byla druhá Ljuba Hermanová
v německým vydání.

LS: aha, takže na její filmy ste chodila ráda?

ES: ano.

SM: em no tak e ((smích)) to se nedá říct, jestli důležitý, ale e
rozhodně sme se bavívali,

LS: mhm

SM: o tom obsahu toho filmu. a na hlavně teda na o výkonech herečky,
protože dříve sme ještě na na tych mužský role sme tak nebyly zvědavý
jako na tu třeba tu golovou nataš- ((Nataša Gollová)), ačkoliv nataša
golová ((Nataša Gollová)) nebyla v úplně dětským věku, ta ještě tehdy
nežila, ale byla Hana Vítová, Zita Kabátová em šajnflugová ((Olga
Scheinpflugová)) em kdo ještě, (mě) ta c- co zemřela ta a ta byla
hodně, to byla zpěvačka, to byla taková šansoniérová zpěvačka a zemřela
asi tak před deseti lety.

LS: před deseti lety?

SM: a eště eště do posledních, zemřela asi v pětavosmdesáti letech,
byla velice agilní, ee předváděla třeba svoje všelijaký roznožky em
[baletní a takhle]

LS: [ahá, to byla ta] Ljuba Hermanová

SM: správně. [Ljuba Hermanová]. ((smích))

LS: [Ljuba Hermanová]. ((smích))

SM: <vy to znáte lepší než já>.

LS: <to určitě ne>.

SM: <protože já, mně už ta paměť tak nes- neslouží, no>. ((smích))

LS: ((smích))

SM: ano, tak ee em ta taky a ona dříve ona nehrávala vždycky takový
role teda e co vlastně ona byla ve skutečnosti skutečně taková spíš
varietní umělkyně, ale em e hrávala i ve f- ve filmech em takový co
bych řekla normální role. ale tak se nám dycky líbívala, že je taková
šikovná, že

LS: ((smích))

SM: dobře cvičí, t[ančí]

LS: [ano].

SM: a to se nám jako líbilo no. ((smích))

LŠ: Glázrovou ((Marie Glázrová)) sem taky že to taky, ferbasku
((Věra Ferbasová)), že, to taky Mandlovou ((Adina Mandlová)), no aj
Hermanova ((Ljuba Hermanová)) Vítova ((Hana Vítová)), ta any
ondráková ((Anny Ondráková))

a pak byly takový ty em n- skoro normální, no, Otec
Kondelík a ženich Vejvara a venkovský s k- e Štěpničkovou ((Jiřina
Štěpničková)) a tak, no.

Jiřina
Štěpničková, ta potom trošku přestala, ale e tak to bylo asi ono. tady
mně ještě, to mně diktovala ta em kamarádka.