Citát

když sem byla jako
děvče, tak jako em eště, tak tam bydlela ňáká paní, a ta ta se
chodi- tam sme byli ale dvakrát, v Žabovřesky ně- v Žabovřeskách
někde tam bylo, tak tam byla, tam ale to tam byli asi jako ňáký jako
mniši nebo něco, a voni tam se těm dětem věnovali, jestli tam měli
ty děti nebo co, já vám, to vám už tak pamatuju jenom, takže sme tam
chodívali, tak voni tam třeba hráli ňáký hry pro ty děti, nebo hrálo
se tam divadlo nebo sport, věnovali se tam sportu, tak mám takové
dojem, že tam něco promítalo se. takového spíš z toho náboženskýho
nějakýho, ale to už vám tak nemůžu říct, jak se to menovalo.

KH: a během protektorátu ee, si pamatujete, ste chodila i do jinejch
kin, nebo změnilo se to nějak?

EB: no to se potom někdy šlo do toho Kapitolu ((Kapitol)), do Skaly
((Scala)), zase do té mode- Moderna.

KH: hm

EB: to už se do Lucerny ((Lucerna)) nechodilo, to se chodilo do
městských kin.

KH: a pamatujete si, proč ste nechodila do Lucerny?

EB: (..) to bylo... já sem se učila ve městě a pro mě do m- jet
nebo nebo... já už si to tak nepamatuju. vim, že ale že sem chodila
ve městě do kina.

KH: hm.

EB: ale to se chodilo většinou jedině na tu, na tu nejbližší na tu
šestou anebo...

KH: jo.

EB: protože ono všechno bylo zatemněný, že, a to večer člověk
nechodil ven.

KH: takže ste chodila o něco dřív a do kina.

EB: ano.

KH: a četla ste třeba?

EB: četla sem, hodně sem... já sem měla sousedku, která jako tam
byla jako velká jako dívčí knihovnu měli dcerku a tak tam sem si
pučovala. to sem četla hodně.

KH: a ňákej film ste viděla vícekrát, [že byste třeba...]

EB: [ne ne], vim že sme šli jednou a mm mm...

KH: a pamatujete si před válkou?

LN: a před válkou, to sem nechodila do těch kin. to sme bydleli
potom v té Bítýšce a tam bylo kino, jenomže to bylo pro dospělý. tam
se hrálo v sobotu a v neděli v sokolovně a tam pro děti, tam žádné
kina nebyly.

KH: a poslouchala ste třeba rozhlas?

LN: ee, rozhlas, rádio, to poslouchala moje matka. ta měla rádio
puštěný celý den. ale já jsem se moc doma nezdržovala.

KH: jo.

LN: já jsem přišla ze školy a hodila sem kabelu a už sem šla někam
lítat ((smích))

KH: hm.

LN: takže...

KH: jo.

LN: naučila sem se, jo, to otec dbal na to. on vždycky říkal napřed
povinnosti a pak zábava, ale s kamarádkama, já nevím, pořád sme
chodili někde ven. a do Pisárek tam sme chodily, až na Myslivnu a
takže většinou sem někde byla. měly sme sraz a šly sme ven.

KH: jo. a třeba do divadla, nebo nečetla ste si?

LN: do divadla sem chodila ještě na Veveří. tam bylo jako národní
divadlo, tam ještě hrála Vlasta Chramostová, jo? tak sme tam chodili
na Veveří, do divadla. ale tam taky se hrálo jako divadlo pro děti,
takže tam, vidíte, tam jsem ještě chodila na tu Veveří do divadla na
pohádky.

KH: hm.

LN: ale pak tam bylo pro dospělé, třeba v sobotu odpoledne. tak tam
hráli nějaký ty kusy. už si tak nevzpomínám, ale vím, že tam hrála
ještě Vlasta Matulová, ta šla do Brna ee, do Prahy. a Vlasta
Chramostová tam hrála.

KH: a povídaly ste si s tou kamarádkou vo těch filmech, když ste šly
třeba z kina?

EB: no tak to z-, to víte že jo, že sme vzpomínaly vždycky jak to co
bylo a jak to dopadlo a hodně sme říkaly bylas na nějaký film, a
byls tu štanvykovou ((Barbara Stanwyck)) právě a ona dělala nějak
prostitutku a byla na tom špatně a měla ee dítě za svobodna. my sme
hrozně tam plakaly, jo, v kině a i když sme šly z kina tak sme
plakaly, až domů sme přišly a rodiče, co s nama je. a tak sme jim
vykládaly jak to bylo smutný a (.) takže my sme reagovaly tak anebo
sme byly na kora terí ((Kora Terry)) a to hrála mm německá herečka a
hrála dvouroli, marika rek ((Marika Rökk)) hm ta hrála dvouroli a
byla špatná a jedna byla dobrá, ta špatná tenkrát padla propadišť-
propadlištěm a my sme s Blankou v kině vstaly a pleskaly a bravó a
<lidi se po nás dívali. tak sme se styděly a sedly sme si zas>
děvč- děvčiska, že. ((smích))

KH: ehm, a vy ste mi říkala, že ste chodila vlastně dřív pravidelně
do kina. můžu se zeptat, odkdy zhruba?

LN: chodila. to jak jsem byla v Brně, jak sem studovala gymnázium,
tak sem chodila skoro každou sobotu. to sem chodila, protože sme
bydleli na té Grohové a nejblíž to bylo jednak na ten Stadion, no
ale to bylo jako, tam by, to už sem tam pak nechodila. tam byly
dětské filmy, jo, ten Pepek námořník a Sněhurka a sedm trpaslíků,
takže to sem tam chodila, to vím, že vstupné stálo asi korunu nebo
tak.

KH: hm (.) no a bylo pro vás teda důležitý, kdo v tom filmu hrál?

EB: ne (.) ne. rádi sme šli, že, na ty známý, to se radši, že, ale
vůbec to, to byl klárk gejbl ((Clark Gable)) a špencr trecy
((Spencer Tracy)) a hemburnová ((Katherine Hepburn)) a... ne, bylo
to jedno, protože to bylo všechno překrásné filmy.

KH: no a pamatujete si černobílý nebo barevný filmy?

EB: všechno černobílý, všechno černobílý.

KH: hm, a kdy ste teda začla pravidelně chodit do kina?

EB: nó až (.) před válkou, když mně bylo tak těch třináct let. to
sme měli náhodou zdarma lístky od jednech (.) kamarádky, a tak to
sme chodili do Moderny ((Moderna)) do kina.

KH: mhm, a můžete říct, jak ste k těm lístkům vlastně přišli?

EB: jak sme přišli? nó oni měli restauraci a před restaurací plot, a
na tom plotu byla z té Moderny ((Moderna)) měli vystavený, co budou
hrát. a tím pádem, že ty to tam měli, tak oni jim dali zdarma jako
na d- dva lístky zdarma do kina. no a tak sme s-, ona nám to dávala,
že nemohla a my sme tam chodili. a to sme teda viděli hodně
amerických filmů tenkrát (.) velice moc. a (.) byli sme nadšený,
a...