Citát

KH: hm, a říkala ste vaši rodiče nechodili do kina?

EB: ne, moje rodiče nechodili, ne ne ne. já sem akoráť s maminkou
tak sme chodily do divadla na Veveří, a tam sme chodily na bidýlko,
to se stálo, a vždycky sme šly hrozně brzo, abysme mohly být opřený
jako o ten, no jak se řekne, no zábradlí.

KH: hm, a teda když ste ještě jako děti, řešily se nějak filmy i ve
škole? buď se spolužákama nebo třeba učitelé?

LN: né, to ne to sme, o tom sme nikdy ve škole nijak, to si
nepamatuju, že bychom o tom ve škole někde vyp-, mluvila nebo
vyprávěla, ne.

KH: hm, a jako dítě teda byl pro vás ten film nějak důležitý?

LN: ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) ano, ale ten Pepek
((Pepek námořník)) to, to prostě sem brala jako legraci, jo? to sem
se tomu smála, nebo to, ale nijak to ve mně nezanechalo. já si to
živě takhle v paměti dovedu představit, ale to byly samý takový jako
legrace, takže to na mně nenechalo ve mně celkem žádný takový
pocity, ale ta Sněhurka ((Sněhurka a sedm trpaslíků)) ano.

KH: hm

LN: protože mně jí bylo líto, že jo a takhle byla smutná taková a ti
trpaslíčci, tak to si...

KH: hm. a i v týhletý době teda vy ste chodila do gymnázia a chodila
ste i do kina?

LN: ano. to sem chodila. no tak, byli to kino, to byl (pořad), že,
to se nic nedělo, jenom ty hrůzy, že jo, to selhalo prostě, jo,
všechno. to byly ty týdeníky, to bylo, že jo, ten týdeník, to byla
samá sláva. Velkoněmecká Říše samý vyhrávání, jo, a samý marše, jak
vítězí na všech frontách, jo. to bylo v tom týdeníku.

KH: hm.

LN: a pak byl ten, no ( ).

KH: a chodila ste, řekla byste víc nebo míň do toho kina než před
tím protektorátem?

LN: no víc. za války to už sem prostě dospívala, že. tak to bylo...

KH: hm. a vzpomínáte si na první návštěvy kina jakoby po tom
osvobození? když se začlo znova jakoby promítat i jiný filmy, jak
ste chodila?

LN: no to byly stejný, to nebyly žádný, že. ale pak už začaly prostě
takový ty komunistický prostě propaganda, jo. to byly ty prostě,
úderníci i změnily se taky ty týdeníky, že jo. to bylo, to už
otravovalo kde koho, to bylo z fabriky.

KH: hm.

LN: kolik se vytěžilo, kolik se udělalo, kolik se sklidilo obilí,
kolik prostě ee údernic a co za to dostali a to byly pak nový
týdeníky, no. ale ty filmy, to už potom, no, jako, na barandově
((Barrandov)) se vlastně točilo pořád. naši herci zůstávali, že,
stejní.

KH: a dokdy ste tak chodila do toho kina? kdy ste přestala chodit?

LN: no, já jsem nepřestala, já jsem s odstupem času vlastně chodila
do kina pořád. celý život.

KH: hm.

LN: i když sem se vdala, i s manželem sme chodili. ne tak často
třeba, ale jakmile byl nový film, tak to už sem, prostě, to patřilo,
prostě, ee společensky. divadlo a kino patřilo jako

KH: hm.

LN: ke společenskému životu. jako těch, té střední vrstvy brněnské,
no.

KH: hm. no a měnilo se ňák chození do di- do kina, nebo ty diváci
jak se chovali, když končila válka?

EB: já mysím že ne. (.) tenkrát sme museli být rádi že sme rádi, že.

KH: hm. a jakou roli pro vás hrálo jakoby ve který zemi ten film
vznikl, jo, jesi byl [třeba českej...]

EB: [to mně bylo lhost-], mně to bylo úplně lhostejné. hlavně že to
bylo zamilované. ((smích))

KH: hm.

EB: (a hezký)

KH: no a který filmy ee vlastně ste měla nejvíc ráda? nebo ráda...

EB: já sem ráda měla (.), co hod- co se zpívalo, že, jak byla ta
makdonaldová ((Jeanette MacDonald)) a a edy nelzon ((Eddie Nelson)).
potom sem měla hrozně ráda toho stepaře fred astr ((Fred Astaire))
(jej) s rougrsovou ((Ginger Rogers)), i jiný.

KH: no a kupovala ste si teda nebo měli ste doma třeba gramofonovou
desku nebo tak [jako že byste měli...]

EB: [ježiš, gramofon] sme měli na natáčení s tou troubou. jo no
jistě.

KH: a měla ste třeba ňejaký filmový melodie doma nebo ty písničky
z filmů?

EB: ne ne.

KH: ne.

EB: ne, to kupovala maminka a ta měla jiný, než my děvči-

KH: a hrála ste na ňákej hudební nástroj? [(nehrála ste si něco)...]

EB: [ne ne, vůbec na nic.]

KH: hm. no a ňáký jiný druhy zábavy který ste měla ráda? vy ste
zmiňovala maminku, že ste chodily [do divadla.]

EB: [no to] do divadla. jenže tenkrát co? tenkrát nic nebylo.
tenkrát divadlo, kino a výlety, že? to sme chodili řekneme Svatý
Antoníček nebo do Vranova na Vranov tam.

KH: no a co třeba poslech rozhlasu?

EB: no tak rozhlas až řekneme byl (.) sme měli rádio, no tak se
poslouchalo. a hodně sem, vím, že hodně ee (..) hokej jo a jak byly
ty na- vím že bóža modrý, ((Bohumil Modrý)) to byl brankář, jó a že
sme jim hrozně fandili. ty byli po- no tak to už zase...

KH: který bylo blízko. (..) no a chodila ste víc nebo míň za toho
protektorátu do kina? nebo nějak podobně?

EB: no já myslim, že už sem chodila míň než spíš, než když sem byla
jako děvče mladý.

LČ: a em teďka bych se vlastně zeptala na to období vlastně po roce když už vám bylo deset, deset let, em změnilo se nějak potom když ste říkal, že když ste začal chodit do učení, tak potom ste vlastně přestal chodit tak často.

AU: no jo, no.

LČ: tak jak často ste chodil potom.

AU: no potom už si nepamatuju. myslím že sem s kinem skoncoval. a dneska vůbec. už nemám vo kino zájem ani kdyby mě tam zvali dobrovolně.

LČ: a hm ve škole se nějak zmiňovali o kině třeba, že by (.) vám něco
doporučovali nebo...

MS: na obecné škole určitě ne, na měšťance taky ne (..) já nevím. ee to
je, to byla úplně jiná doba to n- nebylo, aby oni nám z- ze školou se
nepamatuju, že bysme celá třída šli na nějakej film. to možná ta místní,
Rosičtí, protože my sme byli tam do té měšťanky chodili Neslovice,
Tetčice, Ostrovačice, Říčany ee m- (.) tady Zbýšov, Babice,
Kratochvílka. to (.) ani školy nebyly tehdy.

LČ: a v tom dětském věku pro vás byl film nějak důležitý? to že ste teda
[mohla ( )]

MS: [no asi že jo, asi že jo], že byl. protože člověk mohl přemýšlet,
uviděl něco novýho, co jako na venkově nebylo. a (.) nemyslete si, já
doposud jak sem stará, tak hlavně přemýšlím na ty starý věci a ty mně,
když nemůžu spát a jako já těžko s- usínám, jenom na prášky, tak ee se
mně promítá jenom to mládí, co sem prožila, a to bylo krásný.

LČ: a chodila ste na nějaký film třeba víckrát? že byste se rozhodla
jít eště jednou na to, co už ste jednou viděla?

JH: hm asi ne (.) tenkrát ne (..) teď bych mohla vidět víckrát
ledasco v televizi.